„Špatně chytáš druhý dech“, vysvětlila mi máma pokaždé, když jsem se po běhání kroutila jako dešťovka s tím, že mě hrozně píchá v boku. Je to píchání tak pekelné, že se člověk musí zastavit, že to dál prostě nejde. Nikdy jsem nechápala, co to je ten druhý dech, ale hezky jsem to převzala a svým dětem jsem při stejném problému říkala totéž.

Určitě víte, o čem je řeč.

Úporná bolest, která vás zkroutí a se kterou člověk pomalu nepopojde, natožpak aby dál běžel. Stejně, jako se tohle ale objeví, to zakrátko a po chvilce v klidu zase mizí.

Bolest navíc nepřichází pokaždé, ale jenom někdy.

O těláku jsem se pak učila i všelijak dýchat, jako třeba dvakrát krátce nadechnout a jednou vydechnout, jak mi někdo radil, a podobně.

Vlastně mi to ale nikdo nikdy pořádně nevysvětlil.

A přece se vysvětlení nabízela.

A hned několik různých, i když žádné stoprocentní.

Napřed přišli vědci s tím, že za všechno mohou játra se slezinou.

Podle toho, v jakém boku člověka píchání postihlo, podle toho se určil viník.

Pokud nastalo píchání vpravo, mohlo za to stahování vazivového pouzdra jater dík nedostatečnému cirkulování krve.

Když to bylo vlevo, viníkem bylo taktéž stahování vazivového pouzdra, ale u sleziny.

Jenže právě proto, že ono pouzdro je u obou orgánů vazivové a neobsahuje svalová vlákna, nemůže prakticky kontrakce, takže stahování zařídit.

A tak byly vyviněny jak játra, tak slezina.

Jenže, co tedy lidi píchá?

Viníkem je sice vazivo, ale nepřímo a pohled je nutno upřít na bránici.

Až příště vaše dítko s bolestivou grimasou, rukou na boku a zkroucené zanechá běhu, nebo až se to zase stane vám, můžete klidně citovat nové studie, které v této souvislosti prokázaly, že:

Bolest způsobuje napínání vazivových pruhů přirostlých k bránici, které se právě při běhu mají starat o ochranu vnitřních orgánů před otřesy.

Při náhodně špatné technice běhu a přetížení břišních svalů se orgány na svých vazivových ochranných závěsech třepou moc, a jak se rozkomíhají. Příliš pak propínají ony pruhy a tohle propnutí, které už je nad možnosti oněch vaziv, už člověk vnímá takto velmi bolestivě.

Jinými slovy je naše tělo moc chytrý parťák.

Protože vnitřní orgány pokládá za důležité, tak ve chvíli, když je ohrozíme tím, že s nimi třepeme víc, než jsou schopny ony pruhy utlumit a orgány by se tak mohly poškodit, pak se pruhy samy postarají o tak velkou bolest, že další otřesy a propínání prostě ihned znemožní.

No řekněte, věděli jste to?

Michaela

[sexy_author_bio]