Už nevím, jak a kdy jsem si na tohle téma vzpomněla, ale asi před víkendem mezi rozesazováním pivoněk a zápasem s hadicí. Ihned mi naskočila moje babička, která byla výtečnou a zdatnou stenografistkou, neb jednak měla tento „model“ ve škole povinný, a jednak ho jako letitá úřednice používala. 

Často mě s tím bavila, když jsem byla dítě.

No – bavila…

Nikdy v životě jsem nepochopila ten systém, ačkoli se trpělivě snažila mě do tajů těch hieroglyfů zasvětit.

Diktovala jsem jí věty a ona je stenografovala, a když jsem pak chodila do školy, přešťastná, že tento předmět tam není, přepisovala moje slohové práce z legrace těsnopisem, což glosovala slovy „je to hračka“.

Asi jsme tehdy, a máme stále, měly zcela jiný názor na systém „hraní“.

Faktem je, že její text zabral dvě řádky, zatímco můj dvě stránky, což bylo umocněno ještě tím, že z jakési přirozené příčiny píšu šíleně roztahaně a do jednoho mého „o“ se normálnímu člověku vejdou s přehledem tři „B“.

Když jsem tak nad tím dumala, tak jsem si říkala, že to není špatné téma na článek, protože mě samotnou zajímá, kolik, vlastně kolem mě lidí tuto dovednost ještě ovládá.

Strejda Google mi při psaní článku pověděl, že se těsnopis stále používá, což mě překvapilo. Myslela jsem, že jaksi zesnul někdy zhruba s mou babičkou.

Ale prý třeba v parlamentu a podobně, prostě tam, kde je potřeba rychle zaznamenat velké množství mluveného slova, tam má dobrý těstnopisec o job postaráno.

A stran toho parlamentu to vcelku chápu, protože tam lidi cintají, když nespí, klidně celé hodiny.

(By mě zajímalo, na tomto místě, jak se stenografují sprostá slova – to jsem si tak uvědomila v souvislosti s těmi politiky).

Nechápu, jak to lidi mohou pak číst, když mě to připomíná … mě to připomíná NIC.

Nebo jo, něco řece.

Když jsem byla ještě hodně malá a neuměla jsem psát, tak jsme si hrávali na to, že píšeme.

Pak tak podobně, jako babičky stenografický zápis mého vypoceného domácího úkolu na téma „co budu dělat o prázdninách“, vypadal můj „lékařský popis choroby“ pacienta Aleše, když jsme ještě měli prázdniny celý rok, a do školy jsme se těšili, což záhy přešlo.

No prvním stenografiskou byl prý nějaký otrok za doby starého Říma v prvním století před Kristem, kterého pak zbavili otroctví, asi, že to tak dobře uměl, ale údajně je těsnopis ještě starší.

Tedy celkem zajímavá tradice.

Píšete někdo těsnopisem?

Já prosím akorát občas naštvaná mluvím těsnomluvem 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]