Views: 60
Když vám teď položím otázku, který smysl je pro člověka nejzásadnější, budete na tuty a s jistotou vědět, že je to zrak. Představa, že nevidím, je prostě strašná a mnohem přijatelnější, když by si tedy člověk měl vybrat, je představa, že jsem hluchá, než slepá.
Logicky.
Ale je to i život zachraňující smysl?
Nebo je zrak, jen smysl, který nám umožňuje spatřit cosi krásného, smysl, který obohacuje naši duši, který je jakousi lahůdkou…. Protože ano, poslech krásné hudby je skvělý, relaxační hudba je krásná, písně, melodie a tóny to je nádhera … ale nahradí to pohled na západ slunce, na motýly, na květiny, na úsměv dětské tváře, obrazy, fotografie?
Ne, asi nenahradí, že? …
Ale ruku na srdce… kolikrát jste se vyhnuli nebezpečí díky zraku a kolikrát díky sluchu?
Kolikrát jste něco slyšeli dřív, než jste to viděli?
Je kulka vidět?
A je výstřel slyšet?
Je vidět padající kámen po skále?
A je slyšet?
A co oheň za zavřenými dveřmi?
Je slyšet?
Je vidět?
Když někdo zakřičí „pozor“, je vždycky vidět nebezpečí?
- Když nám utečou knedlíky v kuchyni a my jsme v obýváku, na co reagujeme, když nemluvím o smradu?
- Když necháme puštěný kohoutek, vidíme, nebo slyšíme vodu?
- Když je pes nepřátelský, co je na procenta oním varovným signálem pro nás jako první?
- Když je zloděj v našem domě, co je často první, co nás upozorní, na nebezpečí? Zrak, nebo sluch?
- Co zachraňovalo za války lidi při náletu?
Další příklady si dosaďte klidně už sami…
Zeptám se znova: Který smysl potřebujeme nejvíc, když máme včas zareagovat na nebezpečí?
A proč tenhle článek píši?
Pro tohle:
Prosím vás, všechny … zakažte svým dětem nosit na ulici sluchátka!
Třeba je zmlaťte, nebo buďte maximálně zlé matky, otcové, sestry, babičky … použijte jakýkoli donucovací prostředek, třeba ta sluchátka spláchněte do záchoda, protože tohle je šílené a tak nebetyčně zbytečné a strašlivé, že na to ani nejsou slova.
A kašlu teď na karmu, osud a neodvratitelnost, protože ta máma na to taky v tuhle chvíli kašle a bude do konce svého života, který se pro ni tak, jak ho znala, už nikdy nevrátí.
Stejně tak pro ono druhé děvčátko, které s tím zážitkem bude nadosmrti žít.
A stejně, jako strojvedoucí, který může v tuto chvíli jít rovnou do Lidlu za kasu, protože přejet dítě, to prostě ve své kabince vlaku už skončil.
A proč?
Pro debilní, idiotská sluchátka a fakt, že sluch, je jako varovný smysl jednoduše neskutečně důležitý, evidentně víc, než zrak.
Slyšela by ten vlak, i kdyby ho neviděla. Slyšela by ho a žila by … je to sluch, co nás činí být pozorní, je to zvuk, co nás zastaví.
Ze svých dětí, ač dospělých, jsem slib o sluchátkách na ulici doslova vymandelila.
A byla jsem jako zimnice.
Prosím pěkně, buďte také.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.