Views: 9
Kdysi mě jeden moc milý pan doktor psychologie ocejchoval jako sangvinika „šlehnutého“ flegmatikem. Této nálepce dělám myslím čest, a tak mě opravdu málokdy někdo namíchne, rozlítostní a nemám potřebu chodit do otevřených konfrontací. Spíše mám tendenci dělat si z věcí legraci, a když to nejde jinak, tak i z lidí.
Gratuluji tomu, komu se v sobotu povedlo mi procvičit tvrdost zubní skloviny.
Roku 2011 jsme tento magazín zakládali s vizí vytvořit cosi jiného, než nabízí většina serverů dámských, bulvárních, zpravodajských a jiných, kterých je na netu za korunu kornout.
Chtěli jsme magazín s pohodovou, až rodinnou atmosférou, pro duchovně vyspělé čtenáře, které zajímají věci mezi nebem a zemí, mají blízký vztah k přírodě, zajímají se o bylinky, astrologii, Tarot, a kteří jsou natolik vychovaní, že zvládnou bez poklesku i témata volební, společenská … prostě i ze života tam venku, kde se to denně pere a morduje.
To proto, že byť je pohledem filozofie Popelek.cz samozřejmě mnohem důležitější, že mravenci mají své rodiny a v pavučině bydlí vždycky jen paní Pavouková, protože pána dávno snědla, aby měla potravu pro svoje děti, než to, koho kdo volil a kdo se s kým vyspal, nemůžeme se vrhat jen do pavučin, do lesa, do jezírek a mezi hvězdy či karty.
To ovšem rozhodně neznamená, že na koncepci přírodních, tarotových a nenásilných témat jako hlavním menu magazínu budeme cokoli měnit.
NEBUDEME!
Máme vlastní snář, herbář, máme svůj páteční moment rozhlasový, redakce nechává nahlížet čtenáře i do vlastního soukromí. To se všude nenajde. Nejsme anonymní, jako jiní.
Chtěli jsme to jinak.
Máme velice schopné redaktory i externí spolupracovníky, jejichž práce, nasazení, invence, schopností a věrnosti si nesmírně vážím.
Na tomto magazínu se nic měnit nebude.
Stejně, jako odpočátku se bude diskutovat o tématech, která hýbou světem a veřejným míněním, protože to je prostě součást života nás všech.
Ale také a to v první řadě o kytičkách, sýkorkách, žabkách, džemech, kečupech, výletech, kartách, hvězdách, pavoucích, horoskopech, dávných civilizacích, pohanech a nových knížkách.
Jinými slovy, a jako reakce na výše uvedený komentář, který mě nejen namíchl, ale s ohledem na další redaktory i velice urazil, pokud má někdo potřebu se denně rozběsnit, do někoho se obout, někoho sejmout či orýpat nějakou vybranou oběť do bezvědomí, protože by bez toho ráno pořádně nevstal a tragicky se nudí u sýkorek, marmelád a ropuch, pak má jednoduše smůlu.
Vcelku jsem s to tolerovat zdvojené, ztrojené i zčtveřené nicky, jejichž držitelé jsou schopni vést statečně dlouhé dialogy sami se sebou.
Je mi to jedno, dokonce se dobře bavím.
Neřeším letmou narážku či rýpanec, protože energie je velice drahá, což všichni víme už jen pohledem na účet od PRE, a proto netřeba energií plýtvat.
Ochotně vyhovím, pokud je nějaké téma přímým přáním a také namísto do lesa pojedu do Ostravy k soudu, protože bych to zůstala dlužna těm, kdo trpělivě čekají.
Neudělám ale z tohoto magazínu ani bulvár, ani pavlačový plátek, kde bych původní vyspělé a pohodové obyvatele macešsky vyměnila za zdivočelý šik ozbrojených sukní, vedený několika tvrdě cvičenými Vlastami.
PROSTĚ NEUDĚLÁM.
A pevně věřím, že teď stavím zájem celku nad zájem několika jednotlivců.
Tak to bychom měli.
A tady je dle lidové tradice zvířátko nakonec a redakční příspěvek pro tento den.
To mi někdo povězte, jak to ten beatboxák dělá
Chtěla bych ho k Ježíšku!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.