Jestliže se některým čtenářům při zprávách o podivných a sporných nálezech, kterých je už poměrně hodně, poněkud zachvěje víra ve školní učebnice dějepisu tvrdošíjně trvající na evolučních dogmatech, pak následující nálezy mohou oním přesvědčením doslova otřást. 

Kolik ještě budeme potřebovat indicií, abychom přestali pohodlně „ležet“ na předepsaném a začali používat vlastní mozek? Jestli si stále myslíte, že vaším ráciem není možné zaklepat, jestli máte rádi termín „skeptik“, pak zkuste těm druhým vysvětlit, jak lze pozorovat lidskou spermii bez použití mikroskopu, a to prosím pěkně navíc před 6 000 lety. A můžete zase klidně spát.

V průměru 27 centimetrů veliký disk, nalezený v Kolumbii již dlouhou dobu leží v hlavách mnoha vědců.  Upřímně řečeno některým zase víc v žaludku, protože není nic horšího pro některé odborníky, než slůvko „nevím“.

A neví dál.

Netuší, jakou technologii používali lidé kolumbijské kultury, jak dospěli k poznatkům, které umístili na disk a neví ani k čemu byl určen.

Nabízí se učebnice biologie.

Pak je to ovšem hodně pokroková učebnice, shromažďující informace, které jsou poplatné naší generaci, nikoli generaci „primitivních indiánů“ z doby hodně daleko před Kristem.

Buďto bude muset někdo přijít s odpovídajícím vysvětlením, nebo budeme muset připustit, že se právě díváme na 6000 let staré vyobrazení vývoje lidského plodu, včetně fáze, kdy je lidský zárodek ještě spermií.

Dále na neoplodněné a následně oplodněné lidské vajíčko. Vidíme buňky a přesně rozfázovaný vývoj člověka, včetně konečné podoby, tedy dítěte.

A aby se to nedalo splést, máme k dispozici také konkrétní obrázek, mezi kým se oplodnění a množení odehrává, neb jaksi těžko můžeme pochybovat, že nahé postavy se jasnými pohlavními znaky, nejsou lidé. 

Jediné, co nám může být poněkud divné, je tvar hlavy bytostí na disku.

Každý, kdo jen přičichl k základům biologie, ví jak vypadá ženské vajíčko, děloha, jak vypadá embryo a jak zárodečná buňka.

Disk je majetkem designéra architekta a profesora Jamie Gutierreze Lega.

Kdepak podvrh!

Kéž by se dal nález kamenného kolumbijského disku, jehož originál se skládá z břidlice a uhelnatých pigmentů kvalifikovat jako podvod. Bylo by po starostech a vědecká obec, která je často dotazována zvědavci z našich řad, by mohla disk o velikosti gramofonové desky hezky odfajfkovat jako nesmysl.

Jenže ne každý má potřebu neřešit, a tak byl disk podroben také mineralogické analýze, kterou provádělo několik odborníků na několika pracovištích. Stovky let zvětrávání a obsah přesně zmapovatelného organického materiálu se našvindlovat nedají.

Nemůže jít o podvrh.

Máme tedy před sebou doklad toho, že lidé předkolumbovské kultury, jsou-li tedy tvůrci disku oni, znali mikroskop?

Pak ovšem Holanďan, pan Zacharias Jansen, autor jedněch z prvních brýlí, kterému je připisován i vynález prvního jednoduchého mikroskopu, v roce 1590 vynalezl již hodně dávno vynalezené.

Kamenný disk z Kolumbie není doposud možné připsat spolehlivě k žádné ze známých kultur Jižní Ameriky.

Dokladuje tedy, že stále častější hlasy, které tvrdí, že před námi existovala a obývala zemi velice vyspělá civilizace, která náhle zmizela. Mají pravdu?

Vždyť kolumbijský embryologický disk není jediným artefaktem, zpochybňující naši zažitou a tolik úzkostlivě střeženou teorii původu. Existuje mnoho jiných nalezených jihoamerických, egyptských a dalších podivných artefaktů …

Jak dlouho je budeme odmítat?

A hlavně proč nám tolik záleží na tom, abychom se neposunuli v poznání kupředu?

Je tam snad něco, co je lepší nevědět?

Kdyby bylo málo kotoučů

Najdete je pod názvem Drop stones. Nalezeny v jeskyních na tibetsko-čínské hranici, speleology. Jejich stáří odhadli odborníci na základě analýzy horniny a zkoumáním obsaženého organického materiálu na 12 000 let!

Pochopitelně nemáme vysvětlení, jak mohli lidé té doby vyrobit něco tak dokonalého. Uprostřed disků se opět nachází otvor, což řadí tyto disky do podobnosti s disky z Jižní Ameriky. Jedná se o stejnou civilizaci? Pak by ale obývala obrovské území velmi dlouhou dobu!

A kde jsou ti lidé?

A byli to lidé?

V jeskyni spolu s disky byly nalezeny kosterní pozůstatky bytostí velice malého, trpasličího vzrůstu a spousta kreseb, které popisují kulturu na nápisech nazývanou Dzopa (Dropa). Odtud Drop Stones.

Na stěnách viděl tým speleologů obrázky Slunce a hvězd a drobných teček spojujících nebe se zemí. Úhledně seřazené hroby ve čtyřech řadách neobsahovaly žádné nápisy. Jen stovky oněch disků, všude kolem.

Těla uvnitř hrobů byla drobná s malými dolními končetinami a velkou hlavou.

Nález je nadále majetkem čínské republiky. Vědci následně při zkoumání vyslovili domněnku, že se jedná o těla doposud neobjeveného druhu horských opic.

Možná. Pak ale máme ale co dělat snad s prvním druhem opic, které sofistikované pohřbívají své mrtvé, do řadových hrobů!!

A disky asi ony opice používali na co?

Člověk a dinosaurus?

Jeden z indiánských mýtů vypráví, že před počátkem našich věků seslal bůh Chibchacum na Zemi obrovskou potopu, která zničila téměř veškerý život.

Mýtus se nápadně shoduje s biblickými prameny a dalšími a dalšími mýty, které nalezneme napříč snad všemi známými starověkými národy.

Kameny nalezené v jeskyních v Peru ukazují na člověka ve společnosti dinosaura, na člověka jedoucího na stegosaurovi, ukazují velice náročnou operaci srdce a podobně.

(Pochopitelně hovoříme o originálech těchto kamenů, jejichž kopie jsou v této oblasti dnes vyhledávaným turistickým suvenýrem. Je to stejné, jako s mumií Tutanchamona, Věstonickou Venuší a podobně)

Na jiných rytinách na stejných typech kamenů, kterých bylo mimochodem v jeskyních nalezeno přes 50 000 a v jiných jeskyních jich ještě odhadem dalších 100 000 leží, jsou vyryty obrázky před miliony let vyhynulých ryb a další kresby, které nám z knih dějepisu dělají spíše úsměvné historky, než seriozní učivo.

Kdybychom seřadili všechny sporné nálezy, všechny artefakty se kterými si nevíme rady, fresky i spisy nalezené za posledních několik desetiletí do řady, bylo by to dlouhá řada informací, které by možná celkem obstojně zmapovaly a osvětlily minulost člověka a vývoj života na této planetě.

Nabízí se otázka, jestli tím, že se nažíme negovat fakta namnoze do očí bijící, už nestavíme slovo pravda na stejnou linii se slovem podvod. Známe ještě rozdíl mezi těmito dvěma slovy?

Pořád hledáme nějaká vysvětlení a přímo paseme po informacích. A když je dostaneme, prcháme před nimi ve strachu, že se dozvíme něco nového.

Úsměvné že?

Michaela

[sexy_author_bio]

Tento článek najdete v tištěné verzi brzy také v časopisu Enigma-speciál.