Není snad zásadnější věci ve vztahu, než je geometrický útvar zvaný trojúhelník. Možná tímto článkem na jedné straně potěším manželky, na straně druhé trochu pootevřou oka milenky a snad si něco málo uvědomí partneři. Pochybuji, že se něco zásadně změní, ale je třeba být připraven a hlavně, když ne vědět, tak třeba jen tušit.

Existuje zajímavá statistika, jejíž výsledek je celkem překvapující.

Z deseti vztahů, vzniklých za stavu manželství muže, vydrží pouhé tři!!

Sedm takto zrodivších se párů se po mužově rozvodu či rozchodu s dlouhodobou partnerkou záhy rozpadá.

Šest z oněch sedmi se rozpadá ze strany nové partnerky.

Je to ohromující číslo, poměrně tristní a z toho vyvstává zásadní otázka:

PROČ?

Proč, tolik milenek opustí milence brzy po té, co se on rozejde nebo rozvede?

Mám pro vás nesmírně zajímavou teorii vysvětlení.

Je velice logická, pochopitelná i překvapivá svou jednoduchostí.

Představte si pár, který je spolu delší dobu a nejde o nějaký extrémní případ, ale prostě klasiku.

Zaběhnutý model života dvou lidí.

Ona třeba chodí do práce, on také chodí do práce, nebo je ona doma s dětmi a do práce nechodí, on ano, to je v zásadě jedno.

Je to ona, která pere, žehlí, vaří, uklízí a stará se, a on který nějakým způsobem také funguje, přizpůsoben domácímu režimu.

Zpravidla přijde z práce, dostane večeři, nají se, třeba se chvíli kouká na televizi, pohovoří spolu, ona ještě poklidí, nebo dodělá cosi v kuchyni, případně mu připraví jídlo do práce, něco přežehlí a jdou spát.

On jde ráno do skříně, vezme si čistou košili, nebo cokoli, a to, co měl včera, někde odloží, protože ona to sebere, vypere, pračka to protočí aviváží, ona to pověsí, usuší a vloží do té skříně zpět.

Málokterý muž vůbec tyhle drobnosti vnímá.

To nevadí, přece chodí do práce, zaplatí pak dovolenou, večeři v restauraci, dá jí nějaké peníze na domácnost, a když mu potřetí dá do ruky nákupní tašku, tak po čtvrté už to udělá automaticky, stejně, jako jí otevře dveře, dvířka u auta… a tak dále.

Jednou za týden jdou nakoupit, při čemž ona stráví deset minut očucháváním aviváží, což on vyplní u regálu s nářadím, nebo se jinde nebetyčně nudí.

Ona nakupuje poměrně ráda, a i kdyby ne, stejně nakupovat musí, a hlavně tedy nakupuje.

Nejen potraviny a nutné věci.

Je to ona, kdo vybírá aviváž, prášek, zubní pastu, ústní vodu…

Ona mu čas od času koupí vodu po holení, kterou vybere podle toho, co JÍ VONÍ a to platí i o aviváži a dalších komponentech.

Sem tam mu koupí tričko, nebo ponožky, nebo prostě, co je potřeba, nebo se JÍ to právě líbilo, a protože ho zná, odhadne, co by se mohlo líbit i jemu.

Líbí se to pak oběma.

Jeho prakticky tyhle věci míjí, ví o nich pouze podvědomně.

Ano, je to stereotyp po několika letech, ale právě po více letech je dvojice natolik kompaktním celkem, jednotným organizmem, že je onen stereotyp sice možná nuda, ale také je to jistota, kterou není třeba řešit.

Zvláště, když má člověk tolik práce, stresu, zařizování … je fajn, že někde je něco, někdo, na co se lze spolehnout, že to tam bude i zítra, za týden, za měsíc.

ON je v tom vlastně spokojený. 

Domácnost, děti, chod všeho, co není na první pohled vidět, ale je toho fakt hodně…o to všechno se stará ONA.

A teď pozor.

Nejen o děti, nejen o kuchyň, nejen o nákupy, nejen o praní, doplňování komínků triček, šamponů, sprchových gelů a o další nezbytnosti.

ALE TAKÉ O NĚHO!

On jde ráno do práce a voní aviváží, kterou ona vybrala.

