Views: 17
Jakkoli nemám ráda kostely a skutečně nevyhledávám modlitebny, koncert paní Sklovské 27.9. ve Velence, na který jsme poutali také v souvislosti s losováním výherce dvou lístků, se mě vážně líbil.
Přiznávám, že paní Sklovská nejsou „Škorpióni“ a ani mě tolik blízcí The Offspring, takže jsem toho o ní moc nevěděla.
Přesto klobouk dolů, protože árie z Carmen, kterou vystřihla v báječné akustice, a kterou jsem bohužel nestihla nahrát, mi způsobila silné mravenčení a husí kůži po celých zádech.
Vůbec ta paní vládne velice silným hlasovým fondem a umí se prodat.
Líbila se mi i její nenásilná komunikace s publikem, živelnost skoro až nekostelní a také jemný humor, se kterým svůj koncert doprovodila.
Mělo to šmrnc i cit a harmonii, čímž jako Váha, paní Sklovská nezklamala.
Klidně bych si poslechla i delší koncert a moc by mě zajímala třeba Rusalka v jejím podání. Možná se tom popídím.
Ostatní asi potěšila moc krásně podanou částí muzikálu Cats.
No a jistě uchvátila i tu část publika, pro kterou jsou kostely mnohem obvyklejším místem k rozjímání a povznesení ducha. To když nabídla moc působivě prožitý song Ave Maria.
Dorazila i výherkyně lístků Zoffany, a pokud to neříkala ze slušnosti, nejela zbytečně. 
Já se hrozně bála, že budeme mít v kostele omrzliny, protože ze zkušenosti vím, jaká je v kostelích kláda a ani tady si nelze stěžovat, neb tam pořadatelé chytře zatopili.
Ono by taky paní Sklovská asi v těch nádherných šatech, smekám před figurou, taky brzy umrzla, kdyby se netopilo.
No a nezklamaly ani varhany, na které jsem se těšila, protože jsem ty zdejší ještě neviděla. Dlouho se opravovaly.
Jsou překrásné.
A ten barokní maličký kostelík ve Velence je vlastně moc roztomilý a nasvícený má i hezkou atmosféru.
Tak nějak skromnou, řekla bych.
Já jsem sice na hladkou empírovou klasiku, ale uznejte, kostelík je to milý.
Společné foto s výherkyní Zoffany a její dcerou jsme vystřihly na hřbitůvku u kostela, který je zajímavý tím, že v některých hrobečkách si nebožtíci plavou ani neví jak.
Od záplav, které tu byly, jak mi říkal Tomův taťka, je v některých hrobkách fakt pořád voda.
Dokonce chudáka Toma jako malého rodina slanila do jejich hrobky, a jak mi tady teď říká, musel (neboť byl nejmenší) kyblíkem vodu vybírat.
„Kolem mě plavaly urny. Nic moc, dodnes si to pamatuju“, pravil před chvilkou.
Se nedívím, mě spustit jako dítě mezi plovoucí urny do hrobky, tak mě můžou hnedka do jedné prázdné nasypat.
Přeji pěkný den všem a Zoffany díky, že dorazila i přes dopravní komplikace!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
