Láska za hrob … byla krásná

autor: | Úno 13, 2015 | Vztahy | 0 komentářů

Views: 67

A bude to o lásce, protože o ní je zítřejší den. A bude jí tím pádem i s ranní kávou věnovaný celý víkend … a bylo by super, kdyby i celý náš život. Stříbrná svatba, zlatá svatba, diamantová svatba. Klidně 75 let s jedním partnerem a stále zamilovaní. Je to vůbec reálné? Já to viděla.

Pohled na mladé lidi, držící se za ruku, zamilované, vrkající, je příjemný.

 

Ovšem pohled na staříky, kteří jdou za ruku parkem, kdy se dědeček dívá na babičku doslova jako zamilovaný chlapec, to člověku rozpouští srdce…

 

Zavzpomínám, ano?

 

Naproti chaloupce mojí babičky a dědečka bydlel ve starobylém statečku pár stařečků. Jmenovali se Dalíkovi. Babička a dědeček. Velice staří.

 

16572Nzc.jpg

 

Nikdy v životě nezapomenu, jak se tihle dva i po 73 letech strávených bok po boku stále milovali.

 

Takovou ryzí, obětavou a tolerantní láskou.

 

Dojímali mě, a to i v době, když mi bylo patnáct. Měla jsem vedle nich pocit něčeho moc krásného, uklidňujícího a neskutečně příjemného.

 

Oni se i přes den často políbili, spali na jednom letišti, v malé komůrce, kam bylo ze záhrobce vidět.

 

„Dobré jitro, babičko“, „dobré jitro, dědečku“. „Máš na stole kakao, dědečku, a sušenky“.

 

„To víš, děvenko, dědeček už nemá zoubky, a tak si namáčí sušenky. Viď, dědečku,“ slýchala jsem často ráno, když jsem k nim chodila a strávila jsem tu třeba celé dopoledne, dokud mě moje babička nezavolala.

 

„Ba ba, to babička má ještě horní řadu svých zoubků, potvůrka… nesedej si tam, babičko, je tam hovno od kohouta,“ hlásil pan Dalík a rychle otíral lavičku na záhrobci.

 

„Tak, babičko, teď už můžeš.“

 

Dopoledne seděli na lavičce a drželi se za ruce.

 

Povídali si a on se na ni často doslova zbožně díval. Jakoby ani nebyla stará babička v šátku, ale nějaká princezna. Došlo mi, že on ji vidí jinak, když jí miluje.

 

16565YWI.jpg

 

Paní Dalíková křičela, protože její muž špatně slyšel. Ona naopak slyšela moc dobře, takže jsem často zaslechla:

 

„Nekřič tolik, dědečku, já tě slyším!“

„Já vím, babičko, promiň, to já ze zvyku.“

 

Žili jeden pro druhého.

 

Milí, ochotní, vstřícní, rozdávali vajíčka, rozdávali úsměvy – každý je měl rád. Já hrozně moc.

 

„Babičko, napij se ode mě piva. Na!“

„Nechci, děkuji.“

„Ale tak jenom trošičku…“

„Ne. jsi hodný, nechci.“

„Tak jenom ochutnej. Na!“

„Ježišmarjá, tak to sem ukaž, já teda ochutnám!“

 

Pan Dalík se tímhle stal příslovečný u nás v rodině.

 

On vám prostě vnutil to, co pokládal za dobré, i kdybyste nechtěli. Paní Dalíková nikdy nebyla tak silná, aby odolala. Asi jí pak přišlo líto, to s ním nesdílet, napadlo mě později.

 

Ale síle osobnosti pana Dalíka neodolala ani moje babička s dědečkem, ani já. Když se rozhodl, že vám něco dá, nebo něco ochutnáte, zkusíte a podobně, neměli jste šanci.

 

Dodnes je to náš rodinný model: „Prosim tě tak to sem dej. Seš jako pan Dalík!“ Není to myšleno ve zlém, a ani by být nemohlo.

