Další případ na který kriminalisté nezapomínají je i v pořadí druhý, ke kterému se dnes v rámci našeho krimi seriálku vrátíme. Hlavní postavou je žena, která, jak se zdá, dokázala usvědčit člověka, který jí vzal život, i po vlastní smrti. Marcela. Byla to síla její vůle, síla vyšší spravedlnosti, nebo nějaká „náhoda“? Nechám na vás…

Život nám někdy předloží k přemýšlení události, které se zdráháme označit nálepkou pouhá náhoda. Příběhy o lidské lásce a její síle jsou stále vděčným tématem mnoha spisovatelů. A nejsou to jen příběhy vymyšlené. Člověk dokáže leckdy přímo neuvěřitelné věci.

Co to je za sílu, která žene takové lidi kupředu a která přes všechna příkoří nakonec vítězí?

Možná je to ta samá síla, která je hnacím motorem i pro jinou touhu.

Touhu po spravedlnosti, zadostiučinění a trestu.

Jestliže někdo umírá rukou toho, koho měl rád, komu věřil či koho miloval, musí být atmosféra při páchání takového činu přímo prošpikována city a emocemi mnoha druhů. Od lásky, přes neskutečný strach ze smrti, až po pocit absolutní zrady.

Může mít vědomí člověka, který takto odchází ze světa, takovou sílu, že by třeba pohnulo i hmotou, aby došlo klidu a mohlo „odejít“?

Kriminalisté, kteří se podíleli na vyšetřování tohoto případu, na něj dodnes nezapomněli.

Proč? Posuďte sami…

Marcela S. mizí beze stopy 27. února 2007

Svému zaměstnavateli píše SMS, že odjíždí do Plzně v „polosoukromé záležitosti“. Od té doby ji nikdo nespatří.

Neozývá se svému manželovi, sestře, rodičům, známým, nikomu.

Je prohlášena za pohřešovanou a policisté prozatím řeší případ jako zmizení. Jednou z vyšetřovacích verzí je rovněž únos.

Manžel paní Marcely Steppan si všímá, že dva dny po jejím zmizení se slehla zem i po jejich společném známém Vladimíru Mikušovi. I to je možnost.

Odešli spolu?

Když Marcela není k nalezeníí, berou její známí a rodina iniciativu i do vlastních rukou a zakládají internetovou stránku, kde uvedou všechny potřebné informace. Značku vozu, kterým odjela, jeho SPZ, popis sedmatřicetileté ženy i poslední místo, kam jela. Policisté se nebrání. Podle jejich slov je každý krok, který by vedl k jejímu nalezení, dobrý, a pokud se tím nenaruší vyšetřování… Stránka ale k nalezení Marcely nepřispěla. Ani policisté nejsou dál. Není se čeho chytit.

Policisté se zaměřují na Vladimíra Mikuše, který zmizel spolu s Marcelou.

Zadrží ho v červnu 2007 v Německu a eskortují ho do Prahy.

Mají v rukách vraha?

Záznam pohybu mobilních telefonů – Mikuš byl s Marcelou v den jejího zmizení v Plzni na parkovišti před obchodním centrem, kde nacházejí i její auto a později se signál jejich telefonů objevuje i u Orlické přehrady. Tam mizí signál jen Marcelina mobilu.

Policie pátrá ve vodě u přehrady marně.

Při domovní prohlídce nachází policie u Mikuše kus látky, na které je identifikována krev patřící Marcele.

Mikuš putuje do vazby.

Soud začíná řešit složitý případ.

Přestože policie nemá tělo Marcely Sekáčové, žaluje lékaře Vladimíra Mikuše na základě nepřímých důkazů.

Bude těžké ho odsoudit

+ Mikuš přiznává, že se se ženou zná několik let, že oba spolu pracovali ve farmaceutické firmě.

+ Uvádí, že byli „sexuální přátelé“.

+ Podle Mikuše měla žena víc milenců, protože ve svém manželství nebyla šťastná.

Vladimír Mikuš je podle soudních znalců nadprůměrně inteligentní.

Několikrát během vazby odmítá vypovídat. Rovněž nechce podstoupit ani test na detektoru lži, přestože se k němu písemně zavázal.

Po dlouhém soudním procesu je na základě nepřímých, ale přesvědčivých důkazů Vladimír Mikuš v dubnu 2008 Městským soudem v Praze odsouzen k šesti letům vězení s ostrahou za to, že bývalé milence způsobil ublížení na zdraví s následkem smrti.

Tělo Marcely se nenašlo.

Obhájce u soudu tvrdí, že obvinění je pouhá policejní konstrukce, pro kterou nejsou důkazy, a proti verdiktu se odvolává.

Odvolací řízení je naplánováno na 25. června 2008.

Mikuš má velkou šanci, že odvolací řízení nepřímé důkazy neuzná a verdikt zruší.

Pouhé čtyři dny

V pátek 21. června 2008 vytahují rybáři u jihočeské přehrady Orlík z vody plastovou bednu.

Uvnitř je tělo ženy ve značném stupni rozkladu.

Podle zjištění kriminalistů je to tělo Marcely Sekáčové.

Mladá žena byla v bedně zabalená do igelitu a měla ruce svázané drátem.

Jen pár dnů před zahájením odvolacího řízení tak mrtvá Marcela znovu otvírá případ a Vladimír Mikuš si počká na nový soud.

Teď už s tělem oběti, soudní pitvou a obviněním z vraždy.

Z šesti let vězení, ze kterých se ještě mohl vyvléknout, pro něho žalobkyně žádá 20 let!

26. září 2008 je pražským městským soudem třiačtyřicetiletý lékař Vladimír Mikuš odsouzen za vraždu Marcely Sekáčové ke 14 letům vězení.

Myslel si, že spáchal dokonalou vraždu.

Nejdříve na svou milenku Mikuš vystřelil z pepřové pistole, čímž jí ochromil. Potom jí přelepil ústa páskou, kterou jí zamotal i kolem krku.

Jak prokázala soudní pitva, Marcela zemřela udušením.

Tělo mladé ženy pak vecpal do plastové bedny a postaral se, aby nikdy nevyplavala.

Mrtvou v bedně zatížil šestnácti obrovskými kameny a víko provrtal tak, aby dovnitř natekla voda. Bedna měla podle všech fyzikálních zákonů zůstat u dna.

Přesto vyplavala, což si ani policie, ani soudce Braun, který celý proces vedl a který nakonec poslal Mikuše na 14 let do vězení, neumí vysvětlit.

„Asi zasáhla vyšší moc“ řekl doslova soudce.

Upřímně řečeno, tak trochu se nabízí, že ona vyšší moc opravdu existuje, a že je slutečně vyšší, když dokáže jít proti fyzikálním zákonům. Přidejme si ještě obrovskou touhu po spravedlnosti, kterou musela tato žena mít. A ta má asi taky pořádné grády.

Každopádně, ani nebeinteligentnější a sebevzdělanější mozek se nemůže rovnat s tím, co jde někde mimo nás a o čem ještě tak málo víme.

Michaela

[sexy_author_bio]