Návštěvy: 32
Nevykašlali jsme se na Míšu, jenom je pramálo ještě co zkoumat, a tak se stále jezdí hledat. Stejně, jako všichni zatím, marně. Po rovině svých možností a prostředků děláme stále, co můžeme. Proč? Kvůli spravedlnosti pro Míšu a pro toho, kdo za to může. Nikdo na světě v tuto chvíli nepotvrdí, že to byl Otakar. Nikdo neví, zda byl sám. Míša to ví. Ale na to se napřed musí najít.
Když jsem nadnesla, že každý používá vlastní možnosti a prostředky, mluvila jsem o těch, které nejsou právě pragmatické, ale mohou být užitečné.
Mohou. Nutně nemusí.
Nezatěžujeme s tím policii, nehoníme ji z místa na místo. My ta místa objíždíme sami.
Nechceme k tomu nikoho. Jednou to stačilo.
Nepřestali jsme.
Jak víte, kdo Popelky čtete, existuje jen jediný e-mail, který jsem policii poslala, 16.1., kde byl profil pachatele.
Pokud to byl Otakar. Sedí to. (až na ten řidičák)
Poslala jsem i popis místa, ale nijaké souřadnice. Už to dělat nechci…věřím, že policie dělá, co může, a ona dělá.
My také.
Víme, že pokud by se Míša našla, existují pragmatické a velmi sofistikované způsoby, jak zjistit, co za tím bylo a hlavně kdo.
Osobně používám karty (crowley tarot) a sny.
U toho se zastavím.
Je to zvláštní, těžko vysvětlitelné po rovině toho, co věda a psychologie zná, ale funguje to. Na jakém principu, netuším.
Mám hromady snů, každou noc a nutně každý není zásadní. Spíše nějaká osmina.
Umím je za ty roky rozlišit na ty, které jsou moje a které nejsou.
Neumím si přivodit návodný sen cíleně. Neumím to. Nevím, zda to někdo umí.
A tak chodí neplánovaně, jak se jim chce.
Když se hledala Anička, zdálo se mi i jméno člověka, kterého policie pak zadržela, ale ne na základě snu.
O tom, že zadrželi Otakata Tomka mi přišel říct sám pan Mareš. Já ten sen s tím jménem totiž publikovala.
Myslel, (a já mu úplně rozumím) že s tím zmizením Aničky mám něco společného, a že to píšu …klasika, policie tyhle případy zná a ony se dějí. Spolupachatel nevydrží a za něco se schová.
Ne, v mém případě šlo fakt o sen 
Každopádně v mém snu, kde jsem jméno viděla i napsané, byl Tomas a měl příjmení.
Napsala jsem i to, že Anička je v zemi, a že se tam tudy chodí.
Chodilo.
Nevím, jak tohle člověku přijde, odkud se to bere, co je tím kanálem, ale zvykne si.
Pracujeme s těmito prostředky. Uvědomuji si, jak moc je tohle kontroverzní, i co si způsobuji u mnohých.
Jenomže ono to funguje. Ne na 1000% ale funguje to na hodně procent.
Všechny sny až na jeden jsme dohledali. Všechny se mi zdály v lednu 2016.
Kulisy, o kterých jsem napřed myslela, že jsou divadelní.
Když jsem se dozvěděla, že babička malé Míši pracuje v divadle, byla jsem přesvědčená, že je Míša tam. Jela jsem se jí zeptat, mluvila jsem s ní o tom snu. Nemohla vědět, co jsem viděla, protože stejně jako já, neznala to místo v Mostě.
Ve snu byla Míša, u kulisy stromu, o který se zachytila, když jakoby tančila, což nechtěla. Bylo jí to nepříjemné. Měla modré triko s delším rukávem.
Kolem bylo všechno zelené a vypadalo to, jako prostě kulisy.
Vzhledem k tomu, že v kartách, jak víte, mám symbol kotvy a také čísla 7 (to hlavně), když se pak o mnoho později psalo, že maminka Míši byla v Mostě v hotelu s domnělým pachatelem, chtěla jsem vědět, jestli se nějaký hotel v Mostě nejmenuje Kotva, nebo ji nemá ve znaku. Či nemá popisné číslo 7.
Našla jsem ale místo toho tu kulisu stromu v hotelu, ve kterém, jak jsme pak zjistili, protože jsme tam osobně skamarádkou jely se zeptat, skutečně paní Eva byla. (jenomže bez Míši, ale já tam viděla i ji. Nevíme, zda tam někdy před tím byla, či ne – nikdo z personálu si to nepamatoval).
Není to žádný šlágr, dívat se naprosto reálně na prostředí, které jste viděli ve snu a najednou tam stojíte ve skutečnosti.
Je to náročné!
O několik dnů později přišel sen s troubou, u které Míša byla, a kterou jakýsi muž, (nakreslila jsem ho pak do článku) otevřel a zapnul s tím, že zatopí. Nakreslila jsem i toho muže a jeho byt. Poznala bych ten byt.
Čert ví, proč jsem ve snu neviděla Otakara, ale člověka, rybáře se dvěma kšiltovkama, který byl podobný jeho bratrovi, o kterém jsem tou dobou neměla ponětí, že vůbec existuje.
I trouba proběhla, jak jsme později četli (probírala jsem to pak o dlouho později i s maminkou Oty). Doteď nechápu, proč ten člověk měl jeho podobu, když s tím jistě nesouvisí. To už asi nezjistím.
Proč o tom mluvím? Potřebuji najít místo z posledního snu (měla jsem jich víc stran Míši, ale tyhle jsou zásadní).
Protože víc hlav….
V tom snu jsem byla Míša. Jela jsem autem s lidmi. (řeknu jen to důležité) jeli jsme po silnici, a pak po menší cestě až nakonec nějaké obce, o které ti lidé mluvili jako o Kobylí (nevím, zda kobylí něco, kobylí bobek, nebo jenom kobylí, ale tohle slovo si pamatuji).
Na samém konci byl dům, objekt.
Přišel mi jako rekreační, ale momentálně v nějaké rekonstrukci, která probíhala více uvnitř.
Vypadalo to, jakoby to bylo dříve spíš pro děti.
Byla tam žena, starší a muž, který měl vousy a modrou montérkovou kombinézu.
Vítali mě, říkali jménem, ale já je neznala. Vypadalo to, jako bych tam byla dávno.
Zvenku bylo dřevěné sezení, stůl a lavice z tmavšího dřeva.
Zpředu domu, kde byla cesta, byla kus dál lávka, nebo můstek se zábradlím.
Za domem byla rozsáhlá plocha, kde byla žlutá vyšší, polehlá tráva. Byl tam potok, který se rozšiřoval, až byl pak i dost široký. Nezpevněný.
Šla jsem podél toho potoka … poměrně daleko, ale dům jsem pořád viděla.
V tom potoku pak byl had. Velký. (sny jsou zvláštní, většina zvířecích symbolů nejsou zvířata, to ví každý psycholog).
Já v tom snu ale litovala, že nemám foťák, protože mi to přišlo moc důležité a zajímavé. (Tohle může být moje vlastní přenesené, protože fotím, ale Míša fotila taky, tak je to tak napůl moje).
Vracela jsem se podél toho potoka, protože mi byla zima a všimla jsem si, že za domem je jakoby kamenná zeď a víc vody.
Napadlo mě, že to snad byl dřív mlýn, ale kolo jsem neviděla.
Poznala bych to místo. Pokud jsem ve snu nespojila více míst dohromady, poznala bych ten dům, okolí i vnitřek.
Je to jediný zásadní sen, který se nám nepovedlo nijak vysvětlit. Nenašli jsme to místo. Jediné Kobylí je na Moravě.
Nevím, jestli je to to místo, ale kulisy se vysvětlily, Míši tanečky také, trouba rovněž, (muž ne, ale to asi není zásadní – intuitivně člověk nabere do hlavy leccos).
Je to pro mě důležité, protože tyhle sny, tenhle druh, který mám, prostě funguje, ač to neumím vysvětlit. (mám víc nevysvětlených – paní, co někdo nacpal u pumpy do auta a další – neřeším to)
Je to spolehlivé, viz Pohádka, kterou jsem viděla ještě dřív, než Eva věděla, že tam pojede. (napsala jsem to ihned, takže tam je datum, což se dá dohledat stejně, jako trouba).
Díky Bohu se nestydím to napsat alespoň do diskuze, kde je datum a čas, protože chápu, že to je k neuvěření.
A tak jsme se dohodli, protože Kobylí nám visí nevysvětleno a možná to tak zůstane, že to znovu napíšu.
A taky jsem to namalovala /nejsem malíř krajinář, takže v mezích možností/.
To kdyby náhodou někdo věděl. Ve skutečnosti to bylo větší a rozsáhlejší, ale víc bych nedostala do foťáku.
Pomohlo by nám to, když pro nic jiného, tak proto, abychom si něco uzavřeli.
Díky.
I za pochopení nepochopitelného děkuji.
P.S. Když něco nelze 100% vyvrátit, je moudré to alespoň připustit.
Bez tohoto přístupu bychom nelétali letadly, protože jsou těžší, než vzduch. 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