 

16568ZTZ.jpg

 

Paní Dalíková seděla jednou ráno na záhrobci sama.

 

Hned jsem tam šla.

 

„Dědeček je nemocný, děvenko. To víš, už jsme staří, ale bude pořádku,“ vysvětlila optimisticky, ale na tváři měla jiný výraz.

 

Ona se bála.

 

„Můžu za ním?“ ptala jsem se.

„Nechoď tam, holčičko, on spí, víš. Dojdi si posbírat vajíčka a pozdravuj babičku.“

 

Lezla jsem po kurníku a bylo mi všelijak.

 

Okénkem jsem ji viděla. Seděla tam smutná a popíjela pivo, které jí vždycky vnucoval, a které denně odmítala.

 

Tentokrát ho pila tak nějak pietně.

 

Navečer tam šla už babička, protože jsme všichni měli starost. Vrátila se smutná s tím, že zavolala lékaře.

 

Pan Dalík do nemocnice jet odmítl.

 

Lékař totiž nedoporučil transport jeho paní, protože by se neměla jak vrátit a on bez ní nikam prý nepojede.

 

Byly asi tři hodiny ráno, když přišla paní Dalíková za babičkou.

 

„Paní Aničko, dědeček mi odešel.“

 

Vyběhla jsem jen v košili.

 

Babička na mě volala, abych se vrátila, ale neposlechla jsem. Dovnitř jsem se přece jen bála. Stoupla jsem si na lavičku a dívala se okénkem.

 

Na stolku byl čaj, sušenky, hadřík, sklenička s troškou piva a Ježíšek na podstavci.

Ležel tam takový klidný, jako by jen spal. Její postel byla netknutá. Vůbec asi nespala.

 

Ještě asi týden sedávala sama na lavičce.

 

Chodila jsem tam a ona … byla jiná. Posílala mě pro vajíčka do kurníku, byla milá, vzpomínala, vyprávěla mi, ale nebylo to ono.

 

A pak najednou byla lavička prázdná.

 

Babičky jsem se nezeptala … já jsem nechtěla. Asi jsem věděla, co by nějak šetrně řekla a asi jsem to nechtěla slyšet. Jezdila jsem kolem na kole a dívala se na tu lavičku.

 

16569NTI.jpg

 

Nic víc.

 

Přijeli nějací příbuzní.

 

Když jsem viděla v kontejneru hozenou rozlámanou lavičku a proutěné kukaně pro slípky, které se mi tak líbily, a ještě hodně věcí, které měli staroušci rádi, brečela jsem a tahala jsem to ven.

 

Můj dědeček mě viděl, protože jel na kole z konzumu. Neřekl nic. Vůbec nic, i když jsem se na něho podívala.

 

Babička neprotestovala, když jsem do chodby pod žebřík na půdu postavila kukaně pro slípky a dala jsem do nich pivoňky, co jsem babičce otrhala.

 

16571YjN.jpg

 

Domeček od Dalíků koupili pak nějací lidé a celý ho přestavěli a modernizovali. Byla tam nová fasáda, beton, nový trávník, plot i vrátka … dalo by se říct, hezké.

 

16570ZTF.jpg

 

Ale mě se to nelíbilo.

 

Nemohlo.

 

Kouzlo pro mě měly ty obrovské kameny na záhrobci pokakané od slepiček, které Dalíkovi krmili z lavičky pod okénkem.

 

Králíkárna, kde byli králíčci. Často maličcí, a ty jsem nosívala v košíku „na pastvu“.

 

Maličké okénko do světničky, skrz které bylo vidět na postel, kde byl zelený přehoz.

 

Hnojiště, obehnané dřevěnými prkny, kde se tak často natřásal kohout, co měl nádherná pera, a kterému paní Dalíková říkala „nemrava“ a s panem Dalíkem se tomu moc smáli.

