Nevím, možná je to jenom tady, ale když jsem byla malá, bylo světlušek jako máku. Byly krásné romantické, jako bludičky a bylo jich plno. Teď aby člověk světlušku pohledal. Alespoň tady ano. Pro lidi byli svatojánští broučci vždycky zajímaví. Co všechno o nich ale víme, vyjma toho, že jim „svítí prdelky“?

Kdo už nějakou dobu Popelky čte, ví, jak moc blízko mám k broučkům a mikrovesmíru pod našima nohama.

Jak ráda vás něčím z tohoto světa, který tak málo vnímáme, ohromím.

Zkusím to světluškou, na kterou jsem si vzpomněla náhodou při debatě s jednou klientkou, kdy jsme se shodly, že těchto romantických broučků nějak ubývá.

Na světě existuje asi 2000 druhů světlušek.

Nejvíc jich žije v tropickém a subtropickém pásmu. U nás známe jen dva druhy těchto milých, ale ve dne dost nezajímavých broučků.

Světlušku větší a světlušku menší.

Ať už se jedná o světlušky tuzemské, nebo zahraniční, jejich námluvy ohromily vědce systémem a propracováním celého aktu.

Když se chce světluška pomilovat se světluškou, jde na to doslova vědecky přesně.

Tak třeba ty z rodu Photinus Carolinus.

Samečkové si v obrovském počtu letí po tmě prostorem. V tom na povel zapnou všichni hromadně svoje světýlko s přesností na tisícinu vteřiny!! Všichni!

Pak zase přesně zhasnou.

Na to reagují samičky, které sedí všude kolem dole, ale nejsou vidět a hned také bliknou. V ten moment vědí samečkové, kterým směrem jsou volné paní, a snesou se na ně. Mají tím naprostou jistotu, že nesednou na ženu jiného světluščího druhu. (nebo na vajgla).

Jsou to tak trochu rasisté, nebo prostě trvají na tom, že míchat krev by se neměla.

Jiné světlušky čekají jinde a barva jejich světýlka je maličko jiná, třeba více do červena, nebo více nazelenalá, podle druhu. Samečkové bliknou, samičky odpoví a milostný rituál jiného druhu začíná.

To je zajímavé, že?

A to není všechno.

Vědci zkusili, jak moc si světluščí samičky potrpí na pořádek, a zjistili, že to jsou doslova puntičkářky libující si pravidlech.

Donesli si pěkně světlušky jednoho druhu do laboratoře, kde jim po tmě pomocí umělých světýlek nahradili samečky, ale neblikali tak synchronně. A vida, samičky na špatně domluvené samečky vůbec nereagovaly.

Jakmile vědci bliknutí ujednotili, samičky zareagovaly ochotně a okamžitě.

Neuvěřitelně uchvacující život zdánlivě obyčejné světlušky jde do ještě větších zajímavostí. Tak si například představte, že světluška rodu Photuris je pěkná potvora. Dokáže napodobit celou škálu světýlek jiných světlušek, což perfektně využívá k tomu, aby dobře povečeřela.

Jakmile zabliká houf samečků, zabliká tahle světluščí zrádkyně jako žádoucí slečna tohoto druhu a dychtivého natěšeného samečka slupne jako malinu.

Jinak, abyste věděli, je světluška celkem slušný zdroj energie.

100watová žárovka závistí bledne

Tajemství světluščího světla nedávno zkoumali vědci z Japonska a objevili zajímavé věci.

Se svojí žárovkou, třebaže by byla i 100wattová, se můžeme jít s odpuštěním zahrabat.

Světlo těchto broučků je způsobováno oxidací pigmentu luciferinu za přítomnosti enzymu luciferázy.

A efektivita svítivosti? Podržte se!

Světluška promění ve světlo 41 % energie!

Pro srovnání, naše 100watová žárovka jen upocená 2 %!

Účinnost takové metalhalogenové výbojky je smutných 15 % procent.

Efektivita svítivosti obyčejných světlušek tedy předčí doposud všechny naše komerčně využívané technologie.

A pak se řekne: Obyčejná světluška.

To koukáte že?

No, my také koukáme a ještě dlouho, zdá se, budeme.

To až nám dojde, že Země, příroda a svět kolem nás je možná mnohem větším přínosem než vyvíjení nových zbraní, neviditelných letounů, atomových ponorek a jiných ptákovin.

A že onen mikrosvět pod našima nohama skrývá možná srovnatelné množství záhad, tajů a dosud neobjevených civilizací, jako vesmír.

To není ode mě zpátečnické odmítání vědy, pokroku a zkoumání života na jiných planetách.

Jen drobné upozornění, že co do života na naší vlastní planetě, ještě dlouho bude co zkoumat, objevovat a nad čím žasnout.

Krásný den všem a doufám, že letos alespoň pár těchto zázraků přírody uvidím na vlastní oči.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]