Hele! “U Muzea 4!”

Odmítám v tuhle chvíli myslet na to, co bude, až to roztaje, protože tenhle způsob zimy v Praze je tak vzácný, že stojí za to se maličko zaradovat. První sníh, který se v hlavním městě udržel a doslova vyzdobil ulice, domy a stromy, je tu. Není už takový mráz a chumelí a chumelí. A je to hezké! Zvláště takhle večer…

kliknutím obrázek zvětšíte

Ano, “u Muzea 4”, a jestli bude sněžit celou noc, tak i pět.

kliknutím obrázek zvětšíte

Čili ráno se zřejmě zastaví komplet doprava od Proseka až po Lhotku, a od Ruzyně po Vinoř, ale co, alespoň se Pražáci pobaví, televize budou mít co točit, řidiči nač vzpomínat a děti, které tady už pomalu ani netuší, co to jsou sáňky, si třeba přijdou tři dny na své.

Ještě nedávno, když mi bylo dvanáct, (jistěže, nedávno), byl sníh každý rok i tady, a takový Okrouhlík byl po mnoho dnů sněhovým rájem. Omrzlé údy bylo dobře namočit do chladné vody a skřípnutá zadnice od rozlomených sání z drncáku, zvaného “smrťák” se také zashojila.

I sněhuláka člověk postavil. A ne jednoho.

Zrovna, když jsem pojala intenzívní potřebu jít v devět hodin dovádět, vzít sáně, nebo boby a sjet alespoň jeden kopec i s rizikem, že si opět uskřípnu zadek, nebo to naperu do plotu, či se přišktrím na šále zachcené o pařez, nenašla jsem jako na potvoru ve sklepě jediný prostředek.

Zkusila jsem Toma ukecat na pytel, ale bylo přece jen devět večer.

Tak alespoň andělíčka!

kliknutím obrázek zvětšíte

kliknutím obrázek zvětšíte

Zítra jsem vskutku nesmírně zvědavá, jestli otevřu dveře, co bude ve zprávách a za týden budu moc potřebovat tu naší archu, ale teď, v tuhle chvíli, jsem si konečně letos užila ten hezký, malebný a romantický kousek zimy, kterou znám v Praze jen z dětství.

kliknutím obrázek zvětšíte

Michaela

[sexy_author_bio]