 

Stará, vrzavá vrátka, kde chyběly dvě plaňky…

 

Nikdy na to nezapomenu… i teď brečím, když si vzpomínám.

 

A při tom bych neměla…

 

Měla bych být spíš ráda, že jsem měla tu možnost, něco tak krásného, ryzího a opravdového vidět.

 

Být při tom.

 

Vidět lásku, která je skutečně za hrob.

 

Michaela Kudláčková


[sexy_author_bio]


Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Žena psychopata. Živá i mrtvá žena

Žena psychopata. Živá i mrtvá žena

Bylo to celé strašně rychlé a intenzívní. Měla jste pocit, že on je součást vaší duše, a že vám ho seslalo samo nebe. Věděl přesně, co říct, abyste byla blahem bez sebe. O sexu s tímto postelovým bohem ani nemluvě. Ve společnosti vašich přátel a rodiny se choval...
Malý velký coming out

Malý velký coming out

Coming out of the closet - vystoupení ze skříně, či z komůrky - později zkrácené jen na Coming out, je metafora, kterou se vžila hlavně k přiznání jiné než většinové sexuální orientace. Význam této metafory je jasný, to co jsme schovávali, skryté coby tajemství,...
Dagmar Valová: Proč věřit. Erotický román. 3. a 4. kapitola

Dagmar Valová: Proč věřit. Erotický román. 3. a 4. kapitola

Kapitola 3 V příletové hale bylo strašně moc lidí. Nechyběli pochopitelně Japonci, kteří okamžitě po příletu tasili svoje aparáty značky Sony a fotili první záběry. Do konce pobytu určitě zaplní několik digitálních karet. Proboha, dívají se potom doma na to vůbec,...
Co roste, když se o to dělíme a voní to po růžích a životě?

Co roste, když se o to dělíme a voní to po růžích a životě?

Tak jasně ... a vedle ořechů tedy je to co? Samozřejmě .... láska! Ano, je to tak a pochybuji, že byste ode mě dneska čekali jiné téma, než ZAMILOVANÉ. Kdepak, nebudu se vůbec pohoršovat nad tím, že tento svátek tady k nám vůbec nepatří, že sem byl přivezen, kdo ví...
Manželka versus milenka. Pračka vs. hračka

Manželka versus milenka. Pračka vs. hračka

Berte prosím tento článek jako výsledek zkušenosti člověka, který má často možnost nahlédnout velmi hluboko do soukromí i duší lidí. Cítím hlubokou účast s oběma stranami a vlastně oběma vždy přeji štěstí. Nesoudím. Ani nemohu. Jen se dívám, naslouchám a povídám. Na...
Zažíváte stereotyp v posteli? Pořiďte si hračky pro dospělé

Zažíváte stereotyp v posteli? Pořiďte si hračky pro dospělé

Partnerský život není vždy jen procházkou v růžové zahradě, nýbrž má i své stinné stránky v podobě občasného stereotypu. Ten vystrkuje své růžky především v dlouholetém souznění, přičemž je velmi výrazný i v intimní oblasti vašich životů. Chcete-li mít zdravý a...
První květen: Proč polibek? A musí to být třešeň?

První květen: Proč polibek? A musí to být třešeň?

Traduje se, že která žena dostane od muže polibek prvního máje pod rozkvetlou třešní, ta bude celý rok krásná a přitažlivá. Pánové by si tedy měli uvědomit vážnost situace a na prastarý rituál nezapomenout. Myslím, že žena má dokonce právo se urazit, pokud pusu dnes...
Jak vybrat levné svatební prstýnky?

Jak vybrat levné svatební prstýnky?

