Views: 40
No jasně, určitě ten vtip znáte… A já si na něj vzpomenu pokaždé, když se někdo zeptá, „máš akvárko?“. Tak já prosím nejsem 4%, pokud se mi počítá k dobru fakt, že jsem akvárko měla a nejen jedno. Naprosto chápu Dariadu, která včera v ranní kávě vylíčila, jak osobní vztah má k svému akváriu. Taky jsem ten vztah zažila.
Své první obrovské akvárko jsem ve svých 14 letech vlekla až ze Smíchova, protože moc akvaristik tehdá nebylo, a tahle v Lidické ulici byla bezvadná.
Odsud pocházely všechny moje myši, potkani, želva a další fauna, kterou jsem průběžně s láskou vychovávala. V Lidické jsem vždycky našla, co jsem toužila mít, … ideálně v posteli.
I zatoužila jsem po akvárku se stádem neonek a sumečků, co rozkošně ocucávají sklo a také s krásnou florou a osvětlením.
Představovala jsem si takový mikrosvět, do kterého se budu koukat před spaním.
Také z toho důvodu, jsem akvárko, které bylo přes celou skříň, umístila nad svou postel. Měla jsem ho vymazlené, jak jen to tehdy šlo.
Krásně mi svítilo a bublalo nad hlavou. Dokud neprasklo.
Tu noc se mi zdálo, že se topím.
Otec řval jako bůvol a maminka utrpěla šok. Já měla za uchem neonku a jinak prd. Nepřežila ani jedna rybka.
Další akvárko mi naši zatrhli.
Mě to ale nepustilo a toužila jsem po něm dál.
Podruhé jsem si tenhle sen splnila (mezi tím bylo asi sto zvířat) až v dospělosti.
Prodala jsem chatu, kterou jsem dostala od babičky, a na kterou jsem odmítla jezdit po té, co se tam malá Míša podřezala a z toho jsem měla šok zase já.
Za chatu jsem tehdy dostala sto tisíc. (to na tu dobu šlo)
Koupila jsem ségře koně (strašně ho chtěla) a sobě mega-akvárium, které jsem nechala vyrobit na míru – bylo obrovské.
Do něho jsem už ale nedala neonky.
Viděla jsem od svého dětství a prvního akvárka spoustu dokumentů o přírodě a o zvířatech a moc se mi líbil ten o krokodýlech a o piraňách.
Říkali v něm, že piraňa se při lovu kořisti chová stejně, jako krokodýl.Zaujalo mě to a skoukla jsem další hromadu dokumentů o těchto zajímavých rybkách – zubatých.
Dozrála jsem k rozhodnutí.
Nechala jsem si přivézt originál pravé a nefalšované říční piraně.
Byly neuvěřitelné! Velmi poučná podívaná, když se krmily. Kus skutečné, ryzí přírody. Piraňa se chová opravdu jako krokodýl. Zakousne se, zubama (má podkus) a ty se jí zaháknou a ona už se nepustí.
Ani nemůže.
Potravu trhá tak, že je zakouslá a mrská tělem do stran, přesně jako to dělá krokodýl. (dostávaly kuřecí játra a jiné dobroty)
Něco zcela jiného, mnohem akčnější, adrenalinovější a autentičtější pohled, než akvarijní rybičky.
Dariado, popřemýšlej.
Čištění akvárka probíhalo pouze jednou za půl roku, protože jsem se vybavila skvělými pomůckami.
Měla jsem nejmodernější filtry a vychytávky, prostě krása.
Při čištění bylo třeba vylovit piraně.
To byla docela legrace, protože později měly kolem osmi centimetrů, a když vám visí piraňa na prstě, nedostanete jí pryč, jen když obětujete ten daný kousek masa.
Blbě se to hojí.
Ale já je milovala. Proto chápu každého, kdo se vyžívá v akvárku a množná proto mám teď jezírko.
Zvuk, když praská akvárium o šesti stech litrech vody, bych nikomu nepřála slyšet.
Množství vody v obýváku pak bych nepřála nikomu vidět.
Bylo to prvně a možná i naposledy, co jsme měli vodní postel.
Všude se mrskaly moje milované piraně.
Ve dveřích se objevila tehdy šesti letá Johanka, a když se řádně vynadívala, pravila:
„Maminko fakt myslíš, že ty ryby potřebují takový výběh?“
Nezachránila jsem ani jednu.
Jestli nad tím přemýšlím?
Jasně ….
Dám vědět, až k naší dosavadní fauně přibudou nové zubaté krasavice.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
