Views: 9
… Ploužím se včera se svou „dekou“ do Poděbrad něco málo nakoupit. Co jsem chtěla, to jsem horko, těžko nakoupila, zaplatila kartou a zamířila jsem do trafiky, že si koupím růžový LDéčka…
…v noci se mi zdálo o číslech, samá čísla, ale ani jedno si nepamatuji. Ráno jsem si říkala, jestli já si nevsadím.
Pak už jsem ale tu myšlenku neudržela, jako ostatně poslední dobou téměř žádnou myšlenku.
Mám myšlenky tak nějak jednostranné a snažím se řešit voloviny a tím se uvolnit.
Naproti mně šel nějaký pán, který měl fousy a vypadal moc slušně a mile a na prsou mu visela nějaká papírová bedna a z bedny cosi viselo a bimbalo se to.
Upřímně kdyby tam visel připevněný Brad Pit i s Colinem Firthem tutově bych si nevšimla. Koukala jsem skrz pána, bednu i bimbající se cosi.
Kdyby mě neoslovil….
„Byla byste tak moc laskavá a přispěla na nemocné děti, tady si můžete pak vybrat klíčenku, jakou budete chtít…“
„Na nemocné děti? Jistě, pane“
Dala jsem mu poslední kilo.
Vybrala jsem si růžového zajíčka.
Moc vřele poděkoval. (ten pán)
Došla jsem do trafiky a cigarety jsem zaplatila kartou.
„Nechcete si vsadit sportku?“ otázala se paní mile.
„Asi bych si i vsadila, ostatně jsem i chtěla, ale právě jsem dala poslední stovku pánovi na dětičky. Kartou to asi nejde, co?“
„Bohužel, to nejde“
„Hmmm, tak mám smůlu“
Mohla jsem jít k bankomatu, ale neměla jsem na to potenciál.
Ještě jsem se prošacovala … v kabelce jsem měla dvacku.
„Kolik to stojí vlastně?“
„Bez šance dvacet korun“
Mám tedy jeden sloupeček sportky bez šance, což už zní vlastně i jako výsledný efekt.
Ale tak co, mám růžového zajíčka na klíčích od auta a docela dobrý pocit.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
