Views: 53
Je to zajímavé a třeba je to cesta. Když ne samospásná, tak určitě zajímavá. Jsem už skoro dva roky tady v Kersku a vy se mnou máte možnost sledovat dílčí úspěchy v pěstování a přístupu k domácím produktům. Cosi se změnilo a možná bych o tom mohla už i mluvit. Totiž, vnímám mnohem víc věci, které jsem před tím nepoznala. Když jsem si je tedy nepřečetla.
Na rozdíl od Prahy krmím sebe a rodinu domácím vepřovým, domácím kuřecím, domácími králíky, domácími vejci.
Pěstuji vlastní zeleninu, ovoce, cibuli (když mi ji nesežere ta muška mrška), hrášek, pórek, mrkev a tak dále.
Peču domácí chleba, občas rohlíky, dělám doma knedlíky, vývary, omáčky…
Pijeme studniční vodu, nebo tu z pramene. Dělám šťávy.
V zásadě se bavíme o minimálně 90% doma a bez chemie připraveném jídle a pití. Když pominu, hovězí a třeba některé druhy koření, prakticky chemii nejíme, nebo je omezena na minimum.
A najednou mi potraviny z krámu, kupříkladu včera paštika, přijdou nějak pálivé.
Dřív jsem to nevnímala. Prostě mi nechutnají a není mi to v puse příjemné.
Všimla jsem si toho i u limonád, což jsem dřív necítila.
Teď když se napiju limonády, chutná mi zcela jinak. Nechutná mi vůbec a kouše v puse stejně, jako ta paštika, nebo koupená sekaná, kterou jsem měla v sobotu snad po půl roce a nedojedla.
Zvláštní, ale docházím k tomu, že tělo si na něco zvykne, ale je schopné si na to zase odvyknout a pak to poznat i bez toho, aby si člověk přečetl cedulku.
Nechutnal mi ani hrášek v konzervě a dříve jsem z něho normálně vařila. Cítila jsem plechovku a ještě nějaké další kousavé věci.
Neobjevuji tady Ameriku.
Jen popisuji realitu a myslím, že nejsem jediná, kdo na tohle přišel. Mám prostě srovnání, což je myslím výhoda.
Je jasné, že všichni to takhle nemohou udělat, ale je taky pravda, že je možné se vyhýbat chemii ve větší míře, než si myslíme.
Holt je to trochu delší, než si koupit konzervu, polotovar, podravku, masox, pytlíkovou zálivku, omáčku, instantní cokoli…
A vážně stojí minimálně za uvědomění, co můžeme a na co jsme mnohdy jen líní.
Pár informací:
Salám
Dusitany se přidávají do téměř všech masných výrobků kvůli červenému zbarvení a jako konzervační prostředek. K tomu, aby se u dítěte vážícího 10 kg objevily první příznaky otravy dusitanem sodným, může stačit, aby snědlo 25 deka salámu, párků či jiné uzeniny.
Lékaři: Pokud možno se vyhněte právě těm krásně zbarveným červeným, trvanlivým salámům. Menším zlem i když ne spásou, je dětská šunka.
Pečivo
Emulgátory podporují zpracování těsta. Fosfáty se starají o velikost pórů a barviva dodávají pečivu image. Mimochodem, po 72 hodinách v mikrotenu se stáváte pěstiteli mimořádně lahodné plísně se spolehlivými rakovinotvornými účinky (alfatoxiny).
Lékaři: Ideální je kupovat klasický nebalený chléb či rohlíky a housky anebo celozrnné pečivo, a toto uchovávat v lednici ne déle než 24 hodin.
Sušená „smetana“
Vysoké náklady na výrobu – to je nejpravděpodobnější důvod, proč byla vynalezena umělá smetana – „bělidlo do kávy“. Základem této lahůdky je levný tuk z palmových jader. Přidané fosfáty nebo citráty zaručují, že se tento tuk v kávě nesrazí. Výroba kondenzovaného mléka zase spočívá v tom, že se z normálního mléka odstraní co nejvíce vody. Proto je nejdříve stabilizováno prostřednictvím fosfátů, citrátů a uhličitanů. Pak se zahřeje na vysokou teplotu a nakonec odpaří.
Lékaři: Nepoužívejte sušenou smetanu, raději sušené sojové mléko nebo čerstvé mléko, případně klasickou smetanu.
Maso
Prasnicím a zvířatům při delším transportu nebo před porážkou jsou podávána psychofarmaka, aby se nestresovala. Prasnice navíc dostávají vysoké dávky uklidňujících prostředků, aby po porodu nepožrala selata.
Sýr
Tavené sýry jsou očištěné sýry rozemleté v mlýnech. Přidává se k nim máslo, nízkotučné mléko, aromatické látky a soli, nejčastěji, ano, uhodli jste, fosfáty! Směs se ve varných nádobách zpracovává míchacím strojem. Fosfát během tavení zachycuje v sýru vápník, který je následně pro naše tělo již naprosto nevyužitelný.
Lékaři: Mnohem lepší, i když nikoli úplně bez chybky, jsou tvrdé sýry. (anebo ty domácí)
Margarín
K výrobě se používá rafinovaný rostlinný olej. O roztíratelnost se postarají emulgátory a chemické přípravky, které zabraňují vystřikování směsi vody a tuku z pánve. Další, nikoli přírodní přísady, margarínům dovolují hnědnout a pěnit, aby vypadaly na pánvi stejně, jako když se rozpouští máslo. Barvivo pak dodává umělému tuku nažloutlou barvu a antioxidanty se starají o trvanlivost. Skoro to vypadá, že margarín je vlastně umakart, jen v jiné konzistenci.
Lékaři: Vůbec by ho vyřadili z jídelníčku. (Ne, fakt ho nedoporuče pět z pěti kardiologů !!! ) Obyčejné máslo napáchá mnohem méně škod. Případně kvalitní máslo pomazánkové. Na kvalitním živočišném másle se při krájení nesmí tvořit kapičky.
Marmeláda (Toro, to fakt není ta Tvoje!)
Továrny, na rozdíl od nás, musejí vyrábět po celý rok a nejen v době sklizně, a tak si meruňky, jahody a rybíz skladují do zásoby. Pěkně je proto ošetří lahodným chloridem vápenatým, který zaručuje, že v džemu cítíme i vidíme celé kousky. Případně se používá neméně zajímavá, siřičitanem ošetřená ovocná kaše. Ovocná složka je navíc nastavena želatinou, která působí jako náhražka dražší suroviny. (ta vadí ze všeho nejméně). Barviva nakonec přidají bledému ovoci působivý odstín.
V roce 1988 zakázala EU podávání růstových hormonů u jatečních zvířat.
Stále jsou ale tyto látky plus antibiotika podávána například drůbeži ve velkochovech. V krajním případě se může stát, že se lidský organismus stane vůči antibiotikům do jisté míry rezistentní.
Takové kuře musí vyrůst za několik týdnů z 40 g na 2,5 kg! Pokud by tato zvířata nedostávala vysoké dávky přípravků proti bolesti, nevydržela by útrapy s překotným nárůstem hmotnosti.
Následkem toho mají zvířata velmi oslabený imunitní systém, pročež jsou krmena antibiotiky v rámci prevence.
Když pomineme fakt, že i přes to, že tři týdny před smrtí je podávání těchto preparátů zastaveno, z masa se úplně neztrácí, o kvalitě takového drůbežího a chuťových vlastnostech můžeme směle pochybovat.
(Opravdu zkuste jíst půl roku kuřata od sousedky a bude vám kuře z krámu chutnat jako jíl. Vážně!)
Jistě, že nemůžeme nenakupovat a zvláště ne lidé ve městech. Můžeme si ale na základě posbíraných informací udělat takový soukromý červený seznam a něco vyřadit, či si připlatit, nebo prostě strávit u plotny víc času.
Nemusíme jíst pytlíkové polévky, zalévat maso instantními zálivkami, nakládat ho do instantních marinád, aby se všichni pacienti u stolu s debilním výrazem ptali, „jak jsme to udělali“.
Nemusíme jíst čínské polévky, nebo vařit z masoxů, podravek a jiných zvěrstev, nepotřebujeme „slaninové“ brambůrky plné barviv a umělých solí…
…můžeme namísto do pytle dát chleba do lednice, bábovku si poctivě upéct, zavařit pár kompotů a marmelád a místo turisty slupnout alespoň tu dětskou šunku.
A když do toho člověk jde, tak to pak už ani nechce, protože mu to jednoduše přestane za chvíli chutnat.
A to je nejmilosrdnější řešení.
Když mi to nechutná, tak mi to ani nechybí.
Co je co na cedulkách:
| Aflatoxiny – Jsou látky toxické a karcinogenní. V těle se aflatoxiny metabolizují v játrech na reaktivní látky.
Dusitany – Dusitan sodný (E 250) a dusitan draselný (E 249). Může vést ke vzniku malých množství silně karcinogenních nitrososloučenin, které vznikají hlavně za vysokých teplot. Podobná chemická reakce může nastat i v žaludku. Některé studie dávají do souvislosti vystavení plodu vlivu nitrososloučenin a následný vznik nádorů u narozených dětí. Fosfáty – Při nadměrné konzumaci odbourávají vápník z kostí. Emulgátory – Barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma, zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, protispékavé látky, odpěňovače apod. Některé jsou víceméně neškodné, jiné velmi zatěžují celý organismus. Citráty – Regulátory kyselosti. Ve větších dávkách zabraňují tělu vstřebávat vápník. Chlorid vápenatý – Používá se jako nosič a protispékavá a zpevňující látka. Setkáme se s ním v pekařských výrobcích, nealkoholických nápojích, masných výrobcích a uzeninách. Jako zpevňující látka se používá v konzervovaném ovoci a zelenině, v marmeládách a tavených sýrech. Lidé s narušenou funkcí jater či ledvin musí být opatrní a měli by se této látce raději vyhýbat. Siřičitany – Konzervanty, které jsou účinné proti bakteriím,méně proti kvasinkám a plísním. Tyto látky mohou způsobovat alergické reakce u astmatiků a ničí vitamin B1. |
Jestli myslíte, že tohle je ranní káva vedoucí ke smrti z vyděšení, tak zaručuji, že kdo jí přežije, má informace, se kterými lze pracovat.
A kdyby náhodou někdo zapracoval, tak si za půl roku ráda popovídám o chuti polévky z pytlíku, nebo vysočiny či koupeného džemu.
To je panečku humel!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
