Views: 263
Už jste si někdy položili otázku, které ze dvou, řečí dnešních lékařů, zel je zlem menším? Tedy když sladit, tak zda cukrem třtinovým, nebo řepným? Možná už jste, stejně jako já dávno za tím, a už jste si dávno vybrali. No pokud ne, tady jsou rozdíly.
Vynecháme cenu, kde je to jasné.
Mohlo by být vlastně jasno hned, kdybychom vzali v potaz právě jen cenu, kde by vítězem byl cukr dražší, tedy třtinový, protože tak nějak dnes platí, že čím je něco větší sajrajt, tím je to cenově dostupnější, což jasně vypovídá o tom, že jediný, komu na našem zdraví skutečně upřímně záleží, jsme my sami.
Rozhodně tedy ne výrobci čehokoli.
Čím blíže má limonáda ke kyselině z baterky, (kolikrát i barvou) tím je levnější a tak dále.
Ale je to opravdu tak i v případě cukru?
Zde tedy řepa vs. třtina pro vás
Bílý cukr řepný, je, jak už víme ze základky, cukr vyrobený z cukrové řepy, která se napřed musí pořádně vyprat a pak se nařeže na plátky.
Plátky jsou podrobeny proceduře, která připomíná vzdáleně moment, kdy vnoříte pytlík s čajem do horké vody a to co je v pytlíku se postupně přesunuje do vašeho šálku. Akorát tady difuze probíhá za přispění vody různých teplot.
Zbylé „nepotřebné“ plátky řepy slupne dobytek, protože se přidává do krmiva.
Cukerná šťáva, která před chvílí vznikla s plátku se vyčistí, vyfiltruje, zcedí a zase a znova, dohromady asi třikrát.
Nakonec se vaří a tím se zahušťuje, asi tak stejně, jako vzniká normálně sirup tak, jak ho známe. Voda se odpařuje, směs houstne.
Potom se znovu čistí, a pak prudkým snížením tlaku se zase filtruje. Potom přichází na řadu varostroj, kde šťáva krystalizuje za působení vakua.
Následně se skoro hotová hmota zase proplachuje a v tuhle chvíli vzniká odpad, kterému se říká melasa.
Pak se cukr zbavený melasy jen prosuší na krystalický, bílý cukr, který se různě prosívá na různé typy zrníček.
Melasa je těžký sladký a hustý, tmavý sirup, který vzniká při výrobě cukru.
Dělá se z ní rum, nebo kvasnice a také krmivo.
Bílý řepný cukr je na světě.
Třtinový cukr
Technologie výroby třtinového cukru, je hodně, vlastně skoro úplně stejná, jako když se zpracovává řepa, ale výsledek je trochu jiný, protože jde přece jenom o jinou rostlinu.
A tak nás zajímá, v čem je tedy rozdíl, jak je to se zdravím a proč je třtinový cukr dražší a hnědý.
Odpověď je onen „odpad“, tedy melasa.
Třtinový cukr vedle toho, že chutná víc ovocně, obsahuje třtinovou melasu, která nebyla odstraněna (nemusela být odstraněna, viz níže) a která obsahuje vápník, železo, sodík, draslík a celou řadu prvků, z nichž mnohé si naše tělo neumí samo vyrobit a tak čeká, až se mu jich, když se zadaří, dostane potravou.
Dále obsahuje melasa hodně vitamínů, zejména A, D a vitaminy skupiny B.
Následně jsou tady enzymy a nenasycené mastné kyseliny. Enzymy v těle působí jako aktivátory metabolických procesů a kyseliny jako regulátory.
No a nakonec chrom, zinek, selen, mangan, molybden, měď, hořčík, fosfor a další.
Ačkoli při výrobě řepného cukru také vzniká melasa, její přítomností v řepném cukru bychom si spíš uškodili, a proto v něm není.
Řepná melasa je pro lidské tělo, na rozdíl od třtinové, ačkoli se obsahově až tak neliší, absolutně nevhodná. Reaguje totiž v lidském těle chemicky kysele, zatímco třtinová neutrálně.
Určitě jste v téhle chvíli došli k tomu, že tedy úplně nejlépe, by bylo sladit melasou a hotovo.
Ano, bylo, protože jakkoli v třtinovém cukru obsažena je a jakkoli je to ta hodná melasa, že jí tam stopové množství.
Jasně, můžete nesladit ani řepným, ani třtinový, ale sáhnout po třtinové melase a současně, viz začátek článku sáhnout taky hlouběji do peněženky, protože třtinová melasa je ještě zdravější, než třtinový cukr a tedy i ještě dražší.
Na stupnici zdravosti, kde je cena přímo úměrná samozřejmě vede jako sladidlo včelí med.
Tak co cukry?
Jojo, melasa je super, až budu bohatá, budu s ní sladit všechno. Zatím si s ní jenom dělám občas radost a sladím třtinovým cukrem už poměrně hodně dlouho.
Jinak se ještě může hodit že:
- Třtinový cukr se k nám dováží, což je o té ceně, protože se v Evropě třtina nepěstuje. (o její sklizni, cukrových plantážích a vykoupení našeho sladkého pytlíku, někdy příště).
- Za řepný cukr může vlastně tak trochu Napoleon. V jeho době vznikl zákaz dovářet cokoli z Anglie, nebo přes ní. Tehdy přichází chemik a farmaceut Andreas Marggraf. Ten si všiml, že v kořeni cukrové řepy jsou stejné krystalky cukru jako v třtině.
- Hnědý řepný cukr je buď dobarvený karamelem, nebo dobarvený třtinovou melasou, nebo a to je nejvíc k ničemu, není tolik pročištěný, tedy obsahuje onu nevhodnou melasu řepnou.
Mimochodem, když si čichnete k třinovému cukru, je cítit jako listy. Když k řepnému, cítíte zem.
Přeji vám krásné, sladké léto! 
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