Snubní prsten je svatebním symbolem už od pradávna, i když způsob, jak je dnes zakomponovaný do svatebního ceremoniálu, je tradicí poměrně novou a pochází až ze začátku 20. století. Svatební prsteny také měnily v průběhu věků svůj vzhled a materiál, od kroužků z...
Eva-Mariea Zurhorst: Soulsex

Eva-Mariea Zurhorst: Soulsex

Prvotní je kniha určena těm, kteří chtějí opravit svůj vztah k partnerovi či sami k sobě a vědí, že něco v jejich sexuálním životě je smutné, neuspokojující, traumatizující. Ne, vždycky za to váš partner nemůže, vždycky jsou na to potřeba dva. Je...
Jak se to chováš o Vánocích?!

Jak se to chováš o Vánocích?!

Vánoce! Budeme na sebe hodní! Chápu, že se nabízí „alespoň někdy“. Jenže co je platné, že se na vás v období adventu blahosklonně usmívá člověk, který  vám v lednu klidně podstrčí třínohou židli? Jenomže ...  Vánoce jsou svátky klidu a míru a my se MUSÍME k...
Seznamka jako moderní způsob hledání protějšku

Seznamka jako moderní způsob hledání protějšku

Dříve hledali lásku na seznamce jen ti největší zoufalci. Dnes už se ovšem nemáte za co stydět, pokud na některé z nich máte profil. Spousta lidí totiž přes internet skutečně našla své životní partnery. A vy můžete také. Nejrozšířenější seznamka dnešní doby...
Svatební rituály. Proč ženich nesmí před obřadem vidět nevěstu? A proč přenášení přes práh?

Svatební rituály. Proč ženich nesmí před obřadem vidět nevěstu? A proč přenášení přes práh?

Napadlo vás někdy, kolik pověr a rituálů existuje a dodnes se dodržuje například jen kolem svateb? O tom, že jsou v nás některé z nich velmi zakořeněné svědčí fakt, jak moc jsou aktuální i mezi zapřísáhlými pragmatiky a pragmatičkami.  Ještě jsem neviděla...

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna přibývá Co to znamená?
a nachází se v BLÍŽENCÍCH. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Vanda (Wanda) k nám přicestovalo přes Polsko a život mu daly Germánské kmeny Vandalů. Ti zase své jméno získali přes řeku Vandalus. V základním překladu je Wanda i Vanda „válečnice od řeky Vandalus“. V ČR žije takových bojovnic aktuálně 3039.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Mezinárodní den nulové tolerance ženské obřízce.

Nejnovější komentáře

  • Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ o POPELKY: Výkladový den s Kartami léčivých vod: “Léčivá laguna. Obnovte zdroje, nebojte se zastavit…. Milá Maje, je klidně možné, že jsi vyčerpaná… a že se nic nehýbe…Led 21, 15:25
  • maje28 o POPELKY: Výkladový den s Kartami léčivých vod: “Reni. Ráda bych se zeptala, jak to vypadá v mém životě dál. Jestli se už něco pohne v mém životě.…Led 20, 12:04
  • Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ o POPELKY: Výkladový den s Kartami léčivých vod: “Ponořte se. Nové zájmy. Učení se. Výcvik…. – to mi jednoznačně jde k tomu to nechat být a jít si…Led 19, 10:51
  • Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ o POPELKY: Výkladový den s Kartami léčivých vod: “Přibrala jsem tarot… protože tam je znát, že je prostě už stres a nemožnost to nějak rozseknout kvůli tomu stresu.…Led 19, 10:49
  • Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ Renata Petříčková (Venclovský) 31.5.1978 „Blíženec“ o POPELKY: Výkladový den s Kartami léčivých vod: “Mlha. Naslouchejte vnitřnímu kompasu. Svému hlasu… Cítíte se připravena, naladěna, vidíte v druhých lásku a příležitosti? Pak ano! Tak ať…Led 19, 10:47

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Máte nějaký důvod pokládat pátek 13. za nešťastný? Stalo se vám tento den něco zlého?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 286
  • 756
  • 16 699
  • 262 117
  • 2 613 635
  • 3 814
  • 28
  • 1 896
0 Shares
Share
Tweet