Views: 16
S hlubokým soucitem a účastí ke všem mrtvým, raněným či jinak zasaženým pátečním masakrem v Paříži, kdy si těmito slovy nepřihřívám žádnou politickou polévku, ani se nemíním diplomaticky zabetonovat v jakémkoli křesle, věnuji tuto ranní kávu tématu nepěknému.
Opět jsme se dočkali útoku ze strany islámského státu.
To malé písmeno je tam správně, protože tahle sekta není stát.
A protože se is neřídí žádnými pravidly, která by se mnou souzněla, ani já se nemíním podřizovat mluvnici. Nepřijde mi to vůči jakémukoli jazyku a jeho zákonům spravedlivé.
A vlastně je to i takový můj redaktorský protest.
Nebudu v souvislosti s těmito masovými vrahy psát velké písmeno. Pokud vím, slovo vrah se s velkým písmenem nepíše.
Je to jen kategorizace osobnosti v souvislosti s jejím konáním a myšlením.
Nic jiného není ani islámský „stát“.
Po světě běhá hodně vyšinutých jedinců, a jakmile se někde vyprezentují, jsou stíháni, dopadeni, souzeni a zavřeni.
Islámský stát je tedy pouze užší charakteristika vražedného poškození osobnosti, tedy nic jiného, než odrůda vraha.
Jako takový by se měl zařadit i do našeho povědomí, což je myslím velmi důležité pro budoucnost.
Nebojujeme se státem jakékoli podoby, bojujeme s jednotlivci, kteří vraždí.
S jednotlivci, kteří jsou součástí mnoha společností, v mnoha zemích na mnoha místech.
Tak jako jiní vrazi.
Každý masový vrah má pro své konání nějaký vyšinutý důvod. A uznáváme snad jeho vyšinuté důvody politicky?
Nedivte se mi, když mě vytáčí slova činitelů, ze kterých často víc, než skutečnou empatii a pietu cítím opět politiku.
„Boj s is“
„Obrana proti is“
„Válka proti is“
Ono to zní hrozně dobře, dobře se to říká a dobře to působí, taková mobilizace, ale kdo z těch, kteří od páteční noci nešetřili plamennými projevy div ne s šavličkou pod paží, skutečně ví, jak realizovat to, co říká v praxi?
Údery proti hnízdům v Sýrii, Lybii … a dalších a dalších místech probíhají stále.
Každou chvíli si přečteme, že byl někde zabit nějaký vedoucí nějaké buňky, v rámci vojenské akce … to je fajn, je to lepší, než nedělat nic, ale je to jak vidno, víceméně s odpuštěním k prdu, když někde s klidem sedí nějaký jiný a v pohodě s hamburgerem v ruce a možná i s Plzní ve druhé, organizuje útok ve zcela jiné zemi, než kde kouká do monitoru PC a udílí pokyny na libovolnou vzdálenost.
Někde daleko od něho pak umírají desítky lidí na ulicích, v letadlech, barech, stadionech, rukama rodilých obyvatel či mnohdy ještě neplnoletých dětí, kteří organizátora nikdy neviděli.
On pak vyleze z baráku, pozdraví souseda, kterým je klidně někdo z nás a jde do práce.
Jen pár minut po masakru si klidně na druhém konci světa jiný vrah pověsí na sociální síť vzkaz, že budou umírat další lidé … (jeho celý úchylný proslov člověk ani nechce citovat)…a nelze mu nevěřit.
Můžeme se neprodyšně uzavřít a nepustit přes hranice ani myš.
Efekt?
Možná několik procent, ale dalších X procent vrahů se počůrá smíchy, protože už za tím neprodyšným plotem dávnou jsou. Možná po něm i volají, možná ho pomohou postavit…
Jak poznáme vraha?
Nepoznáme.
Ale můžeme se spolehnout, že on pozná nás.
ONI SVÉHO NEPŘÍTELE VIDÍ.
MY NE!
Zastávám proto názor, že zbraně jsou sice super, ale nám pomůže hlava.
Tedy absolutní a maximální mezinárodní spolupráce po rovině logistické, telekomunikační, informační, kriminalistické … otevřená a rychlá spolupráce tajných služeb a bezpečnostních složek.
(Ne tak, jak jsme slyšeli na čt24, aby si tajné služby měly problém vyměnit zásadní informace !!! To pak můžeme mít i atomovku, problém je, že ji nemáme kam umístit).
Oni se organizují tajně a zjevně dobře.
My se musíme organizovat taky tajně, ale líp, nežli oni a přestat o nich smýšlet a mluvit jako o státu.
A k tomu si můžeme bombardovat buňky v poušti jako doplňkový efekt.
Pouze bombardovat buňky, i kdyby to byly nálety 24 hodinové, je myslím hlavně poměrně výnosný obchod, který je za tímhle, co si budeme povídat, v každém případě.
Tak buď budeme vydělávat prachy, budeme voleni na základě svých úžasných názorů a plamenných projevů, anebo se budeme chtít doopravdy dobrat nějakého více procentního efektu.
Případně si můžeme počkat, až nás k tomu sjednocení, skutečné spolupráci, důslednosti a otevřenosti bez pokrytectví, hrabivosti, pindání a egoismu donutí něco ještě mnohem horšího.
„ … nemáme informace, že by v tuhle chvíli hrozilo nebezpečí v České republice“…
DÍKY, PANE MOUDRÝ! Už jsem klidná.
To znamená, že Francie ty informace měla?!!
Holt otřepané heslo „V jednotě je síla“ bude v tomhle případě aktuálnější spíše rozumově, než vojensky.
Protože oni nás likvidují uslintanými kalašnikovy, zatímco my máme moderní bomby, co umí div ne i mluvit!
Ne, nejsou lepší – jen mají jediný cíl a v něm jsou jednotní!
Oni obětují v duchu svého vyšinutého důvodu všechno. I z vlastní osoby ochotně udělají náplň do jitrnice.
Naše oběti zatím prioritně začínají a končí v bankách, politických křeslech, billboardech, volebních urnách…
S hlubokou úctou, smutkem, zděšením i zlostí…
…Liberté, égalité, fraternité, krásná Francie.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
