Krásné žhnoucí koruny jeřabin bohatě ověnčené květy mi pravidelně v srpnu usadí splín na duši. Čím tmavší oranžová, tím blíže jsme ke konci létu. Když se ale smířím s faktem, že proces změny ročních období zkrátka nezastavím, začnu se na jeřabiny těšit jako malé dítě. 

Lidé je nazývají ovocem podzimu a právem. Jsou v mnoha směrech zkrátka dokonalé.

Již jsem zde mnohokrát psala o ovoci a zelenině z celého světa, která dobyla nebo postupně dobývá naše kuchyně a žaludky. Jeřáb sladkoplodý má v tomhle směru více než výsadní postavení. Pochází totiž od nás. V devatenáctém století byl vyšlechtěn na Moravě a do dnešní doby zaplavil i země na sever od nás. Celý jeho název zní jeřáb moravský sladkoplodý.

Hezké že?

Většinou ale na vycházkách narazíme na jeho planou původní variantu.

Od sebe je poznáte jednoduše podle lístků. Planý by měl mít zubatý okraj celého lístku, kdežto sladkoplodý jeřáb má lístky zubaté jen do poloviny.

Pokud si nejste jistí, stačí ochutnat.

Nebojte, plané jeřabiny nejsou jedovaté, jenom vám na chvíli třísloviny v nich obsažené zkroutí ústa do nehezkého šklebu. Sladké jeřabiny nejsou také žádný cukrkandl, ale na rozdíl od planých mají pouze osvěžující kyselou chuť. Za čerstva se moc nejedí.

Jejich pozitiva oceníte především v kompotované variantě.

Obvykle se přidávají do jablečných a hruškových kompotů pro lepší barvu celkového výsledku. Já je miluji zavařené samotné. Jsou naprosto úžasné jako náhrada brusinek k masitým pokrmům. Když byly děti s babičkou jednou na horách, přivezli mi brusinky.

Celkem dvacet kusů.

Ne skleniček, dvacet brusinek jako plodů.

Aby měly děti radost, vzala jsem ten nejmenší rendlík a nejmenší zavařovací skleničku a zhotovila ten nejmenší kompot v životě. Jednu neděli byla svíčková a tak jsem inkriminovanou skleničku položila na stůl.

Manžel ji oklopil do talíře jakože se obětoval a dojedl zbytky a my ostatní si načneme kompot nový. Nenačali jsme nic, jenom jsme chvíli zírali na prázdnou sklenku.

Ani tato trpká zkušenost nedonutila děti k vyššímu výkonu během návštěv lesa či hor.

O to víc jsem si oblíbila jeřabiny.

Především s nimi není tolik práce jako s brusinkami. Jsou nasbírané hned a nemusíte lézt nikde po kolenou. V kompotu nebo džemu si stále zachovávají úžasnou barvu, která skvěle doplní například svíčkovou nebo pečené maso.

Dají se i nasušit jako rozinky a v zimě je přidat třeba do čaje nebo do jogurtu.

A není to vůbec od věci.

Jeřabiny totiž obsahují víc vitamínu C než citron. Jsou účinným pomocníkem při virózách a nachlazení. Pomáhají s trávením těžkých tučných jídel a mají mírně projímavé a močopudné účinky. Mají také vysoký obsah železa, jódu a karotenoidů.

Takže pokud na vás s podzimem padne nejenom splín, ale i nějaký ten moribundus z chybějícího sluníčka, najdete ho právě v jeřabinách. Samozřejmě existují i recepty na lahodné jeřabinové víno, nejrůznější likéry a pečené čaje, které zahřejí samy o sobě, až vytáhneme ze skříní prošívané kabáty a šály.

Jestli ve svém okolí víte o sladkoplodém jeřábu, určitě jeho plody právě teď vyzkoušejte.

I když je sklizeň tradičního ovoce, jako jsou švestky, jablka a hrušky v plném proudu. Příroda právě v září a říjnu vydává to nejlepší ze sebe, aby potom na dlouhou zimu mohla usnout a odpočívat. Právě teď si můžeme zajistit i to nejlepší z přírody pro sebe a v zimě si pochutnat nebo třeba ušetřit cestu do lékárny.

Taťka před dvěma roky jeden jeřáb sladkoplodý objevil a ještě na letošek mám tak zásoby.

Ale už se rozhlížím, kam půjdu lovit zásoby na příští rok. Taková domácí paštika s jeřabinovým pyré….

Anebo máte nějaký fakt zaručený recept na likér či víno? Ten se totiž nikdy neztratí.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]