Návštěvy: 8
Ne, dneska po mě nechtějte nijaké třeskuté a hluboké myšlenky, neb jsem se tak vyčerpala, že mám potíž sestavit holou větu. No ale spát půjdu spokojená. Patrně usnu dřív, než si lehnu. A tak Big Ben, kterého vedle Barnabyho, Poirota a agenta „ČO“ z Mentalisty míním pojmout za manžela, se bude muset obejít dnes beze mě.
Napřed jsem totiž myslela, že vydám horoskopy zítra, protože to nestihnu, ale pak mě popadl pracovní zápal, (za normálních okolností usednu a počkám, až mě to přejde) a já jsem to dodělala celé v jednom zátahu.
To je taky důvod, proč na videu mluvím o úplňku jakože „dneska“.
No ale to je celkem jedno, protože on bude ve dvě ráno, tak to vlastně skoro jako dneska je.
Ale přece jenom jsem se na jednu takovou minimyšlenku ještě zmohla…
Zamyslela jsem se nad tím, jak moc se mi líbí nařízení v některých zemích, které říká, že některá zvířátka si člověk nesmí koupit domů jinak, než v páru.
Tuším, že to je ve více zemích, hodně v severských, ale nevím přesně, kde všude.
Ale to není podstatné. Podstatné je, že to u nás není a mělo by, a že je to hodně pokrokové, a že to my v tomhle ohledu nejsme.
Zatím.
Kupříkladu jde i o morčata, vedle rybiček a nejrůznějších ptáčků.
Líbí se mi to, skoro mě to až blaží na duši, že někde jsou lidé natolik vyspělí. Protože celá řada zvířátek jsou vysloveně párová, nebo prostě kolektivní a hrozně trpí, když musí být sama a je to nepřirozené, a tak vůbec.
Když pozoruji ptáčky tady, a že je pozoruji často, dochází mi, jak moc je to důležité…
Přála bych si, abychom se u nás taky zabývali tak důležitými věcmi, namísto bezpočtu zbytečností … nebo tedy, klidně, ať se někdo zabývá zbytečnostmi, ale ať se najde taky instituce, která bude řešit toto. A která to bude hlídat a kontrolovat …
Protože ono je v konečném důsledku jedno, jestli ten, kdo má problém na duši je člověk, jestli je to člověk, s kým budeme cítit a pomáhat mu a bude nás zajímat, jak se cítí, nebo zda je to zvíře.
Protože utrpení, smutek, stesk a bolest duše jsou přece pořád stejně zlé pocity a nikdo netrpí víc, nebo míň než jiný, když trpí.
No… to je vlastně všechno dneska…
Chci, aby se i u nás nesměla kolektivní zvířátka prodávat po jednom.
P.S. Zdálo se mi o vílách… byly to maličké tmavě šedé, veselé bytůstky a poskakovaly po kamenech a hrály si … vypadaly, jakoby byly částečně průhledné… něco jako zatmavené sklo u auta. Strašně se mi to líbilo. Ještě nikdy se mi nezdálo o vílách. Bydlely mezi kameny, které byly částečně ve vodě.
Ten sen mi udělal příjemný celý den.
To bych vám všem fakt přála vidět…
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.