Views: 13
Po tom, co jsem před týdnem radostně přemýšlela, co bych ze sebe svlékla, jsem včera v těžké depresi a s omrzlinami třetího stupně hrabala ve skřínce, ve snaze nalézt cokoli, co by šlo obléknout, aby se mi nezatavil krevní oběh.
Dostalo se mi při té příležitosti do rukou několikero svetrů, které jsem měla naposledy na sobě někdy na základce.
I hrabala jsem dál a přišla jsem na kalhoty do zvonu, halenku s květy kostace, kterou si ani nepamatuji, patery punčocháče pod oteplovačky, tričko s Iron Maiden a podobné poklady.
Zamyslela jsem se nad faktem, že je to možná důvod, proč mi nejdou nad skříňkou zavřít šuplíky, kde má Tomáš asi desatery ponožky a čtyři kapesníky.
Nejde zavřít ani šuplík, kde mám spoďáry já.
Aby ne, když je tam prádlo z doby mých školních let, plavky s plastovou kotvičkou a velikostí košíčku -15 a dokonce i kojící podprsenka, protože „co kdyby náhodou“.
Popřemýšlela jsem o tom, že by nebylo špatné to všechno protřídit a vyházet.
Jenomže, co mám vyházet?
Brala jsem jednu věc po druhé a vzpomínala, kdy jsem ji vlastně měla naposledy na sobě.
Jééé první rande….ozdravovna….s maminkou a tatínkem v ZOO….přepadla mě nostalgie.
Mohla bych se zeptat Johanky, jestli by něco nechtěla, ale zavčasu jsem si vzpomněla, jak bylo mě, když jsem musela nosit kraťasy po mámě, která asi vyrůstala v Tyrolských Alpách za Hitlera.
Mám dvě možnosti:
Buďto přemluvím Tomáše, aby mi přikoupil skřínku…
Nebo to vyházím.
Ovšem, to budu muset udělat se zavřenýma očima, protože mi na tuty bude líto i té silonové haleny v zářivě červeném odstínu, co má pod krkem mašli dvakrát větší, než je moje hlava i s kusem trupu.
Narvala jsem to tam zpět s tím, že zamyslím.
Přesunula jsem se do kuchyně, že umyji nádobí.
A tady mi to došlo.
Jsem skutečný vetešník!
Když jsem vymývala již čtvrtý zavírací kelímek od naložených rybiček a ukládala třetí vaničku od jahod se zcela jasnou představou, že „se to může někdy hodit, přece to nevyhodím“ jsem pojala podezření sama na sebe.
Jistojistě mě jednou v devadesáti najdou v mém bytečku v domě s pečovatelskou službou až po tom, co odsud tři plné náklaďáky odvezou tunu oblečení, plastových kelímků, vaniček, igelitek, škatulek, dóziček, zavařovaček a tři vyschlé pečovatelky.
Pěkný den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
