Zatímco někdo si v restauraci k obědu objedná zeleninové rizoto, druhý si den bez pořádné flákoty neumí představit. Kde se berou stravovací preference, pokud rozhodnutí neovlivní víra nebo přesvědčení? Co třeba krevní skupina? 

Někomu se při pohledu na krvavou šťávu na talíři spolustolovníka slézají nehty a svůj zájem věnuje raději kapustovým karbanátkům a mrkvovému pyré na svém talíři. „Jak tohle můžeš pozřít?“ ptá se. Jeho jídelníček tvoří bohatý sortiment naší i světové flóry a různé bobule. Je to vyložený kytkožrout a jeho krevní skupina je A. Třeba na tom něco je?

Sběrači a lovci? Možná…

Odborníci, kteří se teorií stravovacích preferencích v souvislosti s krevní skupinou zabývají, experimentovali se stovkami základních jídel, aby zjistili, nakolik jsou tato jídla kompatibilní s krevními buňkami různých krevních skupin. Extrakty z jídel vysrážely červené krvinky jednotlivých krevních skupin. Za tuto reakci jsou odpovědné lektiny, které hrají roli speciálního „lepidla“ a nacházejí sev jednotlivých pokrmech. Tyto lektiny doslova slepí červené krvinky tím, že se navážou na jejich cukerný komponent.

Zjistilo se, že u každého jedince vybaveného nějakou krevní skupinou se zažívání a vůbec proces trávení chová zcela odlišně. Logicky z toho vyplývá, že naše přirozené preference jsou přímo odvislé od naší schopnosti si s tou kterou potravinou poradit, což má zase přímou souvislost s krevní skupinou. Holt tělo se má poslouchat. O tom žádná.

Tak schválně, jestli to sedí…

Co uštvu, to pozřu

Krevní skupina 0: Vznikla přibližně před 40 000 lety – tito naši předkové se živili skoro výlučně masem zvěře, kterou ulovili. Někdy ho napíchli na klacek, jindy se s tím nezdržovali. Jejich tělo je tedy výborně vybaveno na strávení dokonce i syrového masa. Potřebují ho víc než kdokoli jiný. Naopak taková pohanková kaše by nositeli nulky mohla skvěle zabetonovat útroby.

Pro lidi s krevní skupinou 0 by tedy podle jejich předpokladů, daných geneticky, mělo být maso přirozenou potravou a neměli by se mu vyhýbat.

Vyžrali si lesy, tak se vrhli na trávu

Krevní skupina A: Protože lovci lovili a prospívali, tak se také množili a lovné zvěře pomalu ubývalo. Bez obalu řečeno, v lesích si to prostě tak trochu vyžrali.

A tak se před 15 až 20 tisíci lety museli porozhlédnout také po něčem jiném, co lze prohnat zažívacím traktem. Některé skupiny našich předků tak volně přešly na stravu převážně rostlinného původu, hlavně produktů zemědělské činnosti. Jejich dnešní potomci jsou nositeli krevní skupiny A a genetického kódu požívání potravin rostlinného původu. Právě proto by jedinci patřící k této krevní skupině měli konzumovat především zeleninu, a dodávat tak svému tělu nezbytné vitaminy a minerály.

Otužilí všežravci

Krevní skupina B: Tato krevní skupina se vyvinula několik tisíc let po krevní skupině A z důvodu velké migrace a nutnosti přizpůsobování se různým klimatickým faktorům. Pro tyto lidi je vhodná kombinovaná strava a mohou klidně konzumovat větší množství masa než jedinci s krevní skupinou A. Jsou to takoví stravovací otužilci a všežravci.

Hybridi

Krevní skupina AB: Tato krevní skupina je nejmladší. Vyvinula se prý teprve přibližně před 1 500 lety. Jak si tak nositelé béčka vesele migrovali, zalíbili se jim kytkožrouti se skupinou A.

A tak si kromě tělesných tekutin pěkně promísili i krev. Na svět přišli potomci se skupinou AB. Pro tyto lidi je potřebná kombinovaná strava, vhodná pro krevní skupiny A i B, která jim dodá dostatek vitaminů a minerálů. V důsledku nízké hladiny žaludeční kyseliny potřebují trochu více vitaminu C, podobně jako osoby patřící ke krevní skupině A.

Lidé patřící do této skupiny mohou konzumovat jen malé množství masa, protože ho špatně tráví.

No…tak co? Sedí to?

Já mám nulku. Jsem univerzální dárce a maso mám moc ráda. Zejména játra a koleno s křenem. Tak je můj prapředek asi ten s kyjem a v závěsu s mamutem.

Míša K.

[sexy_author_bio]