Views: 168
Mám pro vás další dvě velice silné posily kamínkového týmu, které bych vám ráda představila. Jeden kamínek je směrovkou k nalezení štěstí a odvahy, druhý je směrovkou k nalezení krásy a ochraně vlastní individuality. Tedy krom toho, že ho můžete i vypít, bude-li libo…
Rubín
…je krví mého srdce… určitě znáte, protože kdo by neznal Pocahontas. Kdo by neznal indiánskou princeznu, která dílem stojí za americkým Dnem nezávislosti, že?
Které ženě by rubín, ať už surový, nebo broušený neučaroval.
Já neodolala.
Pásla jsem po něm vlastně už od patnácti, kdy jsem si přečetla knihu, která o něm vlastně skoro není.
Přiznám se, že pro mě je nejkrásnější rubín surový.
Je ale jedno, jaký zvolíte vy, protože zajímavé vlastnosti pocítíte v každém případě.
„Dám ti dostatek odvahy najít své štěstí, a dám Ti také směr“, říká rubín.
Podpoří sebedůvěru i odvahu stát si za svým a neuhnout. Rubín se hodí k ženám, které převážně zaujímají stydlivý, neprůbojný až submisivní postoj a jsou manipulovatelné.
Pomůže jim si vybudovat sílu, charisma, samostatnost i hrdý šarm.
Rubín z vás neudělá mýtickou amazonku, ale princeznu, vědomou si svých kvalit i předností a schopnou rozhodovat se sama ze sebe a zabojovat v cestě za štěstím, ano.
Rubíny zná lidstvo více, než 3000 let a zmínku o jejich vlastnostech najdeme kupříkladu v mnoha budhistických kronikách.
Mezi Indiány byl spojován se silou osobnosti a „krví, kterou obětuje sama Země ze svého srdce“.
Jde de facto o korund, který je druhým nejtvrdším minerálem a neštěpí se.
Jako lékař umí rubín zacelovat jizvy, jak po psychické, tak i dílem fyzické rovině.
Čistí krev, pomáhá při stresu a posiluje imunitní systém a cévy. Podporuje tvorbu červeného barviva a má vliv na vstřebávání inzulinu.
Není to lék, jenom pomocník, jako všechny minerály.
Rubín nabíjejte při západu slunce, ne na přímém svitu.
Občas ho dejte do trochy mléka.
Má ho rád, protože si z něho vezme chrom, jehož přítomnost dává rubínu onen krásně rudý odstín.
Perleť
Tak trochu je pořád živá, což je pro nositelku výhoda a souběžně i starost. Perleť od nás nejen odpovědnost žádá, ale také nám ji předává zpět. Stává se součástí našeho fyzického těla a to také chrání.
A nejen tělo fyzické.
První, co takový měkkýš udělá, když se k němu do bytečku dostane zvenčí nějaký cizí předmět, je, že se ho snaží učinit neškodným.
Způsob má vskutku důmyslný.
První vyprodukuje conchiolin (konchyolin), což je takové přírodní lepidlo nebo pojivo na úrovni bílkoviny, a pak pokračuje v produkci uhličitanu vápenatého a dalších organických sloučenin a polymerů.
Výsledkem je perletí obalená a co do nebezpečnosti eliminovaná a zcela pro měkkýše neškodná věc. Stejným způsobem „vymaluje“ interiér svého obydlí.
Nám se výsledek jeho vlastní ochrany velice líbí už doby bronzové, ale patrně tomu tak bylo mnohem dříve.
Perleť milovali a božskou i léčivou moc jí připisovali ve starém Egyptě, vážila si jí mayská kultura a mnoho afrických národů… prostě máme jí rádi, protože je krásná.
Ale není jen krásná.
Je vlastně jedinečná pro své zajímavé vlastnosti a působení na tělo.
Velice draze se prodává conchiolin jako součást stravy, nebo kosmetických přípravků. Zvláště v Číně.
Jde o způsob jak regenerovat buňky, omladit, dodat tělu zdravou bílkovinu a podobně.
Ve středověku se perly, pily rozpuštěné ve víně, jako elixír, což ovšem bylo privilegium šlechty, neb perly jsou drahé a vzácné odjakživa.
Teprve kolem 17. století, jsme tak nějak začali uvažovat nad tím, že perleť nemá božský původ.
Za dar bohů, konkrétně Afrodíty a jejích v jiných kulturách souvztažných bohyň, je ale perleť pokládána mytologicky nadále.
Zůstává živá.
Perleť totiž potřebuje živý organizmus k tomu, aby byla krásná. Když leží někde v bedýnce, tak jí vlastně moc dobře není.
Nesnáší sucho.
Je mnohem raději v kontaktu s tělem. Pak se mnohem víc leskne a září.
Všimnete si toho jistě sami.
Duchovně je perleť předně ochránkyní vnitřního prostoru, duchovní podstaty, léčí psychická zranění a staré rány.
Působí něžně, ale umí být nekompromisní, když je nám ubližováno. Vlastně se k nám zlo snaží nepustit, a když, tak nám pomáhá ho přetavit na dobro, nebo učinit neškodným.
Perleť je sobecká.
Chce mít člověka jen pro sebe. Souzní s ním, je jeho ochranou a dělá ho krásným, protože je to její práce.
Odpradávna se ví, že perleť by neměly nosit svobodné ženy, pokud svobodné nechtějí zůstat.
Naopak již existující vztah perleť upevňuje…má tendenci zachovávat status quo tam, kde je jí dobře.
Učí nás odpovědnosti za sebe a učí nás vážit si skutečných hodnot všeobecně. Pomůže nám je i najít jak v sobě, tak i v druhých a kolem sebe.
Jako lékař je perleť pomocníkem pro navození psychické rovnováhy, pomáhá při látkové výměně, omlazuje, lehce snižuje krevní tlak, upravuje zažívání, zlepšuje kvalitu pleti a vlasů a odvádí z těla soli a škodliviny.
Perleť je velice choulostivá na všechny toxické látky zvenčí.
Je to klasická měsíční dáma a sluníčko jí vadí.
Nabíjejte ji ve vaječné skořápce a v noci.
Pokud budete pracovat s chemikáliemi, raději sundejte prstýnky s perletí a při lakování vlasů se vyhněte perleťovým přívěskům.
Při nemoci vám perleť na těle vybledne.
Není třeba ji sundávat, podílí se na léčení, ale zaleskne se zase až se uzdravíte.
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.