Tento víkend, přesně v sobotu 13.8.2011 zemřel ve Spojených státech pan Ctirad Mašín, jeden ze synů generála Josefa Mašína. Z druhé světové války prezidentem Benešem vyznamenaný hrdina. Z padesátých let pak pro jedny opět hrdina a pro druhé prostý vrah. Způsob protikomunistického odboje bratří Mašínů i jejich útěk z vlasti v roce 1953 dělí společnost na dva názorové tábory…

Ctirad Mašín, Josef Mašín, Václav Švéda, Zbyněk Janata a Milan Paumer se od roku 1948 zasazovali za organizaci odboje proti komunismu.

Byli součástí pětičlenné skupiny aktivně pracující proti komunismu v tehdejším Československu.

Byla to doba zatýkání, politických procesů, komunistické hysterie a všudypřítomného strachu. Diktát tehdejší vlády neznal slitování s Miladou Horákovou, generálem Píkou a dalšími.

Nespravedlivá obvinění, politické procesy, likvidace nepřátel režimu a systematické odklízení nepohodlných osob.

Doba, kdy byla v této republice pošlapána nejen veškerá práva, ale také důstojnost. Doba, kdy vládnoucí strana zacházela s právem a pravdou jako s toaletním papírem.

Ale také doba nesmírné statečnosti a odvahy některých lidí.

Odvahy mluvit, poukazovat na zlo páchané na nevinných, doba i lidí čestných, nezkažených a rovných.

Patří mezi ně i bratři Mašínové?

Měli roku 1998 obdržet za regulerní odboj proti totalitnímu komunistickému režimu navrhovanou Čestnou medaili T.G. Masaryka, nebo nebylo za co?

Jakou válku s komunismem vlastně bratří Mašínové vedli?
Jaká hrdinství stojí za pěticí těchto mužů?

– Při přepadení stanice sboru národní bezpečnosti je 13.9.1951 za účelem získání zbraní pěticí odbojářů zabit příslušník Oldřich Kašík.

– Za účelem získání více zbraní přepadá pětice odbojářů 28.10.1951 další stanici SNB. Při tomto incidentu pan Ctirad Mašín napřed omámí chloroformem a následně podřeže strážmistra Jaroslava Honzátka.

– Za účelem získání peněz přepadají 2.8.1952 bratři Mašínové převlečeni do uniforem lidových milicí, spolu se spolubojovníky, vůz převážející výplaty. Tehdy je Josefem Mašínem zastřelen pokladník Josef Rošický.

Přepadením získávají odbojáři 900 000 korun, za které nakupují motorky, oblečení a některé věci do bytu jednoho z členů skupiny. Tento později sděluje, že šlo o gauč a vybavení, protože mu komunisté nic nenechali, a tak neměl ani na čem spát. Motorky potřebovali odbojáři k rychlému přepravování.

– 7.9.1953 zapalují odbojáři v rámci boje proti režimu 11 stohů. Tehdy je těžce zraněn jeden s příslušníků PSVB, který se pokusil bratry Mašíny zadržet. Přichází o oko.

V roce 1953 se pětice odbojářů rozhodla opustit Československo. Byla pronásledována na území tehdejší NDR.

Proti pěti lidem zasahuje 20 000 příslušníků německé policie a Sovětské armády.

Na území tehdejší NDR je na policejní stanici Mašíny zastřeleno pět německých policistů.

V sovětské zóně jsou krátce na to zadrženi Václav Švéda a Zbyněk Janata.

Jsou vráceni na území Československa a popraveni.

Bratři Mašínové a pan Milan Paumer nakonec dorazili do západního Německa a ihned se přihlásili do americké armády, kde chtěli dál pokračovat v protikomunistickém odboji.

– V roce 2008 je těmto bojovníkům proti komunismu panem Topolánkem udělena nově vytvořená Plaketa předsedy vlády České republiky.

– V roce 1998 byli bratři Mašínové a pan Paumer navrženi na udělení Čestné medaile T.G. Masaryka, což nebylo odsouhlaseno.

Pan Ctirad Mašín zemřel ve věku 81 roků, v sobotu 13.8.2011.

Proč se tedy nevyrovnáváme, pane Nečasi?

„Byl to odvážný člověk a právě pro jeho odvahu jsem si jej velmi vážil. Své hrdinství prokázal svým odporem proti totalitní diktatuře, která uvrhla naši zemi do desítek let nesvobody. Osobní statečnost prokázal i přesto, že čelil vážnému nebezpečí. Jeho osud patří k těm, které bychom si i pro vyrovnání s naší vlastní historií měli připomínat“, prohlásil pan Nečas.

Zkraje článku jsem nadnesla, že případ Bratrů Mašínů a jejich kolegů, rozdělil společnost na dva názorové útvary.

Také mám názor.

Mám za to, že chloroformem omámený člověk je ležící neškodná osoba, a tak jsem asi přecitlivělá, když nemám dojem, že podříznout ho v té chvíli jako sele, je skutek hodný medaile.

Možná mám zkreslené představy o odboji, možná nemám dostatek objektivních informací.

V každém případě si myslím, že přesto, že komunisté se v té době (ve všech dobách) chovali jako dobytek, nemohu pohlížet jako na hrdiny na osoby, které kam přijdou, tam někoho zavraždí, zapálí pár stohů, přepadnou auto s penězi a nakoupí motorky.

Při vší úctě, pane Nečasi, jestli jste tak zapáleným bojovníkem proti komunismu, proč jsou bývalí vysocí představitelé komunistického režimu, kteří pro tuto zemi neudělali nic dobrého, dále na významných místech?

Proč nebyli souzeni?

Proč jsme brali takové ohledy na žalobkyni v případu zvražděné Milady Horákové, paní Brožovou-Polednovou, která evidentně pohrdala demokracií i ve svém pokročilém věku, a která ani po tolika letech, nebyla schopna sebereflexe a s odpuštěním si s námi utřela boty?

Proč pan Biľak, Grebeníček a další mají v tomto státě, který je tak nekompromisní v jakémkoli boji  s komunismem, dál ustláno na růžích?

Jak může komunista pan Filip v televizi, v souvislosti s případem bratří Mašínů s odporem hovořit o trestných činech, a mít při tom na sobě luxusní oblek? Jak je možné, že ho pak nablýskaný vůz odveze do sídla vlády??

Jak s takovým názorem, který jste řekl, můžete vedle těchto lidí pracovat a žít?

Asi bychom si měli tyhle věci srovnat, než se budeme rozplývat nad tak spornou věcí, jakou je brát životy lidí v době, kdy není válka a říkat tomu odboj a statečnost.

Mnozí lidé v době vlády komunistů udělali hodně pro tuhle zem a snažili se, riskovali a neuhli. Nezpronevěřili se pravdě a přesvědčení, nechali se vyhodit z práce a přehazovali uhlí, nebo tahali kulisy.

Tihle lidé nikoho nezabíjeli.

A ty bych ráda oslavovala a ty si bych si ráda připomínala.

A patří mezi ně i političtí vězni, kteří ještě žijí, kteří zatčení a následně propuštění paní Polednové brali více než osobně, a kterým se tato žena díky naší spravedlnosti, nakonec v podstatě vysmála.

Michaela

[sexy_author_bio]