Views: 14
Tak si představte, že moje dítě jen tak zkusmo vhodilo na FB dotaz, zda někdo neví o nějaké brigádě, protože správně vyhodnotilo, že víc ze mě nevyrazí a o týden později jsem ji, přesně včera, už vypravovala do Harrachova.
Skutečně měla štěstí a naše kamarádka z Varnsdorfu, která je právě zaměstnaná v harrachovském hotelu Fit fun, o volném místě pro šestnáctiletou, práce chtivou sílu věděla.
Johanka byla nadšená a jejímu odjezdu předcházely dlouhé přípravy.
Balila tři dny.
K pračce mi naskládala vagón oblečení, které bude nutně potřebovat, včetně bot.
I vyprala jsem a usušila všechno potřebné a do pračky jsem umístila na patřičnou teplotu také dvoje tenisky.
Po vyprání jsem je dala hezky sušit na střechu auta, protože tam nejvíc pražilo sluníčko.
Johanka si sama našla spoj, dohodla se s Miri, informovala ji přesně, kdy přijede. Sobotu věnovala kompletaci malovátek.
Několik hodin jsme také věnovaly pravidlům servírování.
Šla na to zodpovědně a v sobotu večer už rejdila po domě se třemi talíři na jedné ruce. Nepřijede úplně nepřipravena.
Večer byla se sebou spokojena. A já také, ačkoli jsem z toho nesvá. Brigáda je až do poloviny srpna.
Nerovzitou jsem zapomněla i na cigarety, které tady nekoupím, takže se pro ně musí jet na pumpu.
Ta má do deseti.
No jo, to není Praha, kde je večerka na každém rohu a benzínky jsou non-stop. Tady si holt musí člověk víc plánovat.
Johanka se rozhodla, že pojede se mnou, což jsem kvitovala, alespoň si ji maximálně užiju.
Vyrazily jsme ve 21:53, protože jsem před tím byla sTomem chvíli na hasičské tancovačce, které předcházela soutěž hasičů, o kterou vás neochudím v týdnu.
„To stihnem, tam jsme za pět minut“
Rychle se úplně jet nedá, protože to je úsek, který vede lesem a je tu hodně zvířat. Navíc je tu 70ka i mimo obec, což jsem dodržela.
A dobře jsem udělala.
Hnedka za Kerskem číhala hlídka místních strážců zákona a u pumpy druhá. Ale ta tam byla podle mého proto, že zde pracují dvě milé slečny a žádný muž a už jsem tady večer před zavíračkou viděla policii několikrát.
Došla jsem k tomu, že sem jezdí vždycky schválně, aby se holčinám nic nestalo, což je ušlechtilé.
Johanka se zásobila tatrankami a já nakoupila kuřivo.
Vyrazily jsme zpět.
Cestou jsme debatovaly na téma zvířata a auta a shodly jsme se, že by se tady ani víc jezdit nemělo, ačkoli je to přehledná rovina, protože škoda těch zvířátek.
Policie na místě u Kerska pořád stála.
„Hehe, chlapci, bez obav, jedu předpisově“
„Ale koukám tááámhle si někdo asi odskočil a rovnou se na to zul. Koukej Joho. To mi řekni, koho napadne se zout, nechat boty na silnici a jít pryč. To jsem blázen. Z dálky jsem myslela, že to je nějaké zvíře“.
„No jo. To je zajímavý, co tam dělají ty boty. Asi tu vzal někdo nohy na ramena“, laškovala moje dcera.
Ujela jsem ještě asi padesát metrů.
„Ty vole!! To jsou naše boty!!!“
Zajímavé, že fakt, že jsem v poledne dala její tenisky uschnout na kapotu, mi došel až teď. Ne, když jsme odjížděly, ne když jsme jely tam a uniklo mi to prvotně, i když jsem si z bot uprostřed silnice dělala legraci.
Kdyby mě ti policajti chtěli pokutovat, jistě by se našel důvod.
Například obracení se na silnici, stání na silnici na blikačky, poletování podél plné čáry a sbírání obuvi i další nutné obracení.
Ale nepokutovali.
Asi nechápali.
Proběhlo to tak rychle a já pak tak rychle zajela do zahrady, že si to možná ani úplně neuvědomili, ačkoli vidět nás museli.
Každopádně Johanka už je na místě i s botama. 
Dojela v pořádku a už i psala a poslala i nápis, který ji tam upoutal.
Taky se mi líbí.
Už teď se mi stýská, takže do srpna si asi okoušu nehty a budu chodit každý večer pietně hladit jejího pandu na posteli.
Ale moc jí to přeju.
Jednak pro zkušenost a jednak pro ten horský vzduch.
Mějte krásný den!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
