Kultura starobylého Egypta není jen o mumifikaci těl, o Sfinze, pyramidách a všech dalších komerčně známých tématech.

Je to celé sofistikované a strhující učení, které namnoze ani nejsme schopni cele pochopit.

A kdo ví, zda někdy budeme.

K mumifikaci se dostanu taky.

I ke Sfinze a pyramidám, mytologii či egyptskému lékařství.

Ráda bych vás teď ale, s laskavým dovolením všech velkých egyptských bohů, alespoň okrajově zasvětila do obrysů tajemné Egyptské knihy mrtvých.

Všichni víme, že existuje, všichni ten termín známe.

Ale co víme skutečně o Knize mrtvých?

Jde o jedno z nejstarších propracovaných a ucelených okultních a mystických děl na světě. K dispozici máme Knihu mrtvých skoro celou, ale zdaleka jí celou nejsme schopni pojmout.

Proč vkládali Egypťané některé její kapitoly do hrobů se zemřelými?

Podle jejich víry měly magický účinek.

Ale zdaleka ne, jen to.

Knihu Mrtvých ani není možné dost přesně datovat, vlastně není možné určit, od kdy vznikala. Prolíná se všemi dynastiemi je psána jak hieroglyfickými znaky, tak i třeba pozdějším, písmem demotickým.

Kniha Mrtvých neobsahuje pouze náboženské představy starých Egypťanů. Je mnohem víc.  Obsahuje tajné, esoterické učení a mystické nauky stejně, jako rituály, které jsou dodnes funkční, ale z větší části ne zcela realizovatelné, protože pro nás nejsou do důsledku pochopitelné.

Filozofie starých Egypťanů se opírá mnohdy o tak složité vazby mezi životem, kosmem, duchovnem, složitou fyzikou a znalostí anatomie, že je s podivem, jak na to přišli.

Egyptští zasvěcení kněží sice četli veřejně určité Kapitoly z Knihy Mrtvých, ale zdaleka ne všechno, bylo sdělováno obyčejným lidem.

Od tří let věku byli vybraní chlapci vychováváni jako kněží a vykladači.

Dokázali vyložit sny, stejně jako vzkazy bohů, odhadnout psychickou stránku člověka, jeho nemoci a ve finále vést celý obřad v duchu Knihy mrtvých.

Do jednoho článku by se mi to, co bych ráda popsala o Knize mrtvých, rozhodně nevešlo.

Už jen jedna její část, tedy, rozdělení principů člověka podle učení starých Egypťanů, zabere další článek.

Je jich totiž devět.

Egypťané rozdělili lidskou bytost na devět dílů.

A věřte, že až se dozvíte, jak zhruba fungují a co obsáhnou Khat, Ka, Ba, Ab, Khaibit, Khu, Sekhem, Ren a Sahu, jak neuvěřitelně zajímavé je tohle rozdělení lidské bytosti, dojde vám, že starobylý Egypt a s ním Kniha mrtvých, je možná složitějším učením, než celá židovská Kabala, a že do důsledku pochopit myšlení Egyptských učenců ani není možné.

Bavíme se o generacích kněží, kteří formovali a utvářeli egyptskou filozofii.

Základní myšlenku i chápání tohoto světa, Universa či otázku oddělitelnosti lidského vědomí od fyzického těla, zdokonalovali celá tisíciletí.

A autor?

Přesně, jak jste si mysleli.

Nikdo neví a asi se ani nikdy nedozví, kdo jako první sepsal a čí mysl vytvořila první a základní řádky Knihy mrtvých.

Bůh?

Pak by to nejspíš byl Osiris.

Ale kým byl?

Kdo vlastně řekl starým egyptským zasvěcencům všechna ta moudra, nad kterými zůstává stát i rozum vědců 21.století?

Třeba nám to jednou řekne sám. Ale bude toho muset ještě hodně vysvětlit, abychom pochopili.

Moc ráda s vámi příště rozeberu všech devět prvků člověka.

A pak umění mumifikace.

Pochopíte, proč Kniha mrtvých radí zahrnout zemřelého jídlem, pitím, jeho oblíbenými předměty, proč se některé kapitoly Knihy mrtvých k tělům musely přiložit, kdo je Anubis a možná bude pak velice jednoduché přijmout i myšlenku, že člověk po smrti skutečně neumírá, a že budoucnost lze vidět i v přítomnosti. Že čas byl pro staré Egypťany veličinou mnohem pružnější.

To totiž říká i vysvětluje Kniha mrtvých, která by se možná měla jmenovat spíše „Kniha živých“.

Jsem už teď přesvědčena, že vám to bude velice blízké, přestože se budeme bavit ne o současné vědě, ale o moudrosti lidí před šesti tisíci lety.

A to bude fenomenální! 

Už zítra…

S vírou ve shovívavost mocných egyptských bohů a s velkou pokorou

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]