Views: 17
Rozhodně vám nezůstanu dlužna první dojmy z prvního dne v myslivecké škole. Tu, jak jsem avizovala TADY, navštěvujeme s Tomem proto, abychom se jednou stali sokolníky. A sokolník musí být napřed myslivec.
Byla to hoňka, ale na první hodinu jsem se nakonec dostavila včas, při čemž Toma budu večer učit, protože musel k lékaři.
Studium jsem pojala trochu jako Hujer.
Vzala jsem útokem galerii Fénix, která je kousek od místa výuky s jasným úmyslem nakoupit si sešity, ideálně sedm, protože máme sedm předmětů. Také jsem nutně chtěla nějaké jiné brýle, než ty, které mám uprostřed nosu svázané gumičkou, což je model na doma a děsím s ním jen Toma, když si večer čtu.
Protože měli jen jedny, ve kterých jsem nevypadala jako idiot, ale jenom jako poloviční idiot, musela jsem absolvovat čekání na informacích, protože na těchto jediných, nebyla cenovka.
Paní u kasy jsem vysvětlila, že chci prostě tyhle brýle, a pokud mi je neojede tím zařízením, nechám jí tam částku a uteču.
Přišla jiná paní, která dělala složité úkony, až nakonec vydolovala z té techniky cosi, co prošlo.
Lidé z fronty za mnou mi chtěli vyrobit brýle barevné na obě oči.
Vydrželi.
Procedura mě zdržela, takže pod paží se sešity a v kabelce s novými okuláry jsem se vyřítila ven.
Bohužel penál a barvičky jsem si už nestihla vybrat.
Před vchodem, kam jsem dosupěla po té, co jsem postavila auto o kus dál ke garáži a okem změřila, že při troše umu z ní i do ní majitel může, postával Aleš Háma.
Zkoukla jsem ceduli na dveřích, abych se ujistila, že nestojím na Barrandově, ale ve fakt Vysočanech.
Bylo nás tam tuším deset, ale dva byli omluveni.
Zatím je to prima. Dovezla jsem si učebnici tak tlustou, jako je Bocaccio Decameron.
Tomáš má také jednu.
Polovinu se budeme muset s Tomem urychleně doučit.
Nemyslím, že to bude problém, ale jak jsem zjistila, bere se to mezi kantory vážně.
Budeme se muset honem přihlásit tady do místního sdružení lesníků a přátel krmelců, protože potřebujeme splnit také praktické zkoušky a to třeba obnáší, jít s někým naplnit ony krmelce, zúčastnit se svodu psů, střílet a podobně.
Je fakt, že trofeje v učebně nad mou hlavou na mě nepůsobily právě mile. Inu já nebudu myslivcem, co střílí a v tom jsme se s Tomem shodli.
Na druhé straně jsem už teď ráda, že vím, jak se staví zvěř, když fouká vítr, (vždycky po větru, jednak kvůli pachům, jednak kvůli zvukům a jednak, ti co mají peříčka proto, aby je vítr nerozcuchal a nebyla jim zima).
Taky jsem se dozvěděla, že je tady hrozně málo zajíců a vychovají se uměle.
Mimochodem, napadalo by vás někdy, že párek zajíců takto odchovaných stojí pět tisíc?
Mě ne!
To byla zoologie.
Příští dvě hodiny, které proběhnou ve čtvrtek, a kde už Tom bude taky, budou hodiny kynologie – a na tu se děsně těším!
Jo, ano, Háma … tak ten je milý a pořád se na něco pana učitele ptal, takže jsem byla ráda, že ten Hujer, co má pořád nějaké otázky a faktické připomínky jsem nebyla jen já. 
Míša K
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
0 Komentářů