Není to sranda, oslavovat celý život něco příjemného v den, když všichni ostatní nemají k oslavě nejmenší důvod. Je mi to každý rok až trapné. Mnozí ještě pamatovali válku a najednou tu měli tanky znovu. V době míru.
Pocit obrovské zrady nejen od vlastní vlády, ale předně od Rusů, které právě oni pamětníci měli spojené s osvoboditeli s armádou, která jim přinesla svobodu.
Musí být hrozné, když jednou ona armáda zemi osvobodí a pak jí obsadí a zabíjí v ní. Bezdůvodně.
Moje máma pravidelně dneska brečí celé roky co ji znám … a já se mám radovat a křepčit?
Ona přišla o ideály, o svobodu, o budoucnost … byla při tom, když zapálili dětský pavilon přes dvůr porodnice, musela se koukat jak doktoři a sestry vynášejí děti na zahradu, do pokoje jim vtrhnul špinavý Ivan se samopalem, po kterém matky házely špinavé pleny, aniž by si uvědomovaly, že má zbraň a je připravený střílet.
Nikdy v životě nebudu mít ze svých narozenin takový ten správný pocit.
Vždycky budu mít v pozadí střelbu, ponížení, šok, slzy, beznaděj a strach svých rodičů.
Vždycky to budou narozeniny opatřené 118 mrtvými a dalšími bez mála třemi sty mrtvými v dalších letech, které mají Rusové přímo na svědomí.
Nikdy v životě nemohu mít Rusy ráda a nemohou mi být ani jedno.
Averze a strach, to je ten pocit.
Zatímco jedněm zmrvili roky života, mě zmrvili i narozeniny!
I kdybych stokrát poslechla rady jako „neber si to tak, je to minulost“, nejde to, protože je to sice minulost, ale ve mě je pořád, rok co rok současná a stejná.
Každý člověk by měl v den svých narozenin, ze všech dnů nejvíc poděkovat především své mamince.
Každý a v kterýkoli den.
Ale já dneska a v letech předešlých i těch budoucích, budu mít vždycky ještě tisíckrát větší důvod k díku.
Za to, jak byla statečná, že mě nedala a necelé dvě hodiny po porodu se mnou letěla do krytu Zemské porodnice (dnes u Apolináře) … za to, že ustála i střelbu na kočárek, když mě vezla domů k Národnímu divadlu, protože kočárek byl modro-bílý a plymo červené, což nějaký imbecil vyhodnotil jako provokaci … za trpělivost, kterou měla, když jsem si přinesla snad všechny neurozy, co existují, plus těžké nechutenství…a panický strach ze smrti.
… a měla bych se omluvit.
Za to, že jsem nepočkala… ale na kdy vlastně… nenarodila bych se líp dalších 21 let.
Ne, nenarodila jsem se ani trošku ve šťastný den.
Je proto pro mě až zázrak, že navzdory tomu jsem relativně šťastný člověk.
Přesto na své narozeniny zpravidla prvně brečím. Při představě, jak deprimovaní, zrazení a prodaní se museli lidé cítit. Jak šokovaní s první střelbou, jak vyděšení, konsternovaní … jak silné emoce a příběhy prožívali… jaké to bylo, když viděli sanitku, kde měl lékař z okénka ruku s bílou látkou, aby po ní nestříleli…jen zrůda může střílet po něčem tak svatém, jako je sanitka.
A ne ve válce…nikdo nikomu žádnou nevyhlásil!
Byli jsme napadeni.
Bez varování.
A nikdo nás nebránil.
To proto, že nepřítele na nás poslali naši vlastní lidé. Neumím si představit větší zradu, než pozvat cizí armádu na vlastní národ.
Děkuju, maminko moje statečná. Vynasnažím se, abych Ti vzpomínku na tento den svojí přítomností ve Tvém životě dělala co nejpříjemnější.
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
21.8.1968 05:35 AM Praha
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
Míšo, dodatečně vše nejlepší a ať si narozeniny užíváš bez pachutě. V pátek jsem na tebe myslela, díky tobě mi přijde 21. 8. hezčí, do té doby, než ses podělila, že slavíš narozeniny, vnímala jsem tam hlavně pocit křivdy z okupace, teď mi tam hodně probleskuje to, že máš narozeniny a dělá mi to ten den hezčí. jako doušku připojím glosu Miroslava Macka, kde uvádí reakce světa na obsazení Rusáky… je fajn si připomenout, že i západ se na nás v podstatě vysral. Tož tak. ——– http://viditelny-macek.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=140513&menu=0 Jen pro připomenutí několik zahraničních reakcí na 21. srpen 1968, abyste nežili v… Číst vice »
Ještě vše nej,nej,Johance k svátku KIM
Milá Míšo,vše nejlepší k narozeninám,hodně štěstíčka ale hlavně zdraví přeje KIM
Všechno nejlepší k narozeninám přeju!
Moc díky, Bosorko milá!
Ahoj Míšo,
přeji Ti krásné narozeniny. Hodně zdraví, štěstí a radosti v životě Ti přeje Helena
Děkuji Ti, Helenko
Michalko, přeji Vám hodně zdravíčka k dnešním narozeninám, Johankám k svátku také ………. VŠE NEJ OBĚMA!
Mnohokrát díky, Lili!
ty wo*e Míšo, tys mě zase dostala. naši a babi s dědou to taky každoročně obrečeli…
.
co dodat… jak ti popřát všechno nejlepší a takové ty narozeninové řeči?
já ti spíš popřeju, ať zůstáváš šťastná, zdravá, milující a milovaná.
jo a Johankám také vše NEJ!
Zuzanko, děkuju moc
Je to fakt takový zvláštní… za ty roky jsem došla k tomu, že budu slavit, že jsem to přežila.. to mi aspoň není tak hloupý 
Vsechno nejlepsi k narozeninam a Johankam k svatku🌻.
Děkuji pěkně, Eli