Gordon Smith: Zprávy z druhého břehu. Příjemně láskyplně mrazivé čtení o onom světě

Přiznám se, že tato kniha mi poskytuje poněkud děsivé téma. Rozhovory s mrtvými? To není něco, co by „sedlo“ každému. A také mi některé části této knihy opravdu způsobovaly velmi nepříjemné mrazení v zádech. Zejména tam, kde šlo o násilná úmrtí nebo ryzí tragédie. Přesto na druhé straně těchto více než 180 stran poskytuje tak něžnou až dojímavou útěchu, že přes prvotní nepříjemné pocity je opravdu přínosné Zprávy z druhého břehu dočíst. Jejich autentičnost je až zarážející.

Autor, Gordon Smith je nejznámější britské médium. Pravidelně vystupuje v televizi a BBC o něm natočilo několik dokumentárních filmů. Je autorem několika bestsellerů a každý týden mu vychází sloupek v časopisech Best a The Daily Record. Aktuální informace o Gordonových veřejných vystoupeních a akcích naleznete na internetových stránkách www.psychicbarber.com.

Tato nová, neobyčejná kniha od Gordona Smithe vás nejen dojme, ale najdete v ní také inspiraci. Gordon Smith nechává ty, kdo přijali jeho  zprávy, aby sami popsali své zkušenosti. Mluví o tom, jakým způsobem tyto zprávy lidem přináší, jaký mají na něho vliv a co on si sám myslí o „onom světě“.

Gordonův neuvěřitelný talent spojit se se světem duchů na vás určitě udělá dojem. Sami se přesvědčíte, jak lidi překvapuje přesnost a podrobnosti, které ve svých zprávách z „druhého břehu“ přináší. Připravte se na to, že budete těmito osobními a otevřenými zprávami, které mohou skutečně změnit lidem život, ohromeni.

Tolik medailonek autora a já musím potvrdit, že schopnosti  Gordona Smithe na mne opravdu dojem udělaly. Naprosto normální člověk, který se na pár hodin občas změní v médium, jež poskytuje informační výměnu mezi těmi, kteří již nežijí a námi, zatím pobývajícími na Zemi. Kromě zážitků a svědectví jednotlivých klientů tu vypráví také o svých cestách po světě, kde se prezentoval a poskytoval nesmírně vyčerpávající hromadné předávání zpráv.

Zní až neskutečně, že před i po těchto demonstracích a obrovských akcích, je to naprosto normální člověk. Zažívá obyčejnou trému, dívá se z oken hotelů a přemýšlí o svém vlastním životě. Ač se ve svém životě zabývá často smutnými tématy a lidské slzy a emoce jsou jeho denním chlebem, jak sám správně říká, musí vše jen předat a dál se tím nezabývat. Nedržet v paměti, nehloubat nad tím – jinak by ztratil veškerou svou energii.

Sny…brána k našim blízkým, co tu už nejsou

Jsem moc ráda, že se autor na mnoha místech své knihy dotýká i způsobu, jakým můžeme se svými blízkými komunikovat i my, bez přítomnosti média. Jsou to sny… Možná jste je už taky zažili, jsou prostě jiné.

Podobně, jako se to stalo Eileen, která byla zoufalá po úrazu na invalidním vozíku a s jejím mrtvým otcem, který ji navštěvoval ve snech, postupně získala sílu, aby se svou nemocí bojovala a nakonec se opravdu postavila na vlastní nohy. První setkání s ním ve snu popisuje právě tak, jak u těchto snů bývá:

„Řekla mi, že to pole nebylo podobné žádnému, jaké kdy ve skutečnosti viděla. Bylo totiž zvláštně zářivé a tráva na něm tak zelená, že tím byla úplně fascinována. Uvnitř cítila těžko popsatelnou radost. Pak se z ničeho nic objevil její otec, který se na ni smál, vítal ji s otevřenou náručí a vyzval ji, aby k němu přišla.

Z tohoto snu se probudila s trhnutím a po tvářích jí tekly slzy. V břiše měla nepopsatelný pocit. Ptala se sama sebe, jestli náhodou nebyla blízko smrti – vzhledem k tomu, že prosila svého otce, aby si pro ni přišel, což taky udělal…

… Fascinován jsem naslouchal jejímu vyprávění. Zvlášť, když se mi svěřila, že jakmile přestala potřebovat invalidní vozík, sny ustaly a už je nikdy neměla.“

Tohle byl jeden z krásných a příjemných příběhů. Jinak je ale kniha Zprávy z druhého břehu poměrně silným čtením, které přináší pár hladivých chvil a útěchu pro ty, kteří utrpěli ztrátu někoho velmi blízkého. Asi záleží na vaší povaze, ale jako úplnou terapii po tragické ztrátě milované osoby bych jí asi nedoporučila – na to je chvílemi až příliš syrová a já vím, takový je život, lidé se zabíjejí v autech, vraždí, umírají ve spánku, jsou to naše splněné můry. Na jednu stranu možná právě takové příběhy uklidní ty, kteří něco takového zažili: „Nejsme v tom sami, bude to dobré,… časem…“ Na druhou stranu to může traumata jitřit.

Přesto je to kniha, která bude navždy patřit mezi ty, nad kterými jsem se zamyslela trošku jinými směry. Není růžová, není přeslazená a andělská, je prostě taková, jaká je – autor je médium, jeho klienti jsou nešťastní lidé, kteří u něj nachází útěchu a naději a někdy i praktické informace, které jim třeba mrtví příbuzní nestačili říct, o nic víc tady nejde.

Je vám dobře? Pak tato kniha potěší a navodí hluboké myšlenky?

Je vám špatně? Pak ji raději ještě odložte…smrt je sice normální součástí života, ale… bude líp.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE,

2013, www.synergiepublishing.com

[sexy_author_bio]