Views: 6
K dnešní ranní kávě, respektive k jejímu tématu, mě přivedlo noční postesknutí jedné z vás v diskuzi u včerejší kávy.
Muži prý nemají rádi silné ženy!
A není řeč o velikosti, proporcích ani váze.
Zamyslela jsem se a dospěla jsem k tomu, že na tom možná něco bude.
Že v některých případech možná ženy mohou na svou samostatnost a třeba i šikovnost doplácet.
Není to určitě pravidlo, ale …
Když jsem ještě pracovala v pozici úřednické, měla jsem kolegyni.
Měla jsem ji ráda. Byla to nesmírně chytrá i milá paní a hodně mě naučila.
Vzpomněla jsem si na jeden rozhovor, který jsem s ní vedla o mužích.
Ona sama byla velice šťastně vdaná.
Mě bylo asi osmadvacet.
Její manžel jí každý den vyzvedával po práci a vozil ji domů, telefonoval, staral se, byl skutečně milý.
Už ani nevím, jak ten hovor tehdy vznikl a není to podstatné.
Co mi utkvělo, byla její rada na šťastný vztah.
Povídala, „určité věci prostě NEUMÍM. Neumím otevřít konzervu například, neumím sundat a nandat záclony, neumím umýt horní část oken a tak podobně“.
„No ale, otevřít konzervu, když byste se snažila, nebo se prostě zatnout a vydrápat se na ty okna…“
„Chyba má drahá, chyba…jakmile jednou ukážeš, že to umíš sama, už to budeš dělat pořád. Navíc ON nabude dojmu, že ho ne, až tak potřebuješ, že se bez něho vlastně obejdeš“
„Ale to je správné, to přece musí vědět, že se bez něho obejdu, že jsem schopná…“
Celé odpoledne mi pak s přestávkami vysvětlovala, jak je důležité, aby si muž myslel, že je nepostradatelný, a že jeho žena je vlastně takový nedokonalý, ale roztomilý tvor, který občas bezradně stojí nad zavřenou konzervou a bez jeho síly a mužného přístupu by bídně zhynula hlady.
Upřímně, přišlo mi to úsměvné, ale když jsem ho viděla, jak se o ní stará, jak je pozorný…
Zkoušela jsem si představit sebe, kterak na tehdejšího manžela zkouším fintu s konzervou…
Asi by se smíchy vyvrátil.
Pravdou ale je, že jsem odjakživa fungovala doma zcela normálně jako polochlap, který je po jednom pozorování instalatérových rukou schopen kroutit v odpadu pérem.
Spravovala jsem židle, tmelila dveře.
Jenomže, mě to bavilo a baví, to je trochu problém.
Druhá otázka je, jestli je to vůbec obecně správné, brát muži jeho nějak zakódovanou roli a pocit, že je to on, kdo je tím ochráncem a Bivojem.
Taky jsem si teď, během psaní vzpomněla na svoji drahou maminku, která vždy byla až megasamostatná, jak jednou u benzínové pumpy, před nějakým strejdou předstírala, že neumí manipulovat s pistolí na stojanu.
Nepráskla jsem ji.
Pán vyskočil jako daněk a div se nepřeškubnul, aby jí natankoval.
Skoro bych řekla, že o několik centimetrů povyrostl.
Všude.
Pak jsem se jí na to ale zeptala.
„Jistě, že to umím, ale podívej, jak byl celý šťastný, že to neumím sama, že mi pomůže“, řekla tehdy.
No, něco na tom bude.
Ještě se vrátím k té kolegyni, protože mě její rady tehdy strašně bavily, byť jsem se jimi bohužel neřídila.
Tak například nikdy nezapomenu, jak mi líčila, že když nechce, aby její manžel něco snědl, prostě to dá například do nádobky od kmínu, nebo petržele a dá to do lednice.
Nepodívá se tam.
Proč by to dělal?
Ona vůbec měla spoustu takhle filištínských vychytávek.
Nepodívá se do žádné nádobky, kterou nepoužívá.
Například s kořením a podobně.
„A to jste si nikdy neotevřela sama konzervu?“
„Ale ano, ale nikdy ne před manželem“
„Bych vypadala jako trubka“
„Ale to musíš děvče moje, trubky to mají mnohem jednodušší“
Nevím, co by mi tahle znalá osoba, již dvacet let spokojeně fungující v harmonickém manželství řekla, kdyby mě viděla, jak v tátových montérkách na ulici zvedám na hever svoji drahou Škodovku a s úspěchem si měním brzdové destičky.
Asi by omdlela.
Možná bude opravdu mnohem taktičtější, některé věci prostě NEUMĚT a hotovo.
A ani se je neučit.
Ale kdo to má vydržet, když poznání rozvíjení sebe sama tolik chutná!!??? 
Pěkný den, všem!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
