Včera jsem se zamyslela a dnes nad ranní kávou vám myšlenku sdělím. Nejde o nic filozoficky náročného, takže klidně dál pojídejte rohlík.
Totiž, musela jsem kvůli hnojivu na kytky, ve kterém jsem se hrabala sundat prstýnky.
Jeden mi zapadl za pračku a já bych se byla zmrzačila, abych ho vylovila. Přepadla mě doslova hysterie, že ho nenajdu.
A na něco jsem při tom plazení přišla.
Totiž, že jsem si všimla, že jsou lidé, kteří mají každý týden jiné šperky, jako třeba právě prstýnky a náramky, které nosí podle toho, co mají třeba na sobě, nebo na co právě mají náladu.
A jsou druzí, kteří mají roky na sobě kus třeba už olezlého kovu a ne ne se s ním rozloučit.
Patřím evidentně do té druhé.
Ani mě to nenapadlo, ale nosím prstýnek, který jsem dostala od ségry když mi bylo asi devatenáct, pak jeden od jednoho nápadníka, a to může být dobře dvanáct let, a pak jeden, co jsem si koupila sama asi před sedmi lety v nějakém shopu u dálnice.
Nemá ani za mák hodnotu, ale kdyby se mi ztratil, bylo by mi to líto.
Na ruce mám náramek od Pavlíny, co mi dala, když jí bylo asi dvanáct a koupila ho za bůra od nějakého pána na pouti.
A pak jeden, co jsem si vydupala na Radkovi v Chorvatsku, což už je taky dlouho.
Ani jednu z těch věciček bych nedala za novou!
Je mi putna, jestli se k tomu či onomu oděvu ten, který skvost hodí.
Je to taková jenom úvaha, ale člověk kolikrát ani nepřemýšlí, jak dlouho má některé věci, a co všechno s nimi u sebe nosí.
Vzpomínky, situace, pocity…jsou jako fotky.
Spousta věcí má prostě pro nás zcela jinou cenu.
Jakousi lidskou a asi mnohem větší.
Že ano?
Hezký den přeji všem!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
