Views: 67
Mít doma zavšivené dítě, nota bene s dlouhými hustými vlasy, při čemž celá rodina, vyjma otce má dlouhé, husté vlasy, znamená neskutečný „vo.er“, který popisovat, byl by článek jako toaletní papír. To raději svrab od toulavé kočky, protože se ho člověk zbaví desetkrát rychleji. Veš, je totiž jednak mimořádně plodný padouch a jednak je odolná, téměř jako šváb.
Po té, co jsem loni mučila celou rodinu po tisící novými a novými přípravky, když v bytě byl smrad jako ve Spolaně Neratovice, když jsme se styděli vyjít na ulici, protože sami jsme smrděli jako pochodující difusil, jsem začínala nabývat pocitu, že bude možná lépe se s vešmi (trochu oříšek to skloňovat) naučit žít.
I sedla jsem k internetu a počala studovat život, skutky a způsob obživy této budoucí kamarádky.
Pediculus capitis šmajdá po lidské hlavě na svých šesti nohách velice obratně a hlavně umí fakt rychle utíkat.
Je zhruba 2 milimetry velká, při čemž vší habáni mohou mít i 4 milimetry.
Na konci pacek mají brilantně vyvinuté drápy. Díky nim můžete hlavou třepat, jak chcete, ale ta mrcha nespadne.
Drží se pevně.
Matka veš je mimořádně plodná a vší otci rozhodně netrpí poruchou erekce.
Takový vší porod asi pro matku veš nebude nic moc, protože její vajíčka, jež produkuje, jsou ve srovnání s její velikostí asi tak stejná, jako kdyby miminko maminky veliké 170cm měřilo po narození necelý metr.
Matka veš si každou budoucí ratolest nalepí na vlas ve svém rajónu lepidlem tak silným, že výrobce Patexu by jen závistivě slinil.
Navíc taková malá hnida se s tím nemaže a už za 7 dnů se s úsměvem vylíhne. Má velký hlad. Okamžitě je schopná papat a také papá.
A naše dítě vypadá, jako stižené tancem svatého víta, protože se neustále odrbává.
Vši se rády stěhují.
Veš moc nemiluje stereotyp, a tak se často stehuje, což jí činí radost ze života, který má pevný a hned tak něco jí neskolí.
K přestěhování používá pochopitelně jiné hlavy, nejraději dětské (miluje děti), ale nepohrdne ani pěknou, dobře udržovanou hlavou dospělou. Nejraději přestupuje ve školách, případně jí ke štěstí postačí rodina předešlé hlavy.
Věš je velice čistotná.
Pokud si může vybrat, což často činí, nejraději má hezké, čisté, voňavé a dobře myté prostředí. Bývá velice uražená, pokud se o jejích prioritách k bydlení hovoří jako o hlavách těch, kteří o sebe nedbají. Tak to by si vyprosila! Pokud není zbytí, pak ano, přece nezhyne, ale je-li možnost, vždycky dá přednost čistotě.
Pokud byste chtěli kamarádku veš zabít například Difusilem, akorát jí namíchete.
Může umřít vtzeky, ne však na Difusil.
Zkusila jsem i přípravek jiný, o dvou lahvičkách a smradu jako z ponožek řidiče kukavozu a veš se smála, div nespadla. No, nespadla dík těm drápům.
Lít svému dítěti na hlavu petrolej se mi nechtělo.
Mohla jsem vší bývák i vypálit, ale Johanka mě umluvila, ať to nedělám.
Napadl mě litr cyankali místo šamponu.
To veš vyděsilo, Johanu taky.
A pak přišel můj profesionální likvidátor vších rodin, Hitler všech vší, Romana.
Romana je kadeřnice.
Veš na Johanině hlavě po Romanině příchodu znejistěla a začala balit. Romanu zřejmě u vší populace přechází pověst.
„Víš, co udělá kysličník se vší?“, zeptala se.
„Ne, ale vim, co udělá veš brzo se mnou“, povídám nešťastně.
„Puč mi veš a hnidu“
„Johááánkoooo!!!“
Po delší štvanici jsem lapla veš a vejce. Ne, nesmála se.
Romana vyndala z tašky zesvětlovač.
„Dívej“
Zázrak. Rozpusila se na kaši i s hnidou!!
Můžete to pokládat za návod poněkud drastický, ale odbarvila jsem Johanu i celou rodinu, sebe, všechny, kromě dědy.
Opravdu se ze vší i hnid stala pasta, která šla i dobře dolů.
Ať si říká kdo chce, co chce, jediné, co mi loni zabralo po všech peripetiích, a momentech, když přípravky sice zabily vši ale ne hnidy, byl drsný odbarvovač na principu silného kysličníku.
Kentánko, a všichni komu se to hodí, to je můj radikální návod, který jsem použila dvakrát, a pokaždé bylo po vších. (Možná by stačilo u napadené hlavy jen hlasitě vyslovit „Romana“ a třeba by to taky zabralo, ale to nemám vyzkoušené.)
Všimla jsem si dokonce, že veš se po určitou dobu kysličníkové hlavě striktně vyhýbá.
Michaela
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů