Rádi pohádky? Určitě ano. Zvláště, pokud postavy známe, pokud jsou součástí našich životů. Že pohádkové postavy nemohou být součástí našich reálných životů? Ále ano! A dokonce se s nimi setkáváme pomalu denně. Asi tak stejně často, jako s rodinnými příslušníky.

Nikdo a Samoseto patří mezi skřítky rodu škodíkovitých.

Jde tedy o čeleď domácích, velice častých a hojně se vyskytujících entit.

Na rozdíl od kupříkladu škodíka pračkového, který se živí výhradně ponožkami, je Nikdo všežravec, ale jeho obvyklé menu tvoří nejčastěji to, čím se živí člověk.

Stejně jako všechny druhy škodíků, jsou Nikdo a Samoseto velice rychlí, a tak je velký problém tvorečka vidět. Navzdory tomu, jak hojně se vyskytuje, ho vlastně nikdo ještě neviděl, ale téměř každý ho má doma.

S těmito tvory žijeme v symbióze.

Každou pračku pomalu každé domácnosti obývá, minimálně jedna rodina škodíka pračkového.

Tvoreček je zajímavý tím, že se sice živí výhradně ponožkami, ale málokdy celým párem.

Pestrost stravy si zajišťuje škodík pračkový tím, že pojídá výhradně vždy jen jednu ponožku stejného páru.

Pro obživu je občas schopen si vylézt mezi připravené prádlo, a pokud várka v pračce neobsahuje potřebné množství druhů, vtáhne si do velice dobře ukrytého hnízda ponožku jiného páru.

Že měl škodík problém s jednotvárností menu poznáme zpravidla podle toho, že vyndáme bílé prádlo v odstínu jiné barvy a při bližším zkoumání objevíme jednu ponožku v barvě odstínu zbytku várky, kterou jsme tam rozhodně nedali.

Škodík pračkový je hravý.

Občas proto z jeho hnízda při praní vypadnou i předměty, které si sem velice rád nosí, při čemž nejraději má doklady a peníze. (papírové).

Při praní vesele skotačí a své hračky žvýká a cupuje.

Mezi velice příbuzné druhy škodíků pračkových pak patří škodík obecný, který je ze všech nejhravější.

Jeho přítomnost poznáme snadno.

Dokáže přemísťovat předměty a vracet je na původní místo, což nedělá vždycky hned a mnohdy pro svoji hračku najde i místo zcela jiné … obvykle neobvyklé.

Samozřejmě, že byste si neodložili brýle do lednice a ovladač od televize do příborníku.

Škodík obecný však ano.

Ze všech škodíků nejžravější je škodík druhu Nikdo.

Má ho doma většina z nás a Nikdo se velice rychle rozmnožuje.

„Kdo nakousal všechny klobásy na lečo?“

„Kdo načal ty sušenky, co jsem před chvílí přinesla?“

„Kdo snědl polovinu přesnídávky pro Amálku?“

„Kdo chodí do krabice na cukroví na Vánoce?“

Pakliže celá rodina odpoví záporně a víte, že pes byl v obýváku, druhý na zahradě a se třetím je venku jedno z dětí, kočky se nehly z ložnice, máte jistotu.

Byl to …. Nikdo.

To znamená, že za to nemůže ani tatínek, ani maminka, ani jedno, druhé, třetí dítě a ani žádné zvíře. (u akvarijních rybiček to vylučuje výhradní druh životního prostředí).

Ale Nikdo klobásy, sušenky, přesnídávky a zejména vánoční cukroví tuze rád.

Máte-li doma škodíka druhu samoseto, a že ho tam máte, dojdete k poznání také jednoduše.

„Kdo naštípnul to zrcadlo?“

„Kdo vysypal cukr do dřezu?“

„Kdo počmáral ubrus?“

„Kdo, proboha mlel banán v mlýnku na mák?“

„Kdo kroutil kolečkem v lednici, že je mléko na kost?“

„Kdo vyndal hadici od pračky z vany?“

„Kdo urval kličku od dveří na terasu?“

„Kdo ….

…..

Tatínek, maminka, tři děti, psi, kočky, kanárek … NE?

Samoseto!

Vidíte. A pak, že je doma nemáte.

Nikdo a Samoseto jsou, byli a budou vždycky tam, kde jsme my. Jsou velice družní, lidskou společnost potřebují a my s nimi žijeme a žít budeme. Zůstávají věrní rodině, kterou si vybrali a nemají žádný problém se s rodinou kdykoli přestěhovat na jakékoli místo.

Neškodí jim žádná nadmořská výška ani druh klimatu. Jsou schopni žít a množit se tam, kde jsou toho schopni lidé.

Prakticky se jedná téměř o domácí mazlíčky.

Ještě je třeba vzpomenout, že všechny druhy a poddruhy skřítků škodíků jsou výhradně hermafroditní.

To znamená, že v rámci sexuální výchovy před a školních dětí je text pohádky ve zmíněném ohledu zcela bezvýznamný.

A hlavně … není to pohádka. 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]