Views: 1340
Po dlouhá staletí se na pražské Hvězdě tyčil k nebi posvátný dub. Lidé kolem chodili s úctou a nikdo se neodvážil jej porazit. Byl to staletý strom Druidů a lidé to věděli. Pak si někdo řekl, že se vůbec nic nestane, když strom porazí. „Přece se nebudeme bát nějakých pohanů“. Nejeden člověk si pak ale události, které postihly české země a město pražské, s poražením vzácného stromu spojil. Pohádka? Ne, Druidové žili a divili byste se, kolik z jejich odkazu si v sobě neseme my, lidé 21.století.
Své žáky učili pokoře, moudrosti a úctě ke všemu živému. Zastávali funkci keltských čarodějů, léčitelů, poradců, soudců, filozofů, proroků, lékařů … Posvátným symbolem života jim byl strom.
Dub.
Velmi významné místo, ale zaujímala také jabloň, jako strom plodný a symbol ženy a také jasan nebo jeřáb.
Bez významu nebyl ale prakticky žádný
Keltský horoskop (samozřejmě, že ho dostanete) byl postaven na povaze stromů. Povahu lidí určovali podle povahy stromů. A v těch se vyznali. Pokládali stromy za živé, leč jaksi moudřejší bytosti. Za ztělesnění předků i bohů.
Netřeba připomínat, že pro ně bylo božské prakticky cokoliv přírodního, co v sobě neslo život.
A ta zakořeněná láska člověka ke stromům z nás, když se nad tím zamyslíme, vlastně dodnes nezmizela. Zůstáváme často stát s jakousi posvátnou úctou a hledíme do koruny stromu.
V té chvíli myslíme na majestát, věčnost či paměť.
Mnozí se ke stromu občas i přitulí a kdo to zkusil ví, jak je to příjemné.
Můžeme uzavřít i přátelství se „svým“ stromem
Ztotožnit se s kouskem přírody a splynout. Cítit se více součástí celého toho krásného světa kolem nás i koloběhu v něm, který je v tu chvíli daleko bohatší.
A není k tomu třeba, i když je to pěkné, nějakého oficiálního rituálu. Vždyť někteří,… ba ne, mnoho z nás, má přece rádo nějaký strom, ke kterému se vrací. Mám pravdu?
Tak až za ním půjdete příště, jen mu něco vezměte
Dárek, hrneček mléka, květinu. Nebojte se, že budete vypadat hloupě. Vždyť před kým?? Navíc, je to naše přirozenost zděděná po předcích.
Jak často zaklepáváte nějaký výrok, slova, která charakterizují nějaký stav v touze ho zachovat a „nezakřiknout“? A kampak zaklepáváte? Na zuby?
Chyba! Správně je do dřeva
Byl to dub a Druidové, kteří tímto způsobem, tedy trojím zaklepáním do dubu, žádali bohy o zachování statusu quo. A nebyla by škoda, kdyby tohle všechno byla jen pohádka legenda? Byla, že? Uklidním vás.
Druidové byli stejně skuteční, jako vy nebo já
A kdo se podívá v těchto dnech do olomouckého Vlastivědného muzea, nabude té jistoty také.
Díky za přínos, zloději!
Je stará přes dva tisíce let. Je pro dobu bronzovou stejně významná jako například Věstonická Venuše pro starší dobu kamennou.
Je skvěle propracovaná a podle slov archeologů není žádný jiný obličej nebo socha z této doby tak přesná.
foto: irozhlas.cz
Keltové nikdy nezpodobňovali své bohy. Ale své mágy, ty kteří byli jejich učiteli, své kněze i soudce ano. A kdo byli oněmi keltskými knězi?
Druidové
19. května 1943 se vydal pan Josef Šlajchrt do pískovny v Mšenských Žehrovicích, kde mu zloději neustále kradli písek, aby pískovnu zkontroloval. Zase byl písek rozhrabaný. Tentokrát se ale z něho zlost vytratila ve chvíli, kdy nalezl na čtyři kusy rozbitou hliněnou bystu.
Došlo mu, že to, co právě našel, nebude nic obyčejného. A nebylo.
Naše země se i díky rychlé akci českých archeologů, kteří opukovou hlavu ukryli před Němci v Národním muzeu, dnes pyšní nejzachovalejším zpodobněním Druidského kněze na světě.
Za přísného dohledu byla v pondělí přepravena do Vlastivědného muzea v Olomouci.
foto: irozhlas.cz
České Národní muzeum propůjčuje tento artefakt, jehož hodnota je prakticky nevyčíslitelná, protože je jediný na světě, jen zřídka.
V Olomouci můžete nahlédnout do tváře keltského mága, astrologa, učence, soudce, znalce runové magie a podle mnohých záznamů (pozn. zejména Římanů) muže disponujícího nadlidskými schopnostmi až do 23.února 2020.
Tady tréningový dáreček pro žákyňky runové školy 😎
Konec 7. století Švédsko – copak se stalo blízko Linkopingu tak zásadního, že to bylo kněžími zaznamenáno? Zkusíte? (ty tečky jsou nejspíše údaje časové, jejichž přesný význam ale nevíme)
Potom se náš Druid za přísných bezpečnostních opatření vrátí zpět do Národního muzea, kde bude náš národní poklad v přísně hlídané teplotě, patřičně obložen a přísně střežen zase spát.
Je to málo o Druidech? Mohu přidat, je to můj chleba :ahoj:
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_.jpg)
Nahrávání ...
Míšo, cokoliv druidského pustíš
potěší… děkuju za připomenutí. U nás doma se vždy klepalo na dřevo, a když byla nouze tak na hlavu, pokaždé mně překvapí ti, co si klepou na zuby
Na keltský horoskop se těším. Poražení dubu na Hvězdě, by mne zajímalo, jestli víš víc, případně jejich rituály, magie, práce s rostlinami atd, prostě ffffšecko.
Mám pocit, že v Anglii i Irsku se z druidského a keltského zachovalo také dost, viz jejich zápal pro zahradničení, velké stromy v parcích, práce s krajinou…jejich rokování pod korunami stromů…
přidávám tip na super film, dá se stahnout z webu.
https://www.csfd.cz/film/22567-zamrizovana-zahrada/prehled/
:Bravo: díky!!
já vždy vše zaklepávám do něčeho co neshoří již tak to dělali rodiče,tak by jsem myslela,že dubové dřevo ne.Mám milovaný strom u nás u kostela je to dub a provází mě už od mého dětství,vždy mám pocit že moje bolesti a tajemství se v jeho velké a šumějící koruně ztratí a nebo ukryjí před všemi co by je chtěli zneužít.Děkuji Míšo za článek :bye:
:angel: