Návštěvy: 5
Ne, nepřeorientovala jsem se na pesimistu a nemíním se drápat s konopnou oprátkou po vzrostlých akátech ve Stromovce. Jenom mi přišlo trefné povídání na FB, co mi dal přečíst Tom.
V kontextu s více, než hektickým prodlouženým víkendem (Toro, nejsi v tom sama 
), který měl od odpočinku asi tak stejně daleko, jako má vegetarián k husímu stehnu, to bylo fakt vtipné.
Vedle toho, že jsem si v pátek odskočila odvolit, což jsem klidně nemusela dělat, protože jediný člověk, kterého si na naší politické scéně ještě vážím, stejně nevyhrál, jsem se zabývala kolážemi na horoskopy, které jsou hotové, a mám z nich radost.
Odpoledne už jsem lezla po zemi a snažila se, se neoběsit na kabelech.
Jestli totiž avízovaná megavichřice nezpůsobila blackout globální, tak lokální ano.
Vypověděla, řečeno terminologií odbornou jedna fáze.
Tři hodiny jsem se tedy bavila motáním prodlužovaček.
Nadto jsem si odskakovala na schůzky, na střelnici, k sušáku, sporáku (tedy na jeho dvě plotýnky, neb zbytek nefungoval) a ve snaze zapojit do již roztrojené rozdvojky, kterou jsem sestavila jako lego do obrovské bambule, jsem „sundala“ kabelem něco málo skla.
Odnesla to moje obří sklenice na kávu, což je pro mě horší, než kdybych přišla o občanku, poslední podšálek v rodině a ohluchly nám dva hrnky.
Protože moje babička říkala, že rozbité věci (i kdyby jen uražené ucho) by v domácnosti neměly být, protože to bere peníze, vyhodila jsem je.
Elektrika se do normálu dostala až v sobotu večer.
Absolvovala jsem opětovné lezení po zemi a mordování kabelů.
Ledva jsem po úspěšném domotání zapojila televizi, dozvěděla jsem se výsledky voleb a k vyčerpání se přidala ještě žaludeční nevolnost.
Rozhodla jsem se, že už nebudu nic řešit, přestanu vzhlížet k Hradu a tuto krásnou památku uchovám ve svém srdci pouze jako architektonický skvost.
Část historie své země, kterou teď obhospodařuje polostřízlivý polopitecantropus, bývalý stébák a několik desítek zástupců citrusů, míním nevnímat.
Státní svátek jsem si užila ranním pohledem na terasu, kde Vendula s Ječmenem brilantně zkultivovali obsah tří truhlíků a rovnoměrně jej rozprostřeli po dlažbě.
Květenu požrali.
Byvše ujištěni, že do večera již žádnou stravu nedostanou, neb jsou již po pastvě, jsem upustila od úmyslu defenestrovat ty dva dolů směrem k vchodovým vrátkům.
Z poslední schůzky jsme s Tomem přijeli dnes, v půl jedné v noci. 
Teď jsou tři.
S optimismem se pokusím usnout, což nebude problém, protože moje tělo je a ještě tak měsíc bude, nastaveno na minulý čas, takže biologicky jsou pro mě stejně čtyři.
Vstávat ovšem budu, jako postaru, díky pomalejším vnitřním hodinám.
Kdyby se našel někdo, kdo by do jara zrušil změny času, budu ho možná i volit.
Jinak mě k urně už nikdo nedostane.
A nemáme ji ani na hřbitově, takže fakt ani k žádné její alternativě.
A teď ten slíbený text.
Na tuty se vám bude líbit:
Dobré ne?
Pěkné pondělí všem. Až se proberu, jsu šít zlouna na Samhain 
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
