Views: 118
Tentokrát, když kluci přišli s přibližným místem srazu, našeho občasného toulání – což je o svobodě, relaxu a jízdě „někam“, kde je krásně a pak jen tak přespat, uvařit kávu na ohni, opéci maso na kovovém klacku… hlavně co nejméně civilizace a mimo terénního auta, jen s minimem jejích výdobytků – jsem to místo chtěla využít… vybrali totiž mimořádně magickou lokalitu.
Jen kousíček od zříceniny hradu Chlum nedaleko Čáslavi a Kutné hory. O tomto místě vím, že náramně zajímalo před a za druhé sv. války nejen H. Himmlera.
Vysoce postavení Němci, posedlí tajemnem, keltskými Druidy a místy s enormní energií, co se této lokality týče, zejména Himmler a jeho okolí, pásli po branách do jiných světů.
Jejichž znalostí byli proslulí zrovna Druidové.
Tito kněží v dobách svého působení využívali nejen například runy, o kterých si často píšeme a taky učíme, ale uměli manipulovat s energiemi tak, že třeba takový Druid zmizel před očima padesátky římských vojáků jako pára nad hrncem.
Doklady jsou právě spisy a svědectví Římanů.
Okolo Kutné hory, Čáslavi, Kaňku, Kozohlod, Chlumu, Chřenovic až po okolí další zříceniny u Podmok je území starých Keltů a namnoze pohřebišť objevených teprve nedávno.
Je zajímavé, jak málo například o hradu „spravedlivých“, tedy o Chlumu, najdeme v češtině, ale jak moc se této lokalitě věnuje literatura německá.
Díky zmíněné energii, byla také Kutná hora vybrána jako jedno z míst, energeticky vyhovujících k vybudování „Nationalpolitische Erziehungsanstalten“, tedy jakési sítě „Nacionálně politických výchovnýchovných ústavů“, což byla specialita pučící Třetí říše.
Zkráceně tomu říkali Napola.
Tyto internátní školy byly situovány na vybraná, energeticky kompatibilní místa, výběr žáků byl velice specifický a směr ústavů měl ideologicky jasný směr.
Výchovávat vůdce v prostředí vůdčím, silném.
A Chlum je jedním takovým.
Proč?
Když pomineme působení Keltů, výskyt zlata a druidských hájů, musíme do doby, kdy tento hrad nevypadal jako tři rozpadlé zdi a hluboké, rozsáhlé sklepení, ale jako významná stavba.
Tedy do 13. století, kdy pan Bleh z rodu Slavatů, spolu se svými syny Mstislavem, Sezemou a Bunem hrad založil, jakožto dědic čáslavské župy.
Tehdy panu Blehovi Přemysl Otakar II. odejmul pozemky a úřadování v Čáslavi a jako náhradu mu věnoval rozsáhlé pozemky, kde následně Bleh vystavěl Chlum.
Po panu Blehovi dál dědili jejich synové, synové synů…
Právě Bun ale nechává hrad a okolí na radu své manželky a švagrové „obehnat ochrannou energií“ pomocí rituálů, které tyto ženy prováděly celý lunární rok.
(Podobná ochranná silová magie byla aplikována kolem Korunovačních klenotů, když byly umístěny na Zvíkově).
Tím se stal Chlum a jeho okolí energeticky chráněným místem a současně zde platí pravidlo, „nepoctivě nabudeš, ve zkáze pozbudeš“, což je opět po dlouhé období našimi předky frekventovaný rituál, na který doplatilo mnoho „nepovolaných“, Hendrycha nevyjímaje.
Toto panství bylo v držení jednoho rodu po celých 300 let.
Roku 1539 po smrti majitele jménem Slavata, zdědil statky jeho jediný syn Diviš a úspěšně je velebil, hrad byl přestavován a okolí udržováno.
Diviš pak při čarodějnických procesech, které se ve svém největším rozmachu rodu až záhadně vyhýbaly i přes to, že ženy tohoto rodu byly namnoze kněžkami, údajně udává svou snachu Stelu a záhy na to 1575 umírá.
Ve skutečnosti jde zřejmě vina za tehdy urputnou zájemkyní o koupi panství i s hradem, dvorem a příslušenstvím Alžbětou Ostrovskou z Malovic, takže na Diviše se zřejmě svezlo něco, v čem měl spíš prsty někdo jiný a tady už jde o byznys.
V tomto bodě je porušena ona energie rituálu, který sliboval stran Chlumu štěstí jen poctivému.
- Alžběta ochuraví a hrad i pozemky prodává Václavovi Sádovskému ze Sloupna, jehož rodině koupě rozhodně štěstí nepřinese a Jeho syn Jiří prodává 1604 Chlum Janovi mladšímu Lukaveckému.
- Ten, když se o teď už vlastně kletbě dozvídá, ještě téhož roku hrad prodává Janu Hanušovi ze Šaratic.
- Jen chvíli se pokusí Hanuš na hradě bydlet ale zanedlouho si raději postaví tvrz při chlumském dvoře a hrad opustí, již psychicky nemocný.
- Šest let na to 1610 umírá a Chlum dědí jeho manželka Johanka.
- Ta umírá jako majitelka opuštěného hradu roku 1617.
- Chlum přechází na Janovu sestru Zuzanu ze Šaratic, která do něho nikdy ani nevstoupí a hrad je několikrát vydrancován a vykraden císařským vojskem
- Roku 1628 vydrancované statky i s pustým hradem prodává Zunana Marii Magdaleně Trčkové, která se jej pokouší připojit ke statku Krchleby.
- Trčkovské statky jsou však zkonfiskovány a Ferdinandem II.
- Ten věnuje Chlum císařskému důstojníkovi Walterovi Deveroux jako dodatečnou doménu za vraždu Albrechta z Valdštejna.
- Deveroux 1639 umírá.
- Roku 1651 je zpočátku šťastný hrad, nyní už nešťastný hrad prodán v dražbě.
- Novým majitelem již karmicky zatíženého hradu, který si svou energii prvotního rituálu nese stále, se stává Ferdinand Robmháp ze Suché, který jeho kletbu zná.
- Po několika tragických úmrtích mezi jeho blízkými, které ho postihnou během pouhých dvou let, prodává 1653 Ferdinand ve spěchu pustý hrad i městečko Chlum Vilémovi Mladotovi ze Solopysk.
- Ten ho nechává zpustnout.
- Celé dílo zkázy dokončí třicetiletá válka, ale pověst o likvidaci majitelů si hrad ponechává.
Jen spravedlivý majitel by znovuobnovil onu šťastnou energii, kterou byl původně opatřen.
Nevím, zda se už našel.
Vy ale můžete do sklepení hradu vejít a požádat pana Buna, nebo paní Stelu o pomoc při domožení spravedlnosti a ochrany.
Ale jen pokud jste v právu. Jinak se prý propadnete, jakmile vyslovíte jejich jméno.
Šla jsem na to pragmaticky, ale mám velkou úctu k pověstem, takže jsem nikoho pro jistotu nejmenovala, nehledě na to, že aktuálně nemám důvod takovou prosbu vyslovit.
No nepropadla jsem se, ale taky nežádala, takže v pohodě.
Ať tak či tak, je to místo energeticky zajímavé, nepůsobilo na mě negativně, byla bych se zdržela déle, ale kluci už spěchali.
Chtěli jsme ještě stihnout Chřenovice, kde si zase můžete požádat o miminko a to také díky legendě, díky které tu po nocích můžete slyšet dětský pláč. (příště rozvinu).
Zaráží mě, že tady u nás budete jen velice těžko hledat ony tajemné příběhy. Zato v německých knihách, pojednávajících o Kutnohorsku, jich najdete mnoho.
Místo ke spaní jsme si našli na dohled od místa, kde stával hrádek u Chřenovic.
Bylo mysticky krásné.
Žádný přízrak se nekonal, nikdo neplakal, ani naloženou krkovici nám nikdo nesnědl, nikdo nám nesnědl ani Ječmínka, kterému se náš výběr náramně líbil, pouze jsem měla v noci hernajs ošklivé sny o tom, že jsem zajela malé dítě. (S ohledem na legendu o Chřenovicích mi to přišlo zajímavé. Ale taky to mohla být sugesce, jistě 
).
V každém případě, pokud to nemáte přes půl republiky, nebo byste si rádi udělali výlet na více dnů a využili zdejší ubytování, jsou obě místa výborný tip.
Jen si hlídejte ratolesti.
Ne skrz legendy, ale protože u Chlumu jsou díry do podzemí zcela nechráněny. Ovšem nejsme na dětském hřišti, že ano.
Krásný den i týden. :srdce:
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
