V sobotu 1.10.2011 narazila do Slunce kometa, která svou velikostí není právě obvyklá a hlavně způsobila kolem naší hvězdy pěkný svinčík. Co může taková kometa, respektive následek její srážky se Sluncem způsobit na zemi? Jaký dopad bude mít dopad silného oblaku částic koronální hmoty, který v příštích hodinách dorazí k Zemi?

A hlavně, co je to vlastně koronární hmota?

RNDr. Antonín Svojtka prof. teoretické fyziky a kosmologie  – AV ČR – pro deník Popelky

Jde v zásadě o žhavé plyny a směs silně nabitých protonů. Později o oblak plazmatu, který je nabit energetickými částicemi.

Ejekce koronární hmoty, dokáží vypudit látku sluneční atmosféry asi tak v poměru jednoho trilionu kilogramů. Takovému plazmatickému náporu, se naše planeta umí do jisté míry bránit. Což je také jediné štěstí, protože jinak by tady dlouho život nebyl.

Díky magnetickému poli je velké procento zachyceno a zemi tak neohrozí.

Pokud by ovšem byla dávka taková, že by země nebyla schopna svou ochrannou bariérou pomoci, mohla by taková věc způsobit rozsáhlé škody.

Při takových masívních změnách magnetického pole, které by patrně doprovázela i veliká polární záře, se pak v rozvodných soustavách, podmořských kabelech, telefonních a třeba televizních sítích indukují silné elektrické proudy, které mohou poškodit či zcela zničit nejrůznější spotřebiče.

Silné magnetické bouře prakticky v novodobé historii moc zmapované nemáme, jen sporadicky.

Jedna z největších magnetických bouří v březnu 1989 byla natolik intenzivní, že prudké změny geomagnetického pole způsobily třeba v Kanadě poškození série transformátorů a oblast s jedním milionem lidí se na několik hodin ocitla ve tmě.

Poruchy v ionosféře pak značně rušily rádiové vysílání, a k částečné ztrátě televizního signálu. Kvůli zvýšené radiaci pak byla změněna t trasa transatlantického letadla Concorde.

Rychlé elektrony pak mohou zamotat hlavu i výpočetní technice.

Člověk se pak vlivem takových událostí cítit, řekněme unavenější a roztěkanější. Někteří mohou pocítit bolesti hlavy, či změny tlaku.

Pokud by magnetická bouře byla silná, a teď se bavíme akademicky, protože nelze mluvit o přesném rozsahu všeho, co ochrannou vrstvou projde, a co ne, mohlo by pochopitelně takové napětí způsobovat škody úměrně rostoucí množství záření.

Pochopitelně, že náraz velkého tělesa může ovlivnit i magnetickou stabilitu Slunce.

To by se neobešlo bez následků, ovšem o nich můžeme klidně polemizovat. Na každý pád by šlo jen o teoretické, jakkoli vědecké uvažování.

Takhle to vypadá, když kometa narazí do Slunce.

Můžete vidět i onen výron koronární hmoty, jak o něm hovořil pan profesor.

A my doufejme, že to co v dalších hodinách přijde, nebude tak silné. V případě, že nepůjdou počítače, tak tedy přísahám, že jsme vydání čtvrtečních Popelek vložili poctivě. 

Michaela

[sexy_author_bio]