Ve své době ovládl svět. Přežil jedenáct atentátů! Vítězil. Co, nebo kdo, držel po určitou a zřejmě dobře plánovanou dobu, nad tímto člověkem ochrannou ruku? Ať chceme či ne, přes velice negativní text, kterým se zapsal do paměti celého světa, je jeho finální působení v konečném důsledku pozitivní. Pomohlo mu dočasně i Kopí osudu, které není smyšleným, ale reálným předmětem, jen s nejasným původem?

Máte-li rádi záhady a nevysvětlitelné souhry událostí, je právě Kopí osudu přímo ideálním tématem k přemýšlení.

Kdo ho má v držení, ovládá svět.

Tak se hovoří o hrotu, kterým setník Longin bodl Ježíše Krista, který vězel na kříži.

Nezabil ho.

Bodl ho do pravého boku a podle dnešních vědců by na takovou vzdálenost a při hloubce bodnutí, Krista na životě neohrozil.

Longinovo kopí se ale Kristova těla dotklo a ulpěla na něm Jeho krev.

To je myslím podstatnější, než fakt, zdali jím byl zabit.

Osobně jsem raději, že ne.

Jěžíšovi Longinův akt určitě nepřilepšil.

Naštěstí v době kolem třetí hodiny odpolední, kdy zásah kopím Kristus obdržel, měl před sebou již jen hodinu a půl, maximálně dvě hodiny utrpení.

Kolem páté hodiny, musel být podle tehdejších zákonů z kříže sejmut.

Nebudeme dnes ale řešit, KÝM byl vlastně ve skutečnosti Ježíš Nazaretský a jak Jeho krev byla vzácná.

Asi hodně a asi nebyl tak úplně člověkem.

Tento článek se týká zvláštní relikvie, která podle všeho skutečně měla tu moc, že jeho držitele činila velice silným, ba přímo vládnoucím činitelem a samo Kopí osudu má vcelku zajímavý osud.

Vlastník ovlivňuje osudy celého světa, a to jak v dobrém, tak zlém.

Kopí putovalo dějinami a všude po sobě zanechalo úžas.

Postupně se dostalo až k prvnímu novodobému říšskému císaři Karlu I. Velikému.

Tento muž vlastnil relikvii jako amulet a určitě si ho velice cenil. S Kopím v jehož zázračnou moc celou bytostí věřil, prošel Karel Veliký 47 válečných tažení, z nichž 47 bylo vítězných.

Uvádí se, že po něm vlastnilo tento předmět dalších 45 vládců a všichni velice úspěšní.

Posledním držitelem (tedy soukromým) nebyl nikdo jiný, než právě Adolf Hitler.

Pochybovat o nemalém dočasném úspěchu tohoto vůdce nemá smysl.

Pokud to bylo Kopím, je to vskutku relikvie velice silná.

Prvně spatřil Kopí Adolf coby patnáctiletý hoch, tehdy uťápnutý, neprůrazný syn velice dominantního a značně nenáviděného otce.

Žasnul nad ním v prostorách vídeňského hradu Hofburg.

Nikdy na něj a legendu, která ho obestírala, nezapomněl.

K tajemnu ostatně Hitler tíhnul už dlouho. Měl bohatou fantazii a v magii věřil od dětství.

Byl nadšen, když se mu podařilo 13. října 1938 celý říšský poklad a hlavně Kopí nechat převézt do Německa.

Kopí uchovával v kostele svaté Kateřiny v Norimberku.

Jakmile kostel poškodily první britské bomby, nechal Hitler relikvii okamžitě přepravit do bezpečí podzemního úkrytu.

Lze říci, že ho střežil jako oko v hlavě.

Zda mu věřil?

Bezesporu ano, jako všichni před ním.

Ovládal svět díky němu?

Klidně bych tomu věřila, ačkoli Adolf nevlastnil jen Kopí osudu a nebylo to jen ono, co ho vyneslo až na samý vrchol světové vlády.

Svastika, kterou určil jako symbol pro svou filosofii je sama o sobě velmi silným zářičem a každý, kdo kdy byl třeba v Indii, ví, že není domu, na jehož štítu by symbol Slunce se zalomenými rameny, tedy Slunce, které hřeje, ale nepálí, nebyl.

Runa Sowelu, (Slunce) o jejíž síle Hitler také věděl, je rovněž značně ochranným a hlavně vítězným symbolem.

Tady Hitler chyboval a myslím fatálně, že runu zdvojil.

Dvě Slunce už nehřejí. Jsou spalující.

Vůdce vlastnil mnoho dalších ochranných relikvií a silných zářičů.

A měl i vyšší ochranu.

Není pochyb, že když potřebuje Universum, chcete-li vyšší moc, něčeho docílit třeba prostřednictvím člověka, nenechá ho odejít dřív, dokud nesplní, co má.

Dřív, než se zeptáte, proč měl Hitler vyvraždit miliony lidí, proč genocida, proč tolik krve a utrpení, nahlédněte na svět po Hitlerovi.

Nikdy by nebyl čím je.

Nikdy by neudělalo lidstvo morálně a duchovně tak rychlý krok kupředu, jako díky mementu, kterým pro celý svět byl jeden jediný člověk!!

Nelze se na vyšší moc, Universum a jeho záměr dívat očima těch, kteří zemřeli a že jich bylo hodně.

Lze to jedině očima celé lidské společnosti, jedné celé lidské epochy, výchovy společnosti celého jednoho věku.

A to byl ze strany Universa chytrý manévr.

A pokud dopomohlo Kopí, nedá se nic dělat.

Ostatně i další osud Kopí osudu je velice diskutabilní a do jisté míry záhadný, pokud někdo chce.

Dne 30. dubna 1945 nalezli američtí vojáci štolu a v ní cestu k trezoru.

Ten ukrýval mimo jiné také Kopí osudu.
Řadové vojáky ovšem zajímaly více ostatní poklady, než nějaký kus dvojitého hrotu a tak si ho moc nevšímali.

Ne tak vzdělaný fanoušek historie generál George Smith Patton.

Ten Longinovo kopí okamžitě poznal.

Ihned také došel k rozhodnutí, že Kopí nechá dopravit do Spojených Států.

Velitel spojeneckých vojsk v Evropě, Dwight Eisenhower, ale rozhodl jinak.

Přikázal vrátit klenoty včetně Kopí do Rakouska, odkud je předtím Hitler ukradl.

V lednu 1946 se tak prý Longinovo kopí vrátilo zpět do prostor Hofburgu, kde je dodnes.

Ano?

Chcete záhadu?

Tady ji máte.

Mnoho badatelů přísahá, že v Hofburgu je pouhá kopie Longinova kopí.

Že to skutečné je skutečně díky generálu Pattonovi na půdě Spojených států.

Což USA neovládají svět?

Kdo ví…ale Rakousko vůdčí silou světa není. Dnes už ne.

Bylo, když mělo Kopí.

A bylo jí Německo, když ho mělo.

A byl jí Karel Veliký…

Jistou logiku by to mělo, ne? 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]