Views: 22
To vám je legrace, takhle připravit po opětovné plodné procházce lesem večer rodině obalované hlavičky, mňamkové a zcela bezpečné!
Taťka si mlaskal, Johanka, já i Tom.
S téměř posledním soustem, povídám Tomovi „taky sis tu bedlu nechal na konec? Ta je bezvadná, co?“.
Našla jsem dvě, takže na každého z nás byla jedna hlavička.
Kromě klouzků, kačenek, kovářů, hříbků, kozáka…ty měli všichni.
„No, hele ona je taková jako nějak ostrá, nebo se mi to zdá“, zkoumavě se na mě podíval.
Hodila jsem co možná nyvý a vlahý pohled, směrem na svou pravou stranu, kde má polovička hodovala a pravím „bude to romantické – zemřeme spolu“.
„To bude fakt super“, pravil ještě pobaveně.
Od té chvíle po jídle ovšem ještě několikrát zmínil, jak má podivně hořko na jazyku, až mě tak zblbnul, že mám taky podivně hořko na jazyku.
Za svůj život jsem nasbírala a pojedla tolik bedel, že je poznám i po hmatu na slepo, protože jsou moc hezky plyšové a pěkně voní.
„A kde jsi ji našla?“
„Kousek od místa, kde ty jsi tenkrát našel tu, jak jsi mi vyfotil. Byla úplně stejná, byla to bedla a já houby znám“
„Kde kousek?“
„No asi tak dvacet metrů doprava od spadlého stromu“
„Aha. Víš, jak se tam tomu říká?“
„Jak?
„Smrtonosnej les – rostou tam jenom muchomůrky“
„A taky dvě bedly“
„Jako fakt to byla bedla?“
„Tome, byla to bedla“.
Pro klid duše jsem se šla zeptat Johanky, jak se cítí. Otočila se od počítače, šilhala a pravila: „Kačere Donalde, kde je moje maminka?“
To je zajímavý, že převčírem měli bedlu ve smaženici a nikdo nic na jazyku necítil….
Kdepak sugesce (je-li to sugesce, že?)
Každopádně to byla obrovská lahůdka a já vás budu houbami zásobovat ještě i zítra, protože teď rostou a tak není osvěty nikdy dost.
Hodně jsem jich pro vás i nafotila.
Ty hlavičky byly naprosto v pořádku, ale … stejně by to byla další super „hláška před smrtí“, která by přibyla k těm, co už známe, jako třeba:
„Zprava dobrý“
„Hoď mi sem to kladivo“
„Pojistky jsou vypnuté“
A tak dále…
Zněla by:
„Neboj, já houby znám moc dobře“
Nééé, toto není moderní verze Poslední večeře Páně 
Hezký den a uvidíme se dopoledne – možná …
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