Voní vodou po holení, kterou mu koupila (často více podle svého výběru s přihlédnutím k němu)

Má na sobě tričko, co od ní dostal k svátku.

Je upravený.

Je vyžehlený.

Je čistý.

Pokud ho i stříhá, je od ní ostříhaný …

Během vztahu si zažil také určitý druh chování, komunikace, reakcí, zvyků, které dělá zcela nevědomě, ale často s ohledem na zvyk ze vtahu s ní …

ON má v práci kolegyni, moc hezkou a přítulnou a nebude to dlouho trvat a sblíží se.

Je to euforie, a protože v práci tráví člověk víc času, než doma, je to velice jednoduché a často taky poměrně rychlé.

On se začne víc vonět tou vodou, víc času tráví v koupelně, déle si čistí zuby, déle se češe, ráno očuchá tričko, jestli dostatečně voní, jestli je fakt čisté, jestli mu tyhle kalhoty, co tam manželka večer dala, dost padnou k téhle košili, co jí vybíral minulý týden se ženou a ona řekla, že mu velice sluší…

Teď dává pozor, aby se líbil.

Kolegyni.

A on se jí bude líbit, a jak!!

Když o něm bude pak kolegyně vyprávět kamarádce, což rozhodně bude, bude jí líčit:

Že jeho voda po holení je nekonečně přitažlivá

Že když se přiblíží, cítí aviváž z jeho trička

Že je upravený

…čistý

…v pohodě…

…nechybí mu knoflíky,

…dbá o sebe…

Má hezké boty, padnou mu kalhoty, je pěkně učesaný, má svěží dech, hezky mluví, hezky se chová, vzal jí tašku, otevírá dveře, a i ty do auta…

Je tak vychovaný!

Asi už tušíte, kam mířím.

Ano.

Do koho, že se to vlastně zamilovala ta naše kolegyně?

Kdo jí to tak ohromil?

Koho vlastně tolik obdivuje?

Čí je to vkus a práce – ať už co do aviváží, parfémů, košil, kalhot…který jí tak moc imponuje a lahodí?

JEHO ŽENY!!

Pokud jste s partnerem delší dobu a pokud v partnerství fungujete dle zaběhnuté manželské klasiky a váš manžel si najde milenku, ZAMILOVALA SE NEJSPÍŠ PŘEDNĚ DO VÁS.

Prosté, ale neskutečně logické.

Jakmile se pak stane, že se manžel doma buďto přizná, nebo to jinak praskne, tak se všechno, úplně všechno od základu změní.

Manželství se rozpadne a vznikne prostor pro nový vztah.

Jak je tedy možné, že sedm z deseti milenek záhy muže opustí?

Protože on je najednou sám za sebe.

To ale vůbec neznamená, že je špatný.

To znamená, že je jiný.

Drtivá většina milenek, které udávají důvod rozchodu, uvedou:

„On se po rozvodu úplně změnil“.

„Když jsem se do něho zamilovala, byl to někdo jiný“.

Jestli někde platí ono staré a okřídlené rčení, že: Žena dělá muže, a jestli se to někde tak efektivně potvrzuje, pak je to právě v tomhle případě.

My si neuvědomujeme, jakou velikou stopu svou celkem běžnou, nijak nadstandardní péčí zanecháváme na fyzickém i duševním těle svého muže.

Od vůně až po poslední knoflík, výrazivo, sekundární reakce, návyky … s sebou muž nosí otisk své ženy.

A pokud se do něho takto jiná žena zamiluje, musí se připravit na to, že s koncem jeho manželství, odejde mnohdy velká dávka toho, CO SE JÍ LÍBILO.

Když připočtu stres i starosti s rozchodem, máme tu rozhozeného člověka, který je najednou nucen dělat věci, které nedělal a často jinak, vlastně po svém, což nelze přehlédnout.

Plus fakt, že ona má, pokud spolu začnou žít, často zcela jiné představy, jiné zvyky, rituály, jiný přístup a on na to není prostě zvyklý, tudíž jsou jiné i jeho reakce. Ona ho takto nezná a je zmatená.

Máme tu muže, který jinak voní, jinak se chová, má jinou energii, jinak mluví, je nervózní, prostě … není ve své kůži.

ALE ANO, JE TO JEHO KŮŽE … JEN ZTRATILA BARVU A ODLESKY JEHO ŽENY!!!

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]

Foto: autorka