Views: 48
Svého vrcholu dosáhla údajná značně pokročilá civilizace Atlanťanů asi před 11 000 lety. První, kdo se o tomto ostrovním státě zmínil, byl zhruba 300 let před Kristem řecký filosof Platón.
Zemi s neznámou, vyspělou civilizací umístil do oblasti za Heraklovy sloupy – tedy někam do Atlantského oceánu.
Právě od Platóna se dozvídáme, že šlo o mocný a rozpínavý stát, který byl ovšem nakonec poražen starověkými Athénami a posléze zničen přírodní katastrofou.
Jde o historický fakt nebo pouze o smyšlenku autora?
Pravda je, že ve starověku se ve Středozemí rozvinula jedna velmi zajímavá a dodnes tajemná ostrovní kultura. Byla to minojská civilizace na ostrově Kréta. Podle některých teorií mohlo jít právě o onu civilizaci dnes známou jako Atlantskou.
Píše se rok 1470 př.Kr.
Obrovská erupce, po které zbyla kaldera dvakrát větší než kráter indonéské sopky Krakatau, vyvolala takovou vlnu tsunami, že ji zaznamenaly všechny civilizace na pobřeží Středozemního moře.
Stála tato událost za zánikem minojské kultury?
A šlo o Platónovy Atlanťany?
Těžko, protože podle archeologických nálezů se minojská kultura z katastrofy vzpamatovala a vzkvétala ještě nejméně dalších 200 let.
Nebyl to jen Platón
Dalším pramenem a dokladem existence Antlantidy by nám mohl být i Herodotos.
Civilizaci Atlantis zmiňuje již 100 let před Platonem.
Podle Herodota obývali Atlanťané celé území severozápadní Afriky. Zemi vykresluje oplývající velkým bohatstvím a její obyvatele jako lid zářivých vlasů, velkého vzrůstu a nadlidských schopností.
Mohly být ony schopnosti jen technickými znalostmi?
A kde by je vzali v době, kdy lidé používali k výrobě zbraní a nástrojů kameny a kosti?
V čem tedy spočívalo její bohatství?
Máme ještě další zajímavost z historických spisů.
Centrum Atlantidy bylo město kruhového půdorysu. Ve středu města byl vrcholek, který byl jako pevnost obklopen střídavě několika kruhy vody a souše.
Již mnohokrát nás archeologie, geologie a jiné vědy přesvědčili o tom, jak hluboce se dokážeme mýlit.
Proč by tomu v případě Atlantidy mělo být jinak?
Téměř každá báje, nebo pověst má podle mého pravdivý podklad. Jen čas a lidská fantazie si s oblibou příběhy upraví jednak do své doby a jednak do své víry, nebo politického přesvědčení tak, aby celá věc byla kompatibilní s tím, co je právě v tu dobu PRAVDA.
A ona pravda, by mělo být to, co nás bude hnát za poznáním.
Protože někde v budoucnu jsou informace a závěry, které si možná dnes dokážeme jen stěží připustit. A tím, je to celé krásnější, čím větší očekávání do toho vložíme.
Myslím, že člověk, který již nic neočekává, prakticky nežije.
Geologové objevili, že západní pobřeží Evropy se kdysi rozprostíralo blíže k Americe a ponořilo se dříve, než se začala zaznamenávat historie.
Dnes s jistotou víme o horských hřbetech, propastech, pohořích na dně Atlantiku.
Při opravě roztrženého kabelu mezi Brestem a Tresčím zálivem geologové objevili lávu a dokázali, že ztuhla na vzduchu – tedy nad vodou – před 15 000 lety.
V Coloradu identifikovali psí lebku evropského původu z druhu starého 12-15 milionů let, což předpokládá, že mezi kontinenty existoval pevninský most.
Máme doklady o vyspělých civilizacích tam, kde jsme doposud očekávali jen primitivní náznaky začátku inteligence.
Máme fresky a malby, které nedokážeme nijak vysvětlit. Neandrtálec by těžko kreslil postavu člověka v obleku, pokud by neměl vzor.
Máme planinu Nazca, pro kterou rovněž chybí smysluplné vysvětlení.
Máme obrazy z dvanáctého století a na nich létající objekty a v nich piloty.
Proč bychom nemohli mít i Atlantidu a s ní civilizaci, kdo ví odkud, která mnohokrát předstihla obyvatele tehdejší země?
Pokud připustíme možnost, že tito lidé existovali, pak je velice nepravděpodobné, že se z nich nikdo při oné katastrofě nezachránil.
Pak to ovšem znamená, že se zbytky těchto lidí roztrousili po zemi, a my nejsme dnes nic jiného, než jejich možnými potomky.
Kde máme důkaz, že je to pravda?
A kde máme důkaz, že NENÍ?
Michaela
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
