Mimořádně hloubavý text z pera buddhistické mnišky je na jednu stranu velmi krásným čtením na úrovni příjemné odpočinkové beletrie, na druhé straně je to text, ze kterého si můžete do života vzít nejedno poučení.  V jemném psaní protknutém buddhistickým učení ale najdete mnoho velmi výrazných pravd, které si určitě stojí za to zapamatovat, stojíte-li v nějaké nepříjemné životní situaci, která zavání strachem, úzkostmi a nejistotou budoucího bytí.

Výrazně se autorka věnuje onomu procesu, kdy začneme z ulity svého strachu vycházet. Kdy si ho uvědomíme a zjistíme, že opravdu chceme něco dělat se svou současnou situací.

„Poté, co váhavě vykročíme ze své ulity, pudí nás to začít se bát a hledat něco známého, čeho bychom se chytli. Bez nepolevující trpělivosti a laskavosti vůči tomuto nevyhnutelnému procesu nebudeme nikdy důvěřovat tomu, že je moudré a soucitné se uklidnit a uvolnit do stavu bez ega. Musíme si postupně vybudovat důvěru v to, jak osvobozující je na ničem nelpět. Bez ustání se cvičíme v maitri. Trvá to nějakou dobu, než si nás podmaní pocit, jaké to je, zůstat otevřený.

Prvním krokem je pochopit, že když cítíte děs nebo nás něco trápí po psychické stránce, může to být jenom známka toho, že se staré zvyky osvobozují a že se přibližujeme k přirozeně otevřenému stavu. Trungpa Rinpočhe říkal, že probouzející se bojovníci se nacházejí neustále ve stavu úzkosti.“

A dál a dál a dál nakonec pochopíte, že takový boj se strachem je právě o plném probuzení a prožití té úzkosti. Že prostě zasedneme do školní lavice a den co den se budeme konfrontovat s tím, co nás trápí a co potřebujeme ve svém životě vyřešit. Ze školy budeme někdy chodit vyčerpaní a neúspěchy. Jindy zase dostaneme podtrženou jedničku a máme důvod oslavovat.

Práce na sobě je podobna právě takovému všednodennímu školnímu životu. Líbí se mi, že autorka příjemným něžný způsobem protknula i radost. To postupné nabalování radostných cvičení, radostných událostí, ukazuje, kde na této cestě radost hledat… protože právě to je důležitou terapeutickou součástí! Málokde se ale dozvíte, jak přesně se zastavit ve chvíli, kdy máme možnost něco duši potěšujícího vidět. Naučí nás, jak rozeznávat pocit trvalého štěstí od euforie, jak se naučit vnímat bezprostřední přítomnost, i jak se vypořádat s hněvem, vztekem, protože i to jsou jen jisté formy strachu.

Je fascinující číst o jedné jediné lidské emoci, kterou je právě STRACH, a vnímat ty různé podoby, které na sebe bera a které nám v první řadě ani nepřijdou, že by měly něco do činění s úzkostí, hrůzou a místy, která nás v naší duši děsí.

Vydařená je i obálka, která přesně vystihuje to, co v knize najdete. Pařáty černých stromů a malé místo v duši, které můžete rozsvítit a pařátům tam vzít jejich moc.

Je to ale těžké…

Ono něco jiného bylo pro autorku psát si svou knihu, ač je teoreticky velmi vydařená, ve svém buddhistickém životě v klášteře, a něco jiného je chodit každý den do práce a trpět stresem z přelidnění a zároveň odzbrojující samoty.

Přesto, anebo právě proto, je tato kniha velmi cenným potěšením pro každého, kdo je jen trochu otevřený řešení své situace. Dá se v ní najít mnoho dobrého. Inspirace pro tvrdou práci na sobě samých.

O autorce:

Pema Chödrön je buddhistická mniška a jedna z předních žákyní Chögyama Trungpy Rinpočeho, jednoho z nejvlivnějších buddhistických učitelů 20. století. Po studiu na vysoké škole pracovala jako učitelka v Novém Mexiku a Kalifornii. V té době se seznámila s buddhismem. Má dvě děti a tři vnoučata.

V pětatřiceti letech potkala při cestě do francouzských Alp lámu Chime Rinpočeho, u kterého pak po několik let studovala. V roce 1974 se stala novickou a o sedm let později byla na žádost 16. karmapy Rangdžunga Rigpäy Dordžeho jako první Američanka v historii vysvěcena na buddhistickou mnišku.  Dnes působí jako představená a učitelka v klášteře Gampo Abbey na ostrově Cape Breton v kanadské provincii Nova Scotia, prvním tibetském klášteře určeném pro obyvatele Západu. Snaží se o další rozšíření řádové tradice v Severní Americe a pokračuje v sdílení myšlenek a učení buddhismu všech škol.

Kromě řádového života a předávání buddhistického učení se Pema Chödrön věnuje také psaní. Z mnoha duchovních knih, které napsala, vyšly zatím česky tituly Začni tam, kde jsi, Když ztrácíme půdu pod nohama a Jak meditovat.

Více o aktivitách Pemy Chödrön se dozvíte na stránkách pemachodronfoundation.org.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com, 2015

Renata Petříčková

[sexy_author_bio]