Návštěvy: 4
Popisovala jsem vám někdy v minulém týdnu barvitě, kterak jsem si vymyslela velkolepou ozdobu na dům v podobě velikánského anděla, kterého jsem měla v plánu pěkně nasvítit, aby byl odevšad vidět. Bohulibé, ne?
Když jsem ho konečně vypižlala řezačkou na koberce, při čemž na třech místech prořízla tepláky a poslepovala, musela jsem do té zimy ven, abych svatouška natřela bílou barvou.
Tu jsem čmajzla klukům v garáži.
To mě stálo na hodinu necitlivé ušní boltce a omrzliny na rukách. Neumím si představit, jak bych to se svým krevním oběhem, který moc neběhá, dělala třeba v mínus deseti, když plus pět mě pomalu zastavilo životní funkce.
Ale povedlo se!!
Anděla jsem dala uschnout a druhý den se jala koupit venkovní osvětlení.
Celé odpoledne jsem následující den trávila poskakováním po střeše, při čemž jsem si opatřila dvě líbezné štěnice na dvou prstech od hřebíčků.
Anděla jsem přidělala na zeď a obehnala světlem.
To vyžadovalo vysvětlit tátovi, kterého jsem omylem praštila prodlužovačkou, když jsem si ji shazovala ze střechy, že za to nesmí usilovně tahat, a snažit se to strhnout dolů, protože se za to držím a tak bude mít za krkem za chvíli nejen prodlužku, ale i mě.
Pochopil a nechal mě tvořit.
Tak jsem činila tři hodiny, zmrzlá jako preclík, ale vybavena elánem a vizí.
Pak mi došlo, že mi poněkud nedošlo, že hodlám umístit bílého anděla na bílou omítku.
Chybka, ale černý anděl by vypadal poněkud emo.
A tak jsem ho obtáhla barvami na sklo žlutě.
Líbil se mi.
Včera jsem byla celý den v Praze po nákupních centrech a dala jsem za pravdu Tomášovi, který pravil, že by měl u každého vchodu stát nějaký pikolík a automaticky rozdávat sedativa příchozím.
Po návštěvě Alzy si umím představit, jak vypadá v reálu pouť do Mekky.
Příšerný.
Na dálnici to vypadalo jako v Áčkách a to bylo prosím, půl osmé, když jsem se konečně vracela.
Zastihla jsem Tomáše na zahradě u auta, odkud tajně vynášel nějaké záležitosti, co zřejmě dostal od Ježíška.
Já ty svoje tím pádem nechala v autě a vynesu je, až usne.
Když zamykal vůz, významně se podíval vzhůru a s výrazem Satyra pravil:
„To máme ale krásný svítící brambor na zdi. Je vidět široko daleko“.
Tak brambor jo?
No uznávám, že žluté obtažení není tak výrazné, jak bych si přála.
No nic, zítra ho obtáhnu černě, a ještě zkusím těmi světýlky obtáhnout tu postavu. To se ale bude hrozně špatně dělat, protože je to tuhé.
Každopádně brambor mě tedy dojal.
Já mu dám brambor!
Ale OK – beru to jako výzvu a nový pokus bude lepší.
Se nevzdávám.
„Toho bohdá nebude, aby… „ (vždyť víte)
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
![2732405 1920x1080 [DesktopNexus.com]](https://popelky.cz/wp-content/uploads/2024/04/2732405-1920x1080-DesktopNexus.com_-150x62.jpg)
Nahrávání ...
