Views: 18
Tady u nás hlásím OK, tedy nula mrtvých, ale byla to honička. Ovšem až od sobotního odpoledne, protože dopoledne proběhlo v duchu plodného, přátelského a velice podnětného rozhovoru s Torou, jejím manželem Tomem a to celé, zajímavě posazené doprostřed bitevního pole.
Manželé Doubravovi přivezli totiž početné potomstvo, které po té, co se nasytilo u grilu (asi jsme byli jediní šílenci, kteří ve 36 stupňovém pařáku ještě grilovali) zahájilo bitvu doslova na život a na smrt.
A to především na smrt krtkovu.
To proto, že bitva, sestávala především ze střeliva, vyráběného pečlivým patláním hlíny z krtinců za pomoci zahradní hadice.
Už dlouho jsem se tak nepobavila.
Zvláště pak bych ráda vyzdvihla hrdinství jejich nejmladšího potomka Toma, kterému ode mě přibyla přezdívka Krtčí tlapa, jakožto pocta mayskému válečníkovi z Apocalypta jménem Jaguáří tlapa.
Nejmenší, ale nejneohroženější, čelící značné přesile, vrhal neúnavně střelivo za využití skvělé strategie z prostředím zcela splynuvšího, zahradního bojovníka.
Nic ho nezlomil ani přesný zásah nábojem, o kterém se nám nepovedlo zjistit, zda se protistraně povedlo zahníst do bahenní střely kámen, nebo samotného krtka.
V každém případě, má Krtčí tlapa bojový šrám pod okem a na mou poznámku, že bude uznávaný válečný veterán, reagoval navzdory bolesti pobaveně.
Dlužno říci, že jsme si užili všichni, a i my, ač jsme zaujali k válečnému konfliktu postoj zcela neutrální, jsme čas od času dostali nějakým tím šrapnelem.
Toro, bylo to super dopoledne a směju se ještě teď!
Nevím, zda se na to stejně dívá taky krtek, ale zase alespoň ví, že když se odsud nechce hnout, musí si uvědomit, že žije ve válečné zóně a příměří je stav dočasný.
Z pohody nás vytrhla nikoli dobře mířená střela, ale blížící se bouřka, což má na mě mnohem fatálnější vliv, než koule bahna i s přibaleným hlodavcem. (hmyzožravcem… furt si to pletu).
A ta stála tady taky za to.
Když jsem Toře psala, že už je tady třetí bouřka, od chvíle co odjeli, suše odepsala, že jim právě na zahrádce v restauraci nesou třetí pivo a v Hradci azuro.
To se tak někdo má.
Tady jsem chvíli natáčela, než jsem dostala strach, ale bylo to zajímavé, protože do minuty se vešlo asi tak dvacet blesků.
Tomáš mezi tím dole odpovídal tátovi na otázky typu „co tam na tý zahradě furt děláte s tím světlem“?
Je to sice u mě o strachu, ale taky je to fascinující svou nebezpečností i neovlivnitelností síly přírody. Je to taková smrtící krása,
Každopádně bouřka tady nic nenapáchala a celkově byl tenhle víkend fakt super.
Tedy až na včerejší dopoledne, kdy jsem si díky poklesu tlaku připadala jako vycucnutá moucha.
Doufám, že u vás taky v pohodě.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů