Hodný německý synek. Tak by se dal nazvat vynálezce, který nikoli náhodou, ale zcela systematicky bádal tak dlouho, až pro svého otce, který trpěl silnými bolestmi způsobenými revmatem, našel úlevu. Pan Felix Hoffman přináší v roce 1897 světu, na tehdejší dobu, hotový všelék.

Aspirin.

V momentě, když se mu podaří jako prvnímu na světě syntetizovat kyselinu acetylsalicylovou ve stabilní formě, uplynou jenom dva roky do chvíle, než firma Bayer získá na lék světový patent.

Tři sta let trvá sláva bílých tabletek.

Na nachlazení, na revma, na teplotu, na bolesti hlavy, zubů, kloubů, po těžké námaze….lidé najednou zobají aspirin jako vzteklí.

Hoffmanových tabletek aspirinu se spotřebuje tou dobou 17 miliard pilulek za rok.

Apollo 11 a kosmonauti v něm, mají lékárničku napěchovanou aspirinem, protože nic nezabere na migrénu lépe.

A je to pravda dodnes, i když v mnohém jsme už chytřejší a zkušenější.

Například víme, že malá dávka acylpyrinu nebo aspirinu denně snižuje riziko opakovaného infarktu, a to velice výrazně.

Víme ale také, že nelze acylpyrin ládovat jako lentilky po velkých dávkách, protože tento pomocník, nám v malé míře velice uleví a doposud ani nejsme na jeho účinky rezistentní, ale také výrazně snižuje krevní srážlivost.

To znamená, že všeho moc škodí, a že místo zdraví bychom se při nekontrolovaném zobání extraktu vrby bílé, mohli dočkat krvácení do žaludku, do mozku a vůbec kdekoli v těle.

Lidé se špatnou srážlivostí by acylpyrin a aspirin neměli užívat vůbec.

Což je skutečně někdy škoda a velká nevýhoda.

Protože tento jednoduchý prášek, může udělat mnohem větší službu, než drahé preparáty plné všeho možného a plnící hlavně kapsy a účty farmaceutické lobby.

Jde vlastně o návrat ke kořenům

A hlavně k moudrosti předků.

On pan Hoffman celou věc s aspirinem pouze vylepšil, a díky mu za to.

Ale účinky odvaru z vrby bílé popisuje ve skutečnosti už Hippokrates, jako velice účinný prostředek na snížení horečky a zmírnění nejrůznějších bolestí.

Kůrou vrby bílé se ale léčili už Sumerové, věděli o ní Egypťané i Indiáni, kteří ji přikládali nažvýkanou na oteklé klouby a bolavou hlavu.

Staří Keltové používali odvaru mimo účinného snižovače horečky při otravách, také jako první pomoc při bolestech zubů.

Egypťané dokonce věděli i o jejím vedlejším účinku na krevní srážlivost, proto se můžeme ve starých papyrech dočíst, že se odvaru nesmí používat tam, kde je pravděpodobné, že člověk bude z ran krvácet.

Rovněž ji zakazovali po trhání zubů.

Obklady z vrby bílé jsou bezvadné i dnes.

A nejen obklady.

Pokud listy vrby bílé naložíte do jakéhokoli čistého a kvalitního alkoholu, (já k tomu požívám Gin) a necháte takto na chladném místě a občas lahví potřepete, získáte po třech týdnech naprosto nenahraditelné mazání na oteklé i namožené klouby, revma a podobně.

Musím dodat, že třeba mě, pomůže na bolení hlavy, na které naštěstí moc netrpím, skutečně půlka obyčejného acylpyrinu víc, než paralen a další, třeba růžové tabletky.

Také na nachlazení mi mnohem lépe pomůže vzít si třikrát denně půlku acylpyrinu, a k tomu čaj s celým citronem i s dužinou a medem.

Jediné, kdy si na acylpyrin dávám pozor, je doba, když jsem „holčička“.

Tehdy to jde také, pokud hlava opravdu bolí, ale po malých dávkách a je třeba počítat s tím, že krvácení bude mnohem silnější.

Což mám fakt vyzkoušené.

V této době s acylpyrinem opatrně.

V každém případě, pokud je člověk rozumný, má acylpyrin či aspirin v našich lékárničkách stále svoje čestné místo a má ho právem.

Je mnohem efektivnější, než všechny reklamami vyzdvihované, zaručené bolehoje a zázraky, které sice mají velice pěkné a drahé zviditelnění, ale zdaleka ne takovou účinnost, jako skromný a mnohdy neprávem opomíjený, obyčejný acylpyrin.

Inu, občas je dobře poslechnout moudrost předků a jak říkají páni Uhlíř a Svěrák: „neopouštět staré věci pro nové“.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]