ak jsem se o víkendu přesvědčila na vlastní kůži o tom, že odvaha si často ke svému životu odčerpá něco rozumu. Asi, aby měla z čeho sílit. V mém případě ho odčerpala tak dokonale, že jsem se musela smát sama sobě…
Strávili jsme s Tomem v pátek moc příjemný večer, který byl tak mocně plodný, že mě svou hodnotou informační a nápadovou zaměstnal na celé volno.
Jsem hrozně ráda, že když nemohu osobně znát vás všechny, znám alespoň některé, a stále se to rozšiřuje.
Onen páteční večer jsme strávili u té, kterou znáte jako sharon.
U ní a její drahé polovičky na zahrádce, kde vyudili báječný kabanos, kde sharon upekla hermelín s tajemnými bylinkami a já si ještě opekla buřta, co byl fakticky buřt a bylo v něm maso.
Hlavně k němu byl křen, na který jsem měla chuť už několik dnů.
Mají hrozně krásnou zahrádku, takovou magickou a celou maličkou a všechno je tam maličké a rozkošné…
No neukážu vám ji, možná sharon sama, protože my jsme si nevzali foťák.
Mimochodem, někdy si od sharon nechte vyprávět, jak jí lítaly netřesky vzduchem. 
Už když jsme přišli, zaujala mě její krásná skalčička, kde měla kromě blbůstek spoustu úchvatných bylinek.
Logicky jsem došla k tomu, že chci taky takovou krásnou skalku, což sharon kvitovala a na cestu domů mě zásobila bylinkami a netřesky (strašně je miluju, odjakživa a až u ní mi došlo proč. Připomínají mi mandaly. Zajímavé, že mě to do té doby nenapadlo).
Šla jsem spát s tím, že ráno okamžitě vyrazím na balvany.
Vybrala jsem si tenhle prostor, tam, co mám gladioly, které už budou za chvíli kvést.
Nelekejte se, pan smrček se jenom tváří, že je nemocný. Ve skutečnosti hibernuje, jako hibernoval Honzík, jeho předchůdce.
Přesně takovéhle koště se z něho stalo a na jaře už z něho byl bujarý smrk.
Tady tedy bude skalka!
Pohledem do internetu jsem zjistila, že v okolí Kerska široko daleko není žádný kamenolom.
A tak jsem vzala Ječmena a vyrazili jsme směrem … to bylo právě dobrodružné, protože jsem netušila kam.
Sjeli jsme známá místa a nic.
Zajímavé, normálně člověk potká balvan každou chvíli a když ho potřebuje, tak ani dlažební kostku.
LABE!
Kameny jsou přece také hodně ve vodě.
Už jen najít cestu autem až k Labi mi zabralo hodinu a půlku nádrže.
Na jednom mém pokusu dojet k řece, jsem zapadla do bahna a dál to nešlo, takže jsem vystoupila a Ječmen blaženě zhodnotil, že cestu najde osobně pěšky, při čemž se na dvacet minut úplně ztratil.
Krom toho, že jsem podkládala kola křovinami, což se nakonec ukázalo jako efektivní, jsem se pak prodírala houštinami a hledala toho pitomečka.
Našla.
I Labe jsme nakonec našli.
V Kostomlatech n/L.
Krásné místo. Nikde nikdo, teploučko a lekníny…
Všechny dostupné balvany na břehu byly ovšem přibetonované.
Nechápu proč.
Jeden nádherný jsem pak našla brouzdaje ve labské vodě, ovšem na něm zase žilo nějaké stvoření, které jsem nikdy neviděla, takže jsem ho pro sebe a pro vás jenom vyfotila a balvan opatrně odtáhla zase do hloubky kde byl, protože co by tomu stvoření řeklo, kdyby se ocitlo někde jinde.
A pak jsem je uviděla.
Jen kousek přede mnou na takovém ostrůvku.
Hromady krásných balvanů!!!
Kdybych se tak nebála vody….ale tam bych doplavala, když budu trošku odvážná…
…odvážná…
Chceš balvany, chceš, tak buď trochu statečná, řekla jsem si, svlékla šaty (to jsem mohla klidně, neb široko daleko nebyla ani noha) a za Ječmenova překvapeného pohledu se vrhla do živlu.
Chvilku plaval se mnou, ale nebyl tak statečný a vrátil se.
Byla jsem v polovině plavby, když mě, pitomečkovi teprve došlo, že i kdybych nakrásně byla schopna doplavat na druhý břeh sama, tak zpět s balvanem v rukách asi fakt těžko!!!
Celou plavbu zpět jsem se sama sobě smála, jak jsem blbá.
Přišlo mi, že i Ječmen se může smíchy potrhat.
No co, ale odvahu jsem našla a náhodou u někoho, kdo panikaří i v nafukovacím bazénku, je to zase výkon.
Fakt, že mě odvaha připravila o 90% schopnosti myslet, je jedině zkušenost navíc. Holt všechno dohromady asi nejde, nebo ne vždycky, nebo ne u mě.
Balvany jsem našla až cestou zpět.
Ale to zdaleka nejsou všechny a zdaleka to není hotová skalka, ale úkol splněn!!
Rvala jsem se s drny srdnatě a dorvala jsem se do zdárného konce.
Jsem strašně příjemně unavená, absolutně spokojená, ponaučená, přírodně vykoupaná a bolej mě záda 
Krásný den všem a prima týden!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
