Zakouřený kabaret, cinkání skleniček, neproniknutelný dým doutníků. Najednou celý sál ztichne při prvních tónech hudby a všichni muži si bezděky poposednou v očekávání. Velký kužel bílého světla ozáří parket, kterému vévodí jen lesklá, stříbrná tyč. Po pár taktech trvajících věčnost, přistoupí k tyči spoře oděná dívka a rozhodíc své dlouhé havraní vlasy se uchopí toho kusu chladného kovu, který si podmaní tak, že vyvrátí veškeré fyzikální zákony. Směsice pohybů na pódiu jen umocní vzrušení v sále a ve chvíli, kdy se dívka spustí hlavou dolů, se ozve užaslý povzdech.

Tak takhle nějak si každá z nás představuje, když se řekne tanec u tyče. Jenomže Pole Dance je i o něčem jiném. Zapomeňte na podpatky, sexy lesklé kostýmy, výrazný make-up a všudypřítomný erotický náboj. Naopak vezměte svůj cvičební outfit, svažte vlasy do ohonu a vyrazte se mnou na trénink. Jediné co si nezapomeňte doma je Váš přirozený sexappeal, protože ten k Pole Dance vždy patřil a vždy patřit bude.

O Pole Dance jako o „sport“ jsem se zajímala již delší dobu, ale nikdy jsem nenašla toho správného „sparing partnera“ (respektive partnerku). Tak jsem se jednoho dne prostě kousla, zaplatila si kurz s prapodivným názvem „Level 1“ a těšila se na první lekci.

UŽ JE TO TADY

Jako vždy jsem šla tak akorát na čas a asi třikrát jsem žhavila navigaci v mém „chytrém“ telefonu. Až zcela na konci ulice mě přivítal rohový dům s otevřenými dveřmi a jen malinkatou reklamou, poutající jedině kolemjdoucí bez jakékoliv zrakové vady. Jen co jsem si stoupla do dveří, zůstala jsem v lehkém ohromení stát mezi nimi. Od tyčí k tancování mě dělilo jen pár schodů, takže každý, kdo šel kolem se mohl zastavit a měl jako na dlani mé budoucí latentní pokusy o zkrocení svých pohybů. Díky bohu za mou taneční průpravu.

Na lekci se nás sešlo jen asi pět plus trenérka, což bylo velmi příjemné a kamarádská atmosféra mě úplně dostala. Každá jsme řekla něco málo o sobě a domluvily jsme se na tykání. První jsme absolvovaly rozehřátí, což bylo vlastně protahování, poskakování a lehké posilování. Já ale stále hypnotizovala tyč a čekala, až i já budu moct „létat vzduchem“.

„Takže jako první se naučíme chodit“, prohlásila s úsměvem trenérka. Tak snad chodit okolo tyče umí každý, ne? Ok, i já se občas (ale opravdu jen občas) mýlím. Po několika minutách chůze dokola, kde opět vyplaval na povrch můj problém s rozpoznáváním pravé a levé strany, přišla na řadu první „jednoduchá“ otočka. A potom další a další až jsem z toho měla úplně zamotanou hlavu a modřiny na nohou od marných pokusů vypadat u toho tak ladně, jako ta tanečnice z kabaretu. Po celou dobu se nám však z tváří nevytratil úsměv a podpora trenérky Andrey (jmenovkyně, paráda) nám byla velikou motivací.

Závěr lekce opět patřil protahování a tentokrát náročnějšímu posilování.

Tak jo, přiznávám, že mi trochu vadilo, že v mini šatničce nemusím ani použít sprchu, ale i tak jsem se cítila dobře a nabitá velmi pozitivní energií a ještě jednu hodinku navíc bych zvládla s přehledem.

Treochu mě zklamalo, že jsem se nenaučila třeba viset hlavou dolů a ani trochu jsem nenarušovala zemskou přitažlivost, jak jsem to viděla u tanečnic někde na videích. Ale musí se to prostě brát tak, že u tak náročného akrobatického „sportu“ jsou velice důležité základy a bez nich se prostě stavět nedá. Možná o to víc jsem se těšila na další a další lekce…

Smekám před všemi ženami a dokonce i muži, kteří toto umění tance ovládají s přehledem, protože i oni si museli projít dlouhým obdobím modřin a spálené kůže. Od teď, když náhodou přijdu někam do kabaretu při nočním tahu s kamarády, ocením slečnu u tyče velkým potleskem. I touto cestou skládám všem tanečnicím obrovskou poklonu.

TAKŽE POLE DANCE ANO ČI NE

Za mě rozhodně ano. Je to zábavné, zajímavé a trochu jiné tancování. A navíc, v době krize mě tato průprava možná může i dobře uživit J. Mimo to, pracujete s váhou vlastního těla a svaly se Vám začnou rýsovat poměrně brzy. Možná je ale lepší docházet na tréninky častěji nebo pole Dance kombinovat i s jiným cvičením. Tedy v případě pokud Vám jde hlavně o tzv. „body building“.

A ZÁVĚREM TROCHA TÉ TEORIE

Pole Dance přišel do Čech poměrně nedávno ze západní Evropy a USA, kde se stal oblíbenou fitness a volnočasovou aktivitou. Dokonce byla již založena oficiální Pole Dance federace, která každoročně pořádá World Pole Dance Championship. Tato federace také usiluje o uznání a zápis Pole Dance jako akrobatického sportu, takže se možná někdy dočkáme, že u tyče se bude tancovat i na olympiádě.

Takže dámy, na co ještě čekáte? Olympijské zlato většině z nás ještě určitě ve šperkovnici chybí.

[sexy_author_bio]