Mě láká velice…mě ne, ale tiše obdivuji

Jenom jsem si půjčila slova Mládkovy pecky. Osobně bych totiž došla maximálně k ceduli hl.m.Praha a odsud by mě při mé kondici transportoval vrtulník pro totální vyčerpání organismu. Ovšem všechny pochodníky, jak letošní, tak historicky všechny, upřímně obdivuji. Celý tenhle pochod a jeho tradici pokládám za malebný model…

Ono udržet nějakou tradici je při stavu dnešní společnosti, která je čím dál netečnější velice těžké.

Proto člověk většinou s potěšením a hřejivým pocitem u srdce sleduje, kterak se nějaký zvyk, který navíc společně absolvují tisíce lidí, vůbec ještě drží.

V případě tohoto dokonce bez přerušení už 47 let.

Pochod Praha-Prčice je velký pamětník, který se narodil 17.dubna 1966.

469 recesistů se tehdy, před téměř padesáti lety díky Jiřímu Dvořákovi, Ing. Karlu Kullemu, a sportovnímu propagátorovi Stanislavu Ratajovi, vydalo pokořit rekord v pěším pohybu.

Šlo o vzdálenost sto tisíc českých loktů, tedy 65 dnešních kilometrů.

A pokořili.

A po nich pak každým rokem další a další pochodníci, kterých přibývalo.

Původní odměnou byla vytrvalcům v cíli barevná stužka.

Roku 1973 si už 9 471 dokončivších pochodníků  vysloužilo kovovou botičku a roku 1977 nahradil kov plast.

Botička jako odměna zůstala a nejdelší trasa pochodu dnes měří 75 kilometrů!

Má hodně zastávek a lidé si užijí nejen hodně legrace, ale přivezou si vedle onoho hlavního i jiné suvenýry, neb stánků s nimi je po trase hodně.

Letos si v sobotu 18.5. 2013 došlo pro botičku oranžové barvy neuvěřitelných 19 217 lidí!

Pochod se časem rozrostl i o několik tras různě dlouhých a také dětských, takže se prakticky může zúčastnit kdokoli.

Existuje i trasa pro handicapované, což je prima.

Bohužel ještě nevymysleli trasu pro úplné srágory, jako jsem já, která by se měřila na metry, a tak mohu všechny zúčastněné jen tiše obdivovat, což skutečně upřímně dělám.

Moje maminka sice říkala, že jsem se jednou jako malá pochodu Praha- Prčice zúčastnila, avšak já si to nepamatuji. Takže se domnívám, že jsem to raději vytěsnila, což lidský mozek vystaven nějakému traumatu skutečně umí. 

Je tady někdo, kdo šel letos, nebo kdykoli Prčice?

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]