Views: 9
Nevídáno! Viděla jsem 4. druh! Už jsem si myslela, že mi to tam nahoře zakázali, protože by mě to třeba položilo. No, nepoložilo, ale možná jen díky tomu, že kamarád, který nám film přinesl, dopředu hlásil, že to BOHUŽEL pravda není, že to má zjištěné najisto.
Jinak jestli tedy chcete vidět téměř nadprůměrně zpracovanou sci-fi „realitu“, tak to fakt je dobrý.
Líbí se mi, jak udělali, že se prolínají ve filmu „skutečné“ autentické záběry z psychologických vyšetření „skutečné“ lékařky a filmové postavy i děj.
To je super nápad a dává to tomu takový nádech opravdovosti.
Má to být podle skutečnosti a jde o výpovědi lidí, a jejich osudy po tom, co se podrobí hypnóze, protože mají pocit, že se jim v noci zdálo něco, co se jim vlastně nezdálo.
V té hypnóze přijdou na to, co je jim stalo.
Je to hustý pro ty, kdo nejsou nějakými náročnými kritiky a rozhodně je to k zamyšlení, protože byť se tohle ve skutečnosti tak, jak se to popisuje, nestalo, myslím, že námětem skutečné prožitky různě posbírané, jsou.
Tím je to zajímavé.
Pokud mohu mluvit za sebe, tak doporučuji.
Už jen pro to zamyšlení a ještě z jednoho důvodu.
Totiž, mezi námi je hodně takových, a teď přijdou ty slíbené perličky, kdo něco obdobného, naštěstí ne v takové filmové intenzitě sami prožili.
Sen, co není sen, setkání, z něhož si moc nepamatujeme, bytost, kterou neumíme popsat a řeč, která se vymyká všemu, nebo vůbec není vyslovena, a přesto víme, že se mluvilo.
Je nás hodně takových.
A v tom filmu tohle je.
Sama mám dvě takhle silné zkušenosti „sen nesen“ a bylo to podobné.
Myslím, že jsem vám to vyprávěla, tak jen v kostce.
První jsem se „jako“ probudila a viděla venku na obloze tři světla.
Šla jsem se podívat, co to je. Bylo to vysoko. Pak to udělalo takový rychlý manévr jako dokolečka a vynořilo se to za barákem.
Strašně jsem se lekla.
Pak mě něco připláclo na zem a drželo a já se mohla hýbat. Za uchem jsem slyšela řeč, jazyk, který připomínal mlaskání, nebo cvakání rtů o sebe… to neumím, popsat.
Hodně jsem se bála.
Vím, že mi to nechtělo ublížit, ale pocitově mám dojem, že to ani emoce nemělo. Jako bych tomu byla jedno. Nemělo v popisu práce mi ubližovat.
Říkala jsem „neubližujte mi prosím“… nemyslím, že na to reflektovali. Byla jsem jim ukradená a nevím, jestli vůbec chápali co strach je.
Pak jsem se logicky vzbudila v posteli s pocitem, že se mi to nezdálo a že nemám ponětí, co se dělo o čem nevím. Byla jsem unavená.
Zajímavé na tom je, že oba s Tomem jsme měli ráno vypnuté a vybité mobily.
Podruhé to byla namodralá koule, která mě opět „vzbudila“ a já se šla podívat. Viděla jsem ji z dálky, byla průhledná. V ní byli lidi.
Najednou byli u mě, byli dva a ukazovali mi mapu, která byla strašně stará. Chtěli vědět, kde je Evropa.
Ale já jsem blbá a taky jsem se bála, takže jsem ukázala na nápis Etiope.
A oni odfrčeli.
Ráno jsem se vzbudila opět s tím, že jsem si nebyla jistá, jestli se mi to zdálo a navíc ještě s těžkou hlavou, že jsem je normálně mystifikovala.
No, ale zpět ke 4. druhu.
Mě se ten film líbil, protože byť je lékařka smyšlená, tedy obě lékařky, myslím, že v základu vychází scénář z mnoha a mnoha zážitků lidí po celém světě, které se navzájem až podezřele podobají.
Ty oči, ty veliký oči!
A ta řeč.
A pocit, že sen nebyl sen.
Příjemný zážitek! 
P.S. Ještě se mi směj bude zítra, protože Kačenka, které přeji dodatečně všechno nejlepší k svátku nemohla včera malovat. Tak by to byla škoda 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
