Views: 29
Letošní slunovrat, jak už jsem zmiňovala v horoskopech, vyšel až na dnešní den. Respektive na dnešní noc. Magická hodina přišla přesně necelé tři minuty po půlnoci…a celý dnešní den je krásně magický a třeba pro mě, velice sváteční…
Astronomicky se Slunce na okamžik zastavilo nad obratníkem Kozoroha NA NULTÉM STUPNI a začne se opět vracet přes rovník k obratníku Raka, kde pak v červnu nastává letní slunovrat.
Čas Slunovratu, tedy přesná doba, kdy nastává, je trošku pohyblivá.
Když se vrátíme o pár století dozadu, zjistíme, že tahle doba byla důvodem k oslavám vždycky a je mnohem starší, než Vánoce.
Ty křesťané slaví někdy od 7. století.
Svátek Slunovratu, tedy Yulle, i když těch názvů je mnohem víc, znaly, uctívaly a slavily snad všechny kultury.
Dnes tedy můžeme mluvit, chceme-li o „zrození nového Slunce“.
Případně zrození Boha, Bohyně, Bohů… podle toho, na jaký kontinent zaměříme své oko. Jestli k nám, k americkým indiánům, do Asie, starého Řecka, do Říma…
Lidé si dřív všímali přírody a věděli, že od této chvíle se začne prodlužovat den.
A to reálně začne, takže už jen to je hodně pozitivní, byť zima rozhodně nekončí. (kalendářně, protože je otázka zdali u nás vůbec začne)
Slovanská mytologie třeba dnes oslavuje sluneční bohy: Svaroga, „boha nebeského světla, přemožitele tmy a chaosu“, Dažboga, „boha Slunce“ a Svarožice – „boha ohně“.
Pro pohanské předky znamenal slunovrat svátek jménem Yulla (Yule)
Yulla oslavuje mimo jiné také návrat a zrození trojjediné bohyně. Trojjediné proto, že je zároveň matkou, milenkou Boha muže, kterého brzy potká, i slunečním dítětem.
Nejdůležitějším prvkem, který oslavy zimního slunovratu provázel, byl odjakživa a téměř úplně všude oheň.
Symbolizoval Slunce i celkovou ochranu, teplo a život.
Ohně se zapalovaly se západem Slunce a musely hořet celou noc.
Nešlo o žádný malý ohýnek, sešla se u něho celá vesnice. Právě toto bylo jedním z trnů v oku církvi. Ohně se proto zmenšovaly a „přenášely“ pod střechu, až jsme skončili u svíček.
I slavnostní večeře je prastará
Po zapálení svátečního ohně začalo hezké a pospolité hodování. Bylo sneseno co nejvíce nemasitých ale i masitých jídel a nesměla chybět jablka symbolizující zdraví, ořechy jako symbol hojnosti a česnek.
Hlavní roli mělo pečivo.
Zpravidla to byla speciální kulatá oplatka, takový koláč – ve tvaru slunečního disku. Byl ozdoben svastikou nebo křížem v kruhu. Dělil se na tolik částí, kolik bylo členů domácnosti.
Na podlahu nebo na stůl se kladla sláma urovnaná do tvaru kříže nebo svastiky.
Z chlebového těsta se upekl panáček.
Z brambory se vyřezalo miminko a vkládalo se to skořápky vydlabaného ořechu. Takový dárek dostala dívka, nebo žena, které se chtěla stát matkou.
Tahle noc byla kouzelná.
Země se otvírala a vydávala své poklady, skály pukaly, kapradí rudě rozkvétalo, pod sněhem kvetly louky.
Člověk mohl nahlédnout do budoucnosti.
Mladí muži se přestrojili za zvířata nebo si navlékli masky na obličej, vyrobené z kůry, dřeva nebo kůže. Jejich smyslem bylo zahnat zlé síly a ochránit před nimi ostatní lidi. Někdy se převlékali za ženy, aby je strašidla nepoznala.
Ve skupinách obcházeli domy, zpívali, hráli různé scénky a přáli úrodu a štěstí.
Od žen za to dostali dary.
I stromek se zdobil o Slunovratu.
Ale trošku jinak.
Šlo o strom plodný, ovocný a živý. Zdobil se barevnými kusy látky i plody. Symbolicky. „Podívej, tohle potřebujeme i v létě“ a na jabloň se pověsila jablka. Strom si jablko prohlédl, a hned věděl, co se od něho chce.
Myslím, že v tu dobu nikoho ani nenapadlo ho lámat nebo podříznout. Vždyť byl chápán jako bytost.
Živá, která plodí stejně jako žena.
(Iirituje mě rok co rok pohled na vánoční stromky, opadané, oholené a mrtvé, které se vždy potupně válejí u popelnic hned po svátcích. Přijde mi to neuctivé, blbé a zbytečné. Čekám, kdy s tímhle zlozvykem skončíme.)
Symbolickými barvami v tuto dobu byla zelená, červená a žlutá. To jsou barvy nadcházející doby zrození přírody, květů a plodů.
Takže ono je jedno, jestli právě slavíme Vánoce, nebo Yullu, nebo cokoli jiného, poplatného tomuto příjemnému času. Jak vidíte, stejně se to všechno prolíná s naší minulostí a kořeny.
A tak je nejdůležitější být upřímní v tom, co děláme, komu přejeme, co mu přejeme a podobně.
Myslet na druhého a ve chvíli, když vyslovíme přání, neříkat frázi, ale vědět, co říkáme, komu a vnímat daného člověka, aby to fungovalo.
A proto nemám ráda řetězové, předepsané a bezduché SMS o Ježíškovi s pytlem nebo bordelu v baráku, nedej Bože o Santech, prostě překopírované slátaniny, které se rychle odešlou ať je pokoj a „splníno“.
Postrádám v nich upřímnost a skutečné přání.
A to nejen o slunovratu, Vánocích, velikonocích ale kdykoli.
Máme ZIMNÍ SLUNOVRAT!
Užijme si dnešní den!
Osobně se dnes chystám tady na zahradě ozdobit jablůňku.
Mimochodem, tahle rozkvetlá, o které jsem psala v srpnu TADY
a která spolu cibulí, co se tou dobou už svlékala, měly i s mojí babičkou asi pravdu.
Nevím, nevím, ale od zimy bych mnoho neočekávala. No, alespoň ušetříme za topení.
NA 0° KOZOROHA SE NAŠE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ HVĚZDA OCITLA PŘESNĚ V 00:03 ST.Č.
Od této chvíle se začnou noci zkracovat.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů