Views: 10
Ostrá slova a výroky na adresu prezidenta Emila Háchy a jeho označení za zrádce, která jsem slýchala ve škole a slýchám ještě dnes, pokládám za výskání nevědomých a nic jiného, než prázdné fráze. Protože jedna věc je hrdinsky hučet po bitvě a druhá, rozhodnout se v ní.
Je to 77 roků zpátky a mnozí dodnes po vzoru školních učebnic pokládají Háchu za podrazáka, ale málokdy se zamyslí, nebo si dají tu práci, aby si nastudovali, jak se vlastně Hácha choval, v jaké době, za jakých okolností prezidentoval a proti komu stál.
- března 1939 byl v Berlíně prakticky postaven před dvě alternativy, buďto dojde k bombardování země, za níž zodpovídal a budou umírat lidé, nebo ne.
Docela si neumím představit, jak někde dělám hrdinku, a pak si beru odpovědnost za smrt každého jednoho člověka, následkem mého hrdého a nezlomného postoje.
Hácha věřil, že Hitler slib, který mu dal, v případě druhé možnosti dodrží a myslím, že ze dvou zel, zvolil to, které se mu zdálo být menší.
16. března 1939 přichází výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
Nevěřím, že to Emil Hácha pokládal za kdoví jakou hitparádu a asi si umím představit, jak mu bylo.
Hácha ale nemá „na svědomí“ jen protektorát.
Je za ním usilovný boj, ustavičné intervence u Neuratha a protesty proti germanizaci, odmítnutí slibu věrnosti Hitlerovi, snaha o propuštění uvězněných českých studentů, (a mnozí mu vděčí patrně i za život) i snaha (ano naivní) ochránit vlastní lid založením Národního souručenství.
Pod tlakem nacistů, soustavné masáži, nátlakového jednání, manipulaci, čím dál většího teroru českého národa a po příjezdu Heydricha do Prahy se Hácha na konci roku 1941 zhroutil.
A už se vlastně nezvedl.
Byl to nemocný, zlomený člověk, který po atentátu na Heydricha, ze zoufalství atentát odsoudil, ve snaze zabránit nacistické pomstě, která ale stejně přišla.
Všechno, o co se těžce nemocný prezident pak snažil, bylo, aby to hrozné, nebylo ještě horší.
A popravdě, on těch možností moc neměl.
Ve finále byl v květnu 1945 zatčen a ve vězeňské nemocnici o měsíc později zemřel.
Myslím, že učebnice dějepisu, tomuto člověku křivdí, a že je čas se bez emocí, šavličky v rukách a bez husitského chrčení „Hrrr na ně“ podívat reálně na to, proti čemu a komu Hácha tehdy stál, a že svým rozhodnutím pouze odmítl poslat na smrt statisíce lidí.
Na smrt, která stejně přišla.
Ale to Emil Dominik Josef Hácha 15.3.1939 v Berlíně přeci nemohl tušit.
To jen k dnešnímu dni a ke smutnému výročí i smutnému prezidentovi tou dobou prakticky již neexistujícího státu.
Myslím, že bych na jeho místě tváří v tvář výhružce bombardování mé země a lidí v ní, rozhodla stejně.
A hlavně, ruku na srdce, tento muž by byl označen za zrádce i v opačném případě.
Hned po první bombě, která by dopadla na Prahu.
Musel prohrát, ať by rozhodl jakkoli.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.