Návštěvy: 7
Nemohu se s klidem večer s úsměvem věnovat houbičkám, aniž bych alespoň nevyjádřila pocit, účast, smutek, který z včerejší opětovné akce ve Francii mám. Vždyť by to bylo i neslušné. Je mi to, stejně jako každému normálnímu člověku nesmírně líto.
Mám v Nice, konkrétně nedaleko Anglické promenády spolužačku, která se tam vdala. (Je v pořádku, mají nemocného syna, takže byli doma). Její manžel George je farmaceut. Iva pracuje v obchodu s oděvy někde kolem starého města. Před tím bydleli v Monaku.
Psala jsem jí včera, abych věděla, jestli se jim něco nestalo. Jsou v šoku. Už poněkolikáté. A napsala mi k tomu hodně silnou větu.
„Víš co, to je prostě v řiti, protože oni jsou všude a nikde. Mít ho v krámu, nepoznám ho, dokud nezačne střílet. A víš, kolik znám tady Tunisanů, Maročanů, Syřanů … víš, kolik jich tu normálně žije“?
Už i navrhla, aby se odstěhovali do Čech.
Jak o tom Georg nechtěl po útocích v Paříži slyšet, prý už tak jednoznačný není.
Faktem je, že …. a bohužel teď použiji termín, který se mi použít nechce, ale to už je realita …. vždycky, když se něco takového stane, tak první emoce, hned po zděšení, je, že je člověk strašně rozzuřený. Prostě nakopat všechny radikály na jednu hromadu a někam zavřít, bez nároku na cokoli, bez práv, bez demokracie. Jenomže pak přijde to horší uvědomění…
Že má Iva pravdu.
KTERÉ??!!
Všechny, kteří jsou v hledáčku policie, jak píší francouzská média?
To půjde těžko, prostě to nejde vůbec.
To, že je někdo v hledáčku, ještě neznamená, že něco udělá. Naopak to “s klidem Francouze” udělá někdo, kdo v žádném hledáčku není a nikdy nebyl, protože někde doteď žil, v té zemi se narodil, vystudoval a ani jeho rodina nemá páru, že se z něho stal terorista. (prozatím každý z atentátníků byl občanem té země.)
Ani on sám to neví, protože si terorista neříká.
Fanatik neví, že je fanatik. Má dojem, že on je zastáncem nějaké pravdy, což je napřed model podvědomý, pak myšlenkový, pak verbální a pak …
Zavírat nebezpečné lidi hned na základě toho, co někde utrousí?
To není špatný nápad, to by se jmenovalo předcházení, prevence…. třeba by byla i účinná. Je totiž dost pravděpodobné, že takovýhle člověk se nějak před tím někde projevoval, možná veřejně, takže by se to třeba podchytit dalo.
Čili…jestli někdo oběsí teď nějakého politika, nebo se něco stane Merkelové, je to prosté a víme, kdo to asi byl.
Nebo jsou to přece jenom kecy a ve skutečnosti o nic nejde?
Rozhodně by nebylo od věci šoupnout celoevropsky takovéhle lidi do hledáčku a tím pádem tedy každý druhý Evropan musí v tuhle dobu k policii, aby na to byly kapacity.
Nebo jak může i kdyby trénovaný agent rozpoznat, kdy někdo jen tak plácá kraviny o atentátech, věšení a fyzické likvidaci (například „Alláhu akbar“ vykřikuje dnes i kdejaký recesistický hňup) a kdy jde o člověka, který se bude ještě chvíli, nasírat, vyvíjet a pak mu jedno ráno dočista přeskočí a …
Útok v Nice odsoudili světoví i čeští politici. Žádají tvrdou odvetu
Jednoduchá otázka, na takhle pitomou, populistickou a bezzubou reakci:
ODVETU? KOMU?
Je bezesporu zajímavé bombardovat cíle IS někde v Africe, (budiž, jsem de facto pro) ale je to úplně stejné, jako mít myši v baráku v Berouně a jít naklást pastičky do baráku v Popradu, nota bene, když je víc, než jisté, že se myši v Berouně během minuty dozví, co se stalo v Popradu.
Oni jsou tady.
Jsou v Evropě. V celé Evropě. Dlouhodobě. Narodili se tu, pracují vedle nás, bydlí, žijí tu jejich děti, které mohou nebo taky nemusí jednou …
A o to je to šílenější.
To, že jsem se svěřila s pocitem, neznamená, že vím, co by se mělo, aby to něco vyřešilo.
Nevím. A on to nikdo ve skutečnosti neví.
Možná je poctivější říct jako obyčejný občan, NEVÍM, než být vrcholný politik a mávat slovy, která jsou ještě zbytečnější.
A ve výsledku stejná, jako to NEVÍM.
To, co se stalo, děje a bude dít je jedním slovem šílené a je jasné, že se musíme bránit, protože jinak to neskončí.
A modlím se, abychom co nejdříve přišli doopravdy na to, jak se ochránit před zlem, které je naší součástí, a které ani nevidíme, nerozeznáme.
Ale ono nás vidí a rozezná velmi dobře.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